„Transformujeme Síly rychlé reakce NATO a zvýšíme jejich pohotovost. Počet vojáků ve vysoké pohotovosti výrazně přesáhne 300 tisíc,“ uvedl Stoltenberg před nadcházejícím summitem NATO v Madridu.
Síly rychlé reakce NATO (NRF), které jsou udržovány v nepřetržité pohotovosti, dosud čítaly zhruba 40 tisíc vojáků. Spojenci jednotky NRF už v uplynulých letech prakticky zdvojnásobili v reakci na ruskou anexi Krymu. Teď je čeká podle Stoltenberga zásadní přeměna.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO Tod Wolters poprvé aktivoval tyto mnohonárodní jednotky složené z pozemních, vzdušných, námořních i speciálních sil letos v únoru, bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu.
NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy. Například pobaltské republiky dlouhodobě volají po stálé vojenské přítomnosti spojenců na svém území. Až dosud se alianční jednotky v Pobaltí střídají, do pravidelné rotace je zapojena i česká armáda.
„Na summitu posílíme naši předsunutou obranu. Posílíme naše bojové skupiny ve východní části Aliance až na úroveň brigád,“ konstatoval.
Join me LIVE as I preview two days of #NATO Summit in Madrid later this week
NATO HQ, Brussels
#NATOSummit https://t.co/ds1Vm4dVDg
Aliance podle jeho slov zásadním způsobem vylepší své schopnosti přispěchat na pomoc v případě krize nebo konfliktu. Součástí jsou plány na další rozmísťování skladišť s předpřipravenou vojenskou technikou a zásob vojenského materiálu, posilování předsunutých schopností včetně protivzdušné obrany nebo velitelských a řídících center.
A v neposlední řadě také vylepšení obranných plánů Aliance o předem určené spojenecké jednotky, které v případ ohrožení okamžitě přispěchají na pomoc.
„Tyto jednotky budou cvičit společně s domácími silami obrany. A seznámí se s místním terénem, zařízeními a našimi novými předem umístěnými sklady, aby mohli hladce a rychle reagovat na jakoukoli nouzovou situaci,“ popsal Stoltenberg.
V bezprostřední reakci na ruskou invazi už Aliance opakovaně posílila vojenskou přítomnost podél celé své východní hranice. V pohotovosti udržuje stovky stíhaček, plavidel a dalších jednotek.
Na jaře spojenci také rozhodli o vzniku čtyř nových bojových skupin rozmístěných na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. V rámci dlouhodobějších plánů chce nyní vytvořit jednotky, které budou přímo určené k nasazení v konkrétním regionu, kam budou pravidelně vyrážet ke cvičením.
Dohromady podle něj půjde o největší přepracování kolektivního odstrašení a obrany NATO od konce studené války.
Spojenci označí Rusko za hrozbu
Nový strategický koncept bude podle Stoltenberga znamenat zásadní posun v odstraňování a obraně NATO. Vyžaduje si to podle jeho slov „nová bezpečnostní realita“.
Právě kvůli útoku na Ukrajinu chtějí spojenci na summitu v Madridu rovněž zásadně změnit svůj postoj k Rusku ve své strategické koncepci. Dosud platná verze z roku 2010 totiž Rusko označuje strategického partnera.
„Ve strategické koncepci, kterou jsme připravili, tomu tak nebude… Očekávám, že spojenci jasně řeknou, že Rusko představuje přímou hrozbu pro naši bezpečnost, pro naše hodnoty a mezinárodní řádu,“ řekl Stoltenberg.
