„Dostaneme se do řeckých a tureckých teritoriálních vod a zároveň jsme se shodli s Frontexem na tom, jak budeme spolupracovat a sdílet informace, aby to, co děláme, bylo mnohem efektivnější,“ oznámil Stoltenberg.
Lodě NATO nyní budou moci i do pobřežních vod a skupinu čtyř aliančních plavidel podle něj brzy posílí další. Vyslání jednoho plavidla již potvrdila Francie a očekává se, že další spojenci budou následovat. „Naše aktivity v pobřežních vodách budou probíhat po konzultaci a koordinaci s oběma spojenci,“ konstatoval.
V Egejském moři mezi Tureckem a Řeckem od poloviny února působí takzvaná Stálá námořní skupina 2. Tu nyní tvoří čtveřice plavidel: německá vlajková zásobovací loď FGS BONN, kanadská fregata HMCS Fredericton, turecká TCG Barbaros a řecká HS Salamis.
Hledají a sledují trasy, kudy pašeráci převážejí do Evropy tisíce uprchlíků. Informace předávají agentuře Frontex a řecké i turecké pobřežní stráži. Uprchlíky, kterým pomohou v případě potíží v Egejském moři, mají vracet zpět do Turecka.
„Účelem nasazení NATO není zastavovat nebo vracet plavidla s migranty, ale pomáhat našim spojencům Řecku a Turecku, stejně jako Evropské unii v boji proti obchodování s lidmi a zločineckými sítěmi, které jsou hnacím motorem této krize,“ uvedl.
Uprchlická krize zblízkaRedaktorka iDNES.cz v seriálu reportáží popisuje situaci uprchlíků v Turecku a na řeckých ostrovech. |
Námořní velitelství NATO si evropskou agenturou Frontex nyní nově budou moci vyměňovat styčné důstojníky a sdílet informace v reálném čase.
Evropská unie posílení alianční mise přivítala. Frontex má nyní v rámci operace Poseidon v Egejském moři čtrnáct plavidel, které se podílejí na pátracích a záchranných akcích.
Od počátku letošního roku už podle statistik EU přišlo do Řecka, především přes moře z Turecka, více než 130 tisíc migrantů.
Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.
