Německý obrat směrem k sankcím proti Rusku, souhlasu s vývozem zbraní na Ukrajinu a upuštění od politiky „odečítání Putinovi ze rtů“ se sice může zdát pomalý, ale vychází ze setrvačnosti německé zahraniční politiky posledních dekád.
„Německo nadále tancuje mezi vejci. Jeho vojenská podpora Ukrajině by mohla být mnohem silnější, přestože dodávky velmi účinných lehkých protitankových a protiletadlových zbraní jsou revolucí v dlouhodobém německém přístupu k problému,“ uvedl politolog Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.
Upozornil však, že v německém politickém diskursu je nadále silně přítomné stereotypní uvažování ve smyslu, že vojenská síla nikdy nemůže řešit problémy světové politiky.
Nedávné schválení dodávek protivzdušných systémů Gepard a jednání o vývozu obrněnců a tanků ale podle něj svědčí o tom, že kromě rostoucí a významné ekonomické podpory Kyjeva je na obzoru i rozbití dalšího přetrvávajícího narativu o škodlivosti dodávat takzvané „útočné zbraně“ napadené straně.
Macron přitvrdil, posílá Kyjevu houfnice. Německo poskytne systém Gepard |
„Němci prostě budou chtít uplatit svoje špatné svědomí. S politikou otevřené šekové knížky mají velké zkušenosti,“ dodal Kříž.
Bezpečnostní experti Nils Wörmer a Philipp Dienstbier z prestižní německé Konrad-Adenauer-Stiftung upozornili, že Berlín vývoz zbraní na Ukrajinu v minulosti kategoricky vylučoval, aby Německo nepřišlo o údajně exkluzivní kanály dialogu s Ruskem. Ty se však nakonec s ruskou invazí ukázaly jako zcela bezcenné.
„Tento jednostranný přístup se nakonec rozpadl tváří v tvář tvrdé realitě ruské útočné války. Berlín ještě hledal svého partnera na diplomatickém poli, ale ten již vstoupil na bojiště,“ shodli se analytici.
Německo podle nich do poslední chvíle Putinovy plány a skutečné záměry Kremlu odhadovalo naprosto chybně. Především kvůli pomyslné dlouholeté „mantře“ německé bezpečnostní politiky, že konflikty nelze řešit vojensky.
Deutschland unterstützt auf vielfältige Weise - u.a. haben wir der Ukraine die Lieferung von Flugabwehrpanzern angeboten. 5 Fakten zum Geparden:
https://t.co/UhQU41xqIp
Ta podle německých expertů vychází z přesvědčení, že evropské mírové uspořádání zavedené po roce 1990, integrace všech aktérů studené války do multilaterálních organizací a údajně všeobecné uznání nadřazenosti diplomacie znemožňují územní konflikty a ozbrojené spory mezi státy v Evropě. „Německo ztratilo svůj bezpečnostněpolitický kompas a samo sebe připravilo o svoji obranyschopnost,“ konstatovali.
Jak podotkli, na rozdíl od pádu komunismu v roce 1989 a nebo teroristických útoků v roce 2001 ovšem Německo není ani zdaleka připraveno na zásadní změnu bezpečnostní situace v Evropě, ke které nyní došlo. Diplomaticky ani vojensky.
Bundeswehr možná znovu posílí branci
Podle Kříže je marginalizace Německa ale i Francie v řešení nejzávažnější bezpečnostní krize v Evropě od konce druhé světové války zřejmě nevyhnutelná. Vojensky slabí aktéři (Německo) a aktéři neochotní vojenskou sílu použít (Francie) budou při řešení této krize na vedlejší koleji.
„Zda dostanou tyto státy prostor pro zprostředkování jednání po konci války, závisí na tom, jaký dojem jejich politika zanechá u ostatních důležitých aktérů. A v prvé řadě půjde o Ukrajinu,“ dodal.
Německý koncern chce vyvézt na Ukrajinu sto obrněnců, čeká na souhlas vlády |
Zásadní změna zahraniční a bezpečnostní politiky se podle Kříže v žádném demokratickém státě nedělá rychle a snadno. „Německo k ní potřebuje čas, který v podstatě má. Evropský bezpečnostní řád naštěstí garantuje Washington za asistence Londýna a nikoliv Berlín s Paříží,“ uvedl.
Německo přitom začalo více uvažovat o Rusku jako strategickém vyzyvateli, a nikoliv partnerovi už před lety. Kříž připomněl, že v takzvané Bílé knize o německé bezpečnostní politice z roku 2016 se objevila teze, že Rusko otevřeně zpochybňuje evropský bezpečnostní řád tím, že je připraveno užívat sílu jako nástroje své zahraniční politiky, jako to dělalo v případě Krymu a Donbasu.
Německo ruskou hrozbu reflektovalo v rozhodnutích o směřování německé obranné politiky z let 2014 až 2017, kdy vznikl v zásadě správný plán vybudovat do roku 2031 tři bojové divize s osmi až deseti plně akceschopnými těžkými brigádami.
Nečetné zprávy o nefunkční technice nebo nízkém počtu provozuschopných letounů z posledních měsíců však ukázaly, že realizace plánu značně vázne, protože politická vůle k vytvoření potřebných struktur a poskytnutí nezbytných rozpočtových zdrojů byla dosud nedostatečná.
„Wenn die Ukraine dringend solche Flugabwehrsysteme braucht, dann sind wir bereit, sie zu unterstützen.“
Ministerin Lambrecht in #Ramstein zur Entscheidung Gepard-Panzer an die zu liefern: https://t.co/yAspiArJaX
„V důsledku toho má Bundeswehr osm let po první ruské agresi v Evropě jen velmi omezené možnosti obrany státu a aliance a zdaleka není schopen plnit závazky vůči svým spojencům,“ konstatovali Wörmer a Dienstbier.
V německé obranné politice je podle nich nutné provést „velký skok“ a východiskem pro něj musí být stanovení potřebné velikosti Bundeswehru a také forma vojenské služby, která odpovídající počet vojáků zajistí.
Podle německých analytiků se totiž ukazuje, že profesionální armáda ve své současné podobě nedosahuje ani rámcově na cílový počet 203 tisíc vojáků.
„Aby bylo možné pokrýt všechny potřebné schopnosti Bundeswehru, nezbude politikům než obnovit debatu, která byla v minulém volebním období vedena jen krátce a která se týkala zavedení všeobecné povinné vojenské služby pro muže a ženy,“ nastínili.
