20 let Česka v NATO
János Áder, prezident Maďarska: „Uplynulých 20 let jsme prožili v míru. Je dobré vědět, že už nejsme sami. My Maďaři proto uděláme všechno.“
Prezident Maďarska János Áder: „Za 20 let jsme se naučili, že svoboda něco stojí.“
„Bezpečnost není pasivní činnost. Cílem takové organizace (NATO) je konat,“ řekl János Áder, prezident Maďarska.
Podle Andreje Babiše, předsedy vlády České republiky je hrozba mezinárodního terorismu stejně důležitá, jako hrozba ze strany nedemokratických států, které zamrzly v době studené války. NATO by mělo být mnohem aktivnější v potírání mezinárodních teroristických odrganizací. „Útoky proti Francii a Británii beru jako útok na Českou republiku,“ řekl předseda vlády ČR Andrej Babiš.
Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: „Členství v NATO je pro nás závazkem. (...) V diskusi o NATO je důležitější než procenta HDP dávané na obranu promyšlená koncepce financování našich obranných projektů.“ Radek Vondráček také vyzval k solidaritě a podpoře požadavků na bezpečnost našich polských sousedů.
Jaroslav Kubera: „Ve světle brexitu je nezbytné, aby Velká Británie zůstala pevnou součástí evropské bezpečnosti.“
Jaroslav Kubera, předseda Senátu Parlamentu České republiky připomněl důežitost role NATO v bezpečnosti ČR.
Miloš Zeman, prezident České republiky připomněl teroristický útok z 11. září 2001, jen dva roky po vstupu ČR do NATO. Přestože z války v Afghánistánu je podle prezidenta mnoho lidí unaveno, je třeba i nadále bojovat s terorismem v Afghánistánu. Nesmíme dovolit Talibánu, aby opět ovládl Afghánistan, odkud může plánovat útoky proti Západu. Závěrem prezident připomněl našich 14 padlých vojáků v Afghánistánu a zdůraznil, že s teroristy se nevyjednává.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky v debatě řekl, že participace na zahraničních misích v rámci NATO pomáhá ČR i při obchodu s partnerskými zeměmi. „Členství v NATO je výhodné i pro náš business.“
Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozočtové rady v QA: „Naše bezpečnost je podfinancovaná. Jsme černým pasažérem v NATO. Ač se 2% někomu může zdát jako moc peněz, je to vlastě levné. Pokud bychom se jako Česká republika pokusili o bezpečnostní soběstačnost mimo NATO, pro stát by to bylo naprosto neufinancovatelné.“
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky: „Jsme nejprůmyslovější zemí EU a daří se nám dobře. My ty peníze do českého rozpočtu pošleme. Problém nejsou peníze, ale naše legislativa a kriminalizace veřejných zakázek. Peníze máme, ale nejsme schopni je proinvestovat. Bezpečnost si zaslouží být prioritou.“
Jakub Rákosník, historik Filozofické fakulty University Karlovy poskytl historický pohled na bezpečnost ČR od Karla IV přes druhou světovou válku až po vstup ČR do NATO. Podle Rákosníka se ČR vždy nacházela v prostoru mezi velmocemi. Důležité tedy je hledat, jaké zájmy ve vztahu k našemu prostoru tyto státy mají. Rusko nemá přirozenou západní hranici. USA má v Evropě předpolí proti Rusku. Budeli toto evropské předpolí bezpečné, bude se i USA cítit bezpečněji a Evropa a středoevropský prostor bude prosperovat, řekl Jakub Rákosník.
Neutralita a most mezi západem a východem jsou nefunkční.
Podle Alexandra Vondry má USA globální bezpečnostní závazky. Není to jen Evropa, je to Dálný východ, je to Blízký východ. Proto ČR i ostatní členské země NATO musí vydávat na svou vlastní obranu alespoň ta slíbená 2% HDP.
Alexandr Vondra, ředitel Centra tranatlantických vztahů CEVRO Institutu a bývalý ministr obrany a zahraničních věcí ČR řekl, že ČR nikoho neokouzlí velikostí své armády nebo svých bank. Přínos ČR je hlavně hodnotový. Vondra vyzdvihl roli USA v Evropě a roli bývalého prezidenta ČR Václava Havla, který byl významnou postavou při rozšiřování NATO směrem na Východ v roce 1999.
Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady konstatovala, že od roku 2014, kdy platí dohoda, že členské země NATO mají vynakládat 2% HDP na svou obranu, má ČR dluh vůči naší vlastní i alianční bezpečnosti zhruba 450 mld Kč.
Podle Tomáše Petříčka hraje terorismus významnou roli i po porážce Islámského Státu na Blízkém východě.
„Aby se mohl vzájemný vztah NATO s Ruskem zlepšovat, musí Moskva respektovat mezinárodní právo i volbu zahraničně-politické orientace svých sousedů,“ dodal ministr Petříček.
Tomáš Petříček, ministr zahraničí ČR: „Není naší volbou, že Rusko se namísto spolupráce a respektu k mezinárodním právním a politickým normám rozhodlo k agresím i anexím vůči sousedům a konfrontační postoj vůči Alianci a Západu deklarovalo jako svoji strategii.“
„Jsme rovněž odhodláni pokračovat v budování obranných a bezpečnostních kapacit pomocí struktur EU, a posilovat evropský pilíř Aliance,“ řekl Petříček.
Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček: „Již 20 let jsme součástí spojeneckých konzultací a aliančního obranného plánování, spolurozhodujeme o klíčových otázkách.“
