„Střely ATACMS, SCALP a Storm Shadows by byly ještě účinnější, kdybychom mohli zasáhnout ruská vojenská letiště, ze kterých startují letadla nesoucí klouzavé bomby. Rusko každý měsíc odpálí asi 3 500 takových bomb,“ naznačil po skončení summitu Volodymyr Zelenskyj, proč je i přes nesčetněkrát vyslovené díky z jeho mise za Atlantik cítit jisté zklamání a frustrace.
Summit totiž nepřinesl jasné prolomení dosavadního tabu, tedy nejrůznějších omezení týkajících se toho, jak mohou ukrajinští obránci zbraně dodané západními státy skutečně v boji používat. Ukrajina kvůli omezením totiž nemůže zasahovat legitimní vojenské cíle hluboko uvnitř Ruska.
Z výzev a proklamaci řady aliančních lídrů včetně českého prezidenta Petra Pavla nebo šéfa NATO Jense Stoltenberga se přitom obecně tak nějak očekávalo, že by restrikce k užití především výkonných amerických zbraní mohly během summitu padnout.
NATO stojí za Ukrajinou. Dáme jí, co jen potřebuje, řekl Pavel po summitu |
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena dosud povoluje Ukrajině používat zbraně dodané Spojenými státy proti cílům jen v těsně přilehlých oblastech za hranicemi, odkud ruské jednotky čerpají pro válku podporu. Washington naopak zakazuje používat tyto zbraně k úderům hluboko uvnitř ruského území a tím nutí Ukrajince bojovat doslova „s jednou rukou svázanou za zády“.
Bílý dům trvá na omezení
„Je spravedlivé zničit ty vojenské základny, odkud na nás útočí a zabíjejí naše lidi. Každý z vás by se bránil stejně. Potřebujeme toto povolení od našich partnerů, a co je nejdůležitější – ze Spojených států,“ uvedl Zelenskyj s tím, že o prolomení restrikcí během summitu jednal s představiteli několika států včetně britského premiéra a amerického prezidenta.
„Pokud opravdu chceme mít Ukrajinu na mapě, a ne zde mít Putina, který napadl polovinu planety, musíme velmi rychle učinit konkrétní kroky,“ vyzval Zelenskyj.
Bílý dům zatím na omezeních trvá. a to i navzdory nedávnému ruskému raketovému útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě. „Je to Rusko, které zabíjí a ničí a prostřednictvím této války proti Ukrajině chce ukázat, co čeká ostatní země, pokud nevydržíme. Proto musíme vydržet,“ podotkl Zelenskyj.
I přesto nakonec odjíždí ukrajinská delegace z Washingtonu spokojená. Jen pro připomenutí, právě zakončený summit NATO byl v pořadí třetí vrcholnou schůzkou Severoatlantické aliance od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 a dokonce jedenáctou od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014. A západní podpora Kyjeva získala tentokrát zcela jasný a nebývalé silný tón.
We are doing everything to make Russian terror lose. And not only our country needs it, but everyone needs it, every partner, all nations.
And I thank everyone who supports Ukraine. Thank you for the important decisions that help defend lives. https://t.co/1YPqoGtXOP
Ukrajina na místě získala závazky na financování obrany ve výši 40 miliard eur ročně, desítky nových zbraňových systémů včetně střel Patriot a stíhaček F-16 i další bezpečnostní záruky v rámci bilaterálních dohod. Během summitu například s Rumunskem a příští týden se chystá podpis s Českou republikou.
Ukrajinský prezident se od některých zemí dočkal rovněž konkrétních příslibů nové pomoci. USA oznámily v pořadí osmý balík pomoci, tentokrát ve výši 225 milionů dolarů (přes 5,2 miliardy korun). Obsahuje mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici. V přepočtu přes dvě miliardy korun přislíbilo na protivzdušnou obranu Norsko, které spolu s dalšími státy pošle na Ukrajinu první bojové letouny F-16. Další stovky milionů dolarů přislíbila Kanada.
Spojenci dají Ukrajině 40 miliard eur, pomohou k vítězství a vstupu do NATO |
A především, Severoatlantická aliance také bezprecedentně konstatovala, že Ukrajina už je na „nezvratné cestě“ ke členství, o které Kyjev usiluje s určitými přestávkami už od roku 2002. Tedy dlouhých 22 let.
Přestože se všeobecně uznává, že výsledek ruské války na Ukrajině bude utvářet budoucnost mezinárodních vztahů, summit naznačil, že v rámci NATO stále nepanuje stoprocentní shoda ohledně ukrajinského členství. Kritické námitky lze slyšet například ze Slovenska nebo Maďarska.
Druhý den summitu @NATO přinesl jasnou odpověď na ruskou agresi na Ukrajině. Ukrajina může zvítězit pouze s naší pomocí a proto se dnes všechny státy s výjimkou Maďarska zavázaly k další podpoře napadené země. Zároveň prohlubujeme spolupráci s indopacifickými partnery, tedy… https://t.co/YpU4eerXXF https://t.co/BLkeePgxEG
Točí se kolem možnosti další nebezpečné eskalace současné konfrontace s Kremlem. Odpůrci tvrdí, že přizváním Ukrajiny ke vstupu by se NATO mohlo brzy ocitnout ve válce s Ruskem. Mezitím se mnoho zastánců ukrajinského členství v NATO domnívá, že udržování země v určitém geopolitickém limbu je velkou chybou, která pouze poslouží k povzbuzení Moskvy a prodloužení války.
„Myslím, že musíme přestat mluvit o tom, že pro Ukrajinu je členství v NATO úspěchem. Myslím, že je to úspěch pro obě strany. Posilujeme NATO. Jsme silní chlapi. Máme silnou armádu a bojujeme proti tomuto tyranovi Putinovi,“ dodal Zelenskyj.
Podle vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka by dalším krokem mělo být pozvání Ukrajiny do NATO. Nynější kroky aliance k integraci Ukrajiny tak kontrastují s „výhodami“, které měly země jako Švédsko a Finsko, než se staly členy.
Také Jermak vyzval, aby byla zrušena omezení na použití dodaných zbraní s tím, že by to „změnilo pravidla hry“ v boji proti ruským okupantům, kteří neustále útočí na civilní cíle.
Putinova krvavá provokace
Podle amerického poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana je situace na Ukrajině dnes „daleko odlišná“ než před pár měsíci, a to díky efektivní ukrajinské obraně a různým krokům, které spojenci na podporu Kyjeva podnikli. „S Ukrajinou již pracujeme na vyřešení některých klíčových technologických výzev,“ řekl s tím, že by nikdo by neměl „sázet proti“ kolektivní výhodě Západu.
Гарантії безпеки - це один з етапів на шляху до НАТО.
Членство в Альянсі - мета України. Робота над гарантіями безпеки продовжується. https://t.co/dVCjNqKu7j
Analytici se shodují, že jinak „pozitivní příběh“ silné spojenecké podpory Ukrajině ze summitu bohužel pokazila dobře načasovaná provokace ruského prezidenta Vladimira Putina právě v podobě strašlivého pondělního útoku na Kyjev a další města, při kterém byla zasažena dětská nemocnice.
„Spojené státy mohly tento incident obrátit zpět na Putina, pokud by využily příležitosti k odstranění všech omezení na použití amerických zbraní proti cílům v Rusku,“ konstatoval například John E. Herbst z prestižního Atlantic Council. Místo toho Bílý dům veřejně oznámil, že omezení zůstávají v platnosti. „Což je rozhodnutí, které je špatné pro ukrajinský lid i pro vedení USA,“ dodal.
Nechte Ukrajinu bojovat, vyzývají generálové. Zelenskyj sbírá další výzbroj |
Nový britský ministr zahraničí David Lammy na okraj summitu konstatoval, že pokud se Putin cítí ohrožen čistě obrannou aliancí, vypovídá to mnohé o jeho vlastních záměrech. „Je to Rusko, které tvrdě útočí na suverenitu svých sousedů a provedlo atentáty v evropských ulicích. Je to Rusko, které odstoupilo od svých mezinárodních závazků a zanechalo za sebou stopu lží a nedodržených slibů,“ řekl.
Ukrajinci přitom nežádají o okamžitý vstup do NATO a neočekávají, že získají výhody kolektivní bezpečnosti aliance v kontextu současné ruské invaze. Místo toho hledají pozvání, které vytvoří realistickou a praktickou cestovní mapu k budoucímu členství.
