„Spojenci přebírají větší odpovědnost za obranu a bezpečnost euroatlantického prostoru. V roce 2025 musíme tyto snahy dramaticky zintenzivnit. Evropští spojenci a Kanada musí udělat kvalitativní skok, pokud jde o příspěvky a schopnosti, které přinášejí. K tomu bude nezbytné investovat podstatně více,“ uvedl ve výroční zprávě Rutte.
Členské státy NATO loni investovaly do obrany celkem 1,303 bilionu dolarů (v přepočtu přes 28,6 bilionu korun), vyplývá z údajů, které Aliance zveřejnila ve výroční zprávě za loňský rok.
Více peněz na obranu? Česko na to má, shodují se ekonomové i vláda![]() |
Podle Rutteho je to rekordní číslo. Spojenci NATO v Evropě a Kanadě investovali do obrany celkem 486 miliard dolarů, což představuje reálný nárůst o 19,4 % oproti roku 2023. Obranný rozpočet USA loni čítal 818 miliard dolarů.
V posledních deseti letech evropští spojenci NATO a Kanada přidali na obranu přes 700 miliard dolarů navíc. V roce 2014 přitom vydávala Evropa a Kanada na obranu jen 279 miliard dolarů a Spojené státy 740 miliard dolarů.
Výroční zpráva rovněž konstatovala, že celkem 22 spojeneckých zemí splnilo svůj závazek vynaložit na obranu alespoň 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP). Původní odhady předpokládaly, že se to povede až 23 státům, ovšem Černé Hoře se cíl splnit nakonec nepodařilo. Jen pro připomenutí, v roce 2014, tedy v době ruské anexe Krymu, plnili závazek pouze 3 spojenci a před šesti lety pouze 5 spojenců.
Mezi spojence, kteří svůj závazek plní, po dlouhých letech patří také Česká republika. Loni vydala na obranu 2,08 procenta HDP a poskočila v žebříčku mezi spojenci na 16. místo. Těsně za Turecko a těsně před Nizozemsko. V předchozích letech i přes prokazatelně vyšší investice do obrany zůstávalo Česko na chvostu. Loni touto dobou mu patřila až 23. příčka.
Nejvyšší výdaje na obranu vzhledem k HDP má podle statistik Polsko (4,07 %). Následují Estonsko (3,42 %) a Lotyšsko (3,39 %). Spojené státy vydávají 3,19 % a patří jim čtvrté místo. Údaje reflektují, kolik která členská země Aliance vydávala na svou obranu v roce 2024. Jde o kvalifikovaný předpoklad. Data později během roku NATO ještě zpřesňuje.
Čím blíž Rusku, tím víc na obranu. Česko má po letech splnit slib v NATO![]() |
Obecně se ovšem očekává, že kvůli ruské hrozbě spojenci na svém červnovém summitu v Haagu schválí další posunutí hranice a zvyšování obranných výdajů. Americký prezident Donald Trump opakovaně tlačí, aby členské země dávaly na svou obranu až 5 %. Experti a diplomaté odhadují, že to zřejmě bude v rozmezí 3-3,5 % HDP.
Ze současných dvou na tři procenta HDP chce do roku 2030 zvyšovat výdaje na obranu také Česko. Poslanecká sněmovna v pátek rozhodla, že vláda bude moci zvyšovat výdaje na obranu nad dvě procenta, i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Návrh nyní míří do Senátu.
Podle Rutteho je ale stejně důležité oživit obranný průmysl napříč Aliancí a masivně investovat do schopnosti inovovat a vyrábět ve velkém a rychle. „Jak rozpočty na obranu rostou, náš transatlantický průmysl musí držet krok. Naši protivníci a konkurenti posilují své armády pro soupeření, nátlak a konflikt. Abychom jim čelili, musíme urychlit vývoj a zavádění nových technologií a zajistit, aby naše průmyslová základna byla schopna dodat potřebné vybavení včas,“ předeslal ve zprávě.
Válečná ekonomika dle ruského modelu by Česko vyčerpala velmi rychle![]() |
Ještě výše mezi spojenci si Česko stojí s investicemi do takzvaných hlavních druhů techniky. Spojenci se před lety dohodli, že každá země by ze svého obranného rozpočtu měla minimálně 20 % vydávat na bojovou techniku.
Ať už jde o zvyšování jejího počtu, její vylepšování nebo generační obměnu. České republice v tomto ohledu patří za loňský rok 6. příčka, když do techniky investuje 38,1 % z obranného rozpočtu.
Obrana totiž nyní pořizuje celou škálu nové moderní techniky, od pásových bojových vozidel pěchoty až po superstíhačky 5. generace F-35. Pokračují také vyjednávání o pořízení nejmodernějších tanků Leopard.