Hlasování sněmovny o nákupu 24 stíhaček, který koncem května odmítl Senát, bylo do poslední chvíle nejisté. Podle Langra hlasovala pro nákup gripenů i část poslanců KSČM a Unie svobody.
"ODS byla jedinou stranou, která hlasovala jednohlasně proti," upřesnil místopředseda sněmovny.
Vzhledem k vrcholícím předvolebním kampaním dala řada poslanců navíc přednost mítinkům a jednání sněmovny se neúčastní.
Odmítavý postoj Senátu a nedostatečnou podporu poslanců nezvrátilo ani to, že vláda se dohodla s výrobcem gripenů, britsko-švédským konsorciem BAE Systems-SAAB, na odkladu uzavření smlouvy o nákupu těchto strojů do 30. září.
Navržené financování nákupu gripenů podpořilo 100 ze 195 přítomných poslanců. K přehlasování veta Senátu, který návrh zamítl před 14 dny, ale bylo třeba nejméně 101 hlasů.
Rozhodnutí o nákupu se odkládá
"Vidím to jako pozitivní rozhodnutí vzhledem k nejasnostem kolem offsetů, které dodavatel gripenů nabízí," konstatoval poslanec Radim Turek z ČSSD, který od počátku hlasoval proti nákupu letounů Jas-39 Gripen.
Rozhodnutí o způsobu financování nákupu stíhaček se tak odkládá minimálně o několik měsíců. I kdyby ho vláda, která vzejde z voleb, podporovala, bude muset svůj návrh znovu předložit oběma komorám, a od začátku tak zopakovat celý schvalovací proces.
Premiér Miloš Zeman již před zasedáním sněmovny avizoval, že ČSSD přenechá rozhodnutí o nákupu stíhaček příští vládě a poslancům, kteří vzejdou z nadcházejících voleb.
Hlasování bylo nejisté
Poslanecká sněmovna mohla senátní veto přehlasovat, ale vláda musela oproti prvnímu hlasování získat souhlas ještě nejméně tří poslanců.
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach už v úterý uvedl, že nebude-li účast poslanců taková, aby se podařilo získat 101 hlasů nutných pro překonání senátního veta, nebude ČSSD o projednání tohoto bodu zřejmě usilovat.
"Domnívám se, že potřebné hlasy vláda nezíská. Materiál proto zřejmě bude stažen z jednání a o nákupu stíhaček tak rozhodne až příští vláda a noví poslanci," uvedl před hlasováním poslanec ČSSD Radim Turek.
Reakce
Poslanci, kteří hlasovali proti návrhu financování nákupu nových armádních stíhaček, oslabili podle předsedy ČSSD Vladimíra Špidly suverenitu země a zhoršili její bezpečnostní situaci.
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík interpretoval odpor sněmovny k nákupu stíhaček tak, že Česko bude asi od roku 2005 aspoň na přechodnou dobu bez vlastního nadzvukového letectva.
Předseda branného výboru sněmovny a místopředseda ODS Petr Nečas naopak soudí, že na nákup nových stíhaček je ještě tři roky čas a že je nejprve třeba soustředit se na reformu ozbrojených sil. Míní, že do té doby lze chránit český vzdušný prostor jinak. Zmínil možnost využít podzvuková letadla L-159, ochranu vzdušného prostoru za pomoci NATO a prodloužení životnosti letounů MiG-21.
Financovat další modernizaci těchto zastaralých ruských strojů je ale podle Tvrdíka cestou do pekel. Ministr řekl, že vláda by se po volbách měla k nákupu či pronájmu stíhaček vrátit.
I v případě, že by se opět rozhodla pro letadla Jas-39 Gripen, už ale podle něj konsorcium BAE Systems-SAAB asi nestihne stroje dodat tak, aby republika plynule přešla z migů na gripeny. Také cena nových gripenů bude už podle Tvrdíka asi jiná.
"Po dnešku to vypadá tak, že jestliže zvítězí pravicová vláda, bude hájit český vzdušný prostor letectvo některé ze sousedních zemí," prohlásil Tvrdík. "Tato země potřebuje vlastní nadzvukové letectvo a na tom dnešní hlasování nemůže vůbec nic změnit."
Stíhačky se přes senátory nedostaly
Koncem května po čtyřhodinové rozpravě odmítli senátoři vládní návrh zákona o nákupu nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu. I přes dlouhý projev ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, který přišel senátory přesvědčit o výhodách a důležitosti kontraktu za 60 miliard korun, hlasovalo nakonec proti nákupu gripenů 45 z 77 přítomných senátorů.
"Vláda nemůže rozhodovat o takových věcech na konci funkčního období, taková rozhodnutí se přijímají po volbách," komentoval hlasování senátor ODS Mirek Topolánek.
Zamítnutí podpořili všichni zástupci ODS, ODA a Unie svobody s výjimkou Daniela Kroupy (za ODA) a unionisty Ondřeje Febera. Pro odmítnutí byli také čtyři nezařazení senátoři někdejší Čtyřkoalice, lidovci Petr Pithart a Jaroslav Šula, Petr Smutný (ČSSD) a nezávislý Václav Fischer.
Hlasování o zamítnutí předcházelo schvalování předlohy, v němž ale ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) získal na svou stranu jen 31 ze 76 přítomných senátorů. Zákon podpořili především sociální demokraté, většina lidovců a oba komunisté. Schválení nebo odmítnutí nákupu gripenů tak vzhledem k dosavadním postojům jednotlivých stran záleželo na počtu senátorů, kteří byli jednání přítomni.
Postoj nerozhodnutých mohlo ovlivnit i středeční rozhodnutí vlády, která se rozhodla podpis smlouvy o nákupu gripenů odložit o tři měsíce na 30. září. - Více o rozhodnutí vlády...
"Tak nešťastnou sbírku důvodů z úst některých jedinců jsem už dlouho neslyšel. Této zemi bych nepřál jedinou věc, aby pan senátor Žantovský byl ministrem obrany," prohlásil ministr Tvrdík, který nesouhlas Senátu označil za svou čestnou a slušnou prohru.
Tvrdík: Gripen je optimální letoun
Nadzvukové letadlo Jas-39 Gripen je optimální pro potřeby české armády, je univerzální a jeho provoz je levný. Prohlásil to ministr obrany Jaroslav Tvrdík na úvod senátního projednávání nákupu stíhaček.
Odmítání gripenů kvůli tomu, že je nevyužívá žádná členská země NATO, je podle Tvrdíka "odrazem pokřivené logiky".
"Nadzvuková letadla nekupujeme pro alianci, ale zejména pro sebe, pro ochranu našeho vzdušného prostoru v době míru a v prvních hodinách případné krize. Aliance dnes nemá prostředky pro naši ochranu v těchto stavech. Nemá je dnes a nebude je mít ani zítra," prohlásil ministr.
Ministr senátorům zároveň řekl, že nerozhodují o nákupu gripenů, ale o financování jejich pořízení.
"Nerozhodujete o nákupu gripenů a není náhodou, že v návrhu zákona se označení Gripen vůbec nevyskytuje," uvedl Tvrdík. Jeho slova však byla v rozporu s projednávanou předlohou, která včetně názvu obsahuje toto označení hned devětkrát.
Žantovský: Senát by měl nákup zamítnout
"Senát by měl zákon o pořízení 24 stíhaček Jas-39 Gripen za více než 60 miliard korun zamítnout," prohlásil v Senátu předseda jeho výboru pro obranu Michael Žantovský (ODA).
Zdůvodnil svůj návrh mimo jiné vysokou cenou letounů, jejich neprověřeností v bojových podmínkách i tím, že nákup stíhaček nepatří mezi priority české armády či požadavky NATO. Rozhodnutí o nákupu stíhaček by měl parlament odložit, míní.
"Je naší povinností tento návrh zamítnout. Pokud se mýlíme, může náš omyl napravit příští parlament, aniž dojde k zásadnímu poškození naší obranyschopnosti nebo ekonomické situace," prohlásil senátor.
Pithart ocenil manévr vlády
Předseda Senátu Petr Pithart (KDU- ČSL) nebude dnes hlasovat proti zakoupení 24 stíhaček Jas-39 Gripen. V senátní rozpravě ocenil vládu za to, že ve středu odložila termín podepsání smlouvy s výrobcem gripenů do 30. září. Kontrakt by tak měl podepsat až kabinet, který vzejde z červnových parlamentních voleb.
"Po středě sice nemusím hlasovat proti, ale v této části rozpravy o projednávaném návrhu konstatuji, že stále pro mne zůstávají argumenty pro slabší," uvedl Pithart. Hlasy lidovců budou mít zřejmě při dnešním rozhodování klíčový význam.
Nákup obhajovali senátoři ČSSD
Senátor Josef Zieleniec (Unie svobody) naopak důrazně varoval před ukvapeným nákupem letounů. Vadí mu, že z vyhlášeného tendru odstoupilo několik firem, takže drahá letecká technika má být pořízena bez možnosti vybírat z nabídek konkurence. Už jen to je podle něj dostatečným důvodem, proč návrh vlády odmítnout.
"Řešení navrhované vládou je mimořádně špatné," prohlásil Zieleniec. Zmínil se i o tom, že zvolený typ stíhaček nepoužívá kromě země výrobce, Švédska, žádný jiný stát, takže chybí možnost ověřit užitné vlastnosti letounu. Zpochybnil také efekt offsetového programu, který má koupi doprovázet.
"Celý smysl offsetového programu je věc, která je známa z marketingu, a vy, kteří chodíte nakupovat, o ní také víte. Vidíte-li někde dva šampóny a k tomu přibalenou štětku na záchod, tak víte, že zde něco nehraje, že tady se někdo pokouší vám
prodat něco, co možná nepotřebujete, ale především způsobem, který vám možná znemožní racionální kalkulaci," uvedl.
Proti zákonu se vyslovili předsedové senátních klubů ODS i Unie svobody-ODA Mirek Topolánek a Jaroslava Moserová. V návrhu zákona se podle Moserové "upisujeme k obrovské částce, kterou budou ještě splácet naši vnuci a pravnuci, aniž bychom měli jistotu, že to je optimální řešení". Zákon o pořízení stíhaček v rozpravě obhajovali výhradně členové senátního klubu vládní ČSSD.
Asociace obranného průmyslu souhlasí
Za významný přínos označily nabídku gripenů Asociace obranného průmyslu České republiky a Asociace leteckých výrobců.
Jejich prezidenti Jiří Hynek a Milan Holl prohlásili, že nabídka britsko-švédského konsorcia je významná co do komplexnosti a "znamená pro český obranný a letecký průmysl v navrženém rozsahu nebývalou možnost jak pro využití jeho výrobních kapacit, tak pro zvýšení jeho technické a technologické úrovně".
Poslanci řekli stíhačkám ano
Poslanci chtějí, aby si Česká republika hájila svůj vzdušný prostor sama. Schválili proto nákup 24 stíhaček Jas-39 Gripen za 60 miliard korun. Největší zbrojní zakázka prošla jen o tři hlasy. Vládní návrh zamířil do Senátu. V horní komoře však gripeny zřejmě narazí na větší odpor.
Poslanecká sněmovna schválila návrh jen o tři hlasy. Ze 188 poslanců bylo 98 pro. Aby se gripeny posunuly blíže k českým letcům, bylo třeba 95 poslaneckých hlasů.
Pro zákon hlasovali všichni přítomní sociální demokraté, s výjimkou exministra obrany Viléma Holáně všichni přítomní lidovci, šest unionistů včetně místopředsedy strany Ivana Pilipa a předsedy jejich poslanců Karla Kühnla a komunisté Miloslav Ransdorf a Stanislav Fischer.
Proti zákonu byli všichni přítomní poslanci ODS, většina komunistů a unionistů a oba nezařazení poslanci. Tři sociální demokraté se hlasování neúčastnili. Sociální demokraté, kteří nehlasovali, byli exministr zdravotnictví Ivan David a poslanci Vladimír Cisár a Radim Turek. Více o hlasování poslanců...
První gripeny by mohly přijít v říjnu
Česká armáda má dostat 20 jednosedadlových a čtyři dvousedadlové gripeny a jejich doplňky včetně základní a doplňkové sady náhradních dílů a zařízení pro výcvik. První gripeny by čeští armádní letci mohli dostat v říjnu 2004.
Podobné tahanice o nákup stíhaček probíhají i v Rakousku. Nabídka na dodávku 24 letadel F-16 americké firmy Lockheed Martin rakouské armádě byla vyřazena a ve hře tak zůstávají pouze evropští výrobci BAE Systems-Saab se stíhačkou Jas 39 Gripen a EADS se svým novým letounem Eurofighter. Informoval o tom list Die Presse s tím, že tak rozhodla vládní komise posuzující tyto návrhy. Více o nákupu letounů v Rakousku...
Vyberte nejeefektivnější variantu, vzkazují Spojené státy
Spojené státy se domnívají, že Česká republika by se měla při nákupu nadzvukového letounu pro armádu soustředit na finančně co nejefektivnější možnost. Stojí to v prohlášení amerického velvyslanectví v souvislosti s nedávnou nabídkou Belgie na prodej 24 stíhaček F-16.
Tuto nabídku přitom česká strana nepovažuje za podstatnou. Americké velvyslanectví v prohlášení připomíná, že podle vlády Spojených států by ČR měla své omezené finanční zdroje v resortu obrany soustředit na armádní reformu a výstavbu sil pro NATO a teprve poté nakupovat drahé nové zbraňové systémy.
Prohlášení poznamenává, že nabídky Česku na koupi použitých stíhaček od některé ze zemí NATO byly na stole už několik let a nesouvisely s tendrem, z něhož vyšly vítězně gripeny. Z tohoto výběrového řízení, kde ale byla podmínka, že musí jít o nová letadla, odstoupili všichni ostatní uchazeči včetně amerických firem Boeing a Lockheed-Martin se stroji F-18/A a F-16.
Belgie nabídla letouny F-16
Belgie minulý týden nabídla Česku 24 svých stíhaček F-16 za devět miliard korun. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka ale šlo o zastaralé stroje, které nejsou kompatibilní se systémy NATO.
Fakt, že nabídka přišla jen několik dní před jednáním Senátu o zákonu, který upraví financování nákupu gripenů, je podle Tvrdíka nešťastným belgickým zásahem do vnitřní politiky České republiky. Gripeny za asi 60 miliard chce vláda zaplatit z příjmů z privatizace a hodně si slibuje od zpětných investic výrobce do české ekonomiky.
Na tom, že rozeslání dopisu s belgickou nabídkou bylo z časového hlediska krajně nevhodné, se v pondělí shodli belgický velvyslanec v České republicce Bernard Pierre a ministr zahraničí Jan Kavan.
Americké stroje F-16 patřily dlouho k vážným kandidátům na přezbrojení českého letectva. Nákup starších letounů z Belgie letectvo zvažovalo už v roce 1993, belgická nabídka přišla i v letech 1997, 1998 a 2001. Několikrát se objevila také možnost získat původní i modernizované letouny starší verze F-16A od amerického letectva. Ty měly být dodány na leasing nebo i zdarma - česká strana měla hradit jen modernizaci. Více o belgické nabídce...
BAe Systems pochybnosti odmítá
Veškeré pochyby kolem největší transakce pro českou armádu v historii zástupci BAe Systems odmítají. Podle regionálního ředitele BAe pro Evropu Juliana Scopese odplrci kontraktu argumentují nepravdami.
"Odpůrci kontraktu sahají po mýtech z jakékoliv oblasti, ale hlásají nepravdy," prohlásil Scopes. Rozhodování o nákupu stíhaček pro české letectvo je podle něj plně věcí české vlády a obou komor českého parlamentu.
V debatě se však podle Scopese objevují "nepřijatelné mýty", počínaje tvrzením, že Česká republika vlastně stíhačky nepotřebuje, ačkoliv "stejné hlasy naopak v Rakousku, Polsku, Chile či Ománu přesvědčují o potřebě modernizace stíhacího letectva, jen v Maďarsku a Česku mají jiný názor". Výhrady proti gripenům přitom nevycházejí přímo z NATO, ale od jeho "zámořských" představitelů.
Dalším zdrojem mýtů je podle představitele výrobce nabídka offsetových programů - prý nikde na světě se nepodařilo slibované stoprocentně splnit. "Jen BAe Systems v posledních deseti letech dokončilo 17 offsetových programů, a to na sto i více procent, dalších sedm či osm je ve finálním stádiu," uvedl Scopes.
