„Severoatlantická rada snížila maximální velikost ruské mise o deset osob na maximálně 20 lidí,“ uvedl Stoltenberg. Dosud měla ruská delegace limit třiceti osob.
Podle něj opatření „sníží schopnost Ruska provádět špionáž“ ve členských zemích NATO.
Stoltenberg prohlásil, že jde pro Rusko o jasné poselství, že za svůj vzorec chování a nedostatečně konstruktivní reakci po útoku nervovým jedem v Salisbury, při kterém byl otráven bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera, ponese následky. „Nepřijatelný a nebezpečný model chování má svou cenu a následky,“ řekl.
Dnešní rozhodnutí ale podle něj nijak nezmění „dvojstupňový“ přístup NATO vůči Rusku - hledání smysluplného dialogu a zároveň pozici silné obrany a odstrašení.
Připomněl, že i v rámci Aliance v posledních týdnech probíhaly intenzivní konzultace, které vyústily v pondělí a v úterý ve vypovězení více než 140 ruských diplomatů z pětadvaceti zemí po celém světě. „Jedná se o širokou, silnou a koordinovanou mezinárodní reakci,“ konstatoval Stoltenberg. Společný postup vůči Rusku podle něj odráží obavy o bezpečnost a nutnost reakce na ruské chování.
NATO nebude na ruský tank, raketu či dron reagovat zrcadlově |
Moskva musela svou diplomatickou misi v centrále NATO zredukovat po anexi Krymu a zhoršení vztahů se Západem už dvakrát. Ke konci roku 2014 ze 70 na 50 osob a na jaře roku 2015 pak na dosavadních 30 osob.
I tak byla mnohem početnější, než stálá zastoupení mnoha členských států Aliance. Navíc panovalo vážné podezření, že velká část z ruských diplomatů mohla být agenty ruských tajných služeb. Od anexe Krymu ruští diplomaté čelili přísnějším pravidlům. Bez doprovodu se mohlo pohybovat v centrále spojenců jen několik osob.
Rusko je oficiálně partnerskou zemí NATO od roku 1994. Podobně udržuje Aliance partnerské vztahy s další čtyřicítkou zemí, kterých se má limit na maximálních 30 zaměstnanců stálého zastoupení vztahovat také. Žádná z partnerských zemí ale tak početné zastoupení v Bruselu nemá.
