„V celé Alianci jsme otevřeli stovky nových výrobních linek a rozšířili ty stávající. Nyní jsme na cestě k výrobě více lodí, letadel a munice než za poslední desetiletí,“ konstatoval šéf NATO Mark Rutte během Fóra obranného průmyslu na summitu NATO. Spojence vyzval k vyššímu tempu, aby se sjednotili a inovovali.
Ve světle ruské hrozby a války na Ukrajině především evropské země plánují rychlé přezbrojení svých po roky zanedbávaných armád. S financováním má pomoci Evropská unie balíkem až 800 miliard eur. Jenže musí být čím přezbrojit.
Lídři NATO schválili tři zásadní dokumenty
Lídři dvaatřicítky proto v Haagu přijali hned tři zásadní dokumenty, které mají ovlivnit podobu armád jednotlivých členských zemí na příští roky a zároveň zajistit odstrašující obraz pro protivníky.
Velké probuzení NATO. Ale jak to vysvětlit lidem, zní ze summitu spojenců |
„Jako předpoklad toho, abychom byli schopni v co nejkratších možných lhůtách doplnit a modernizovat vojenské schopnosti tak, aby byly věrohodným odstrašením pro případnou agresi a dlouhodobě dokázaly zajistit fungování našich ozbrojených sil,“ podotkl český prezident Petr Pavel.
Předně jde aktualizovaný akční plán pro obrannou výrobu reaguje na potřebu spojenců vyrábět více a rychleji v rychle doslova za pochodu, kdy bezpečnostní prostředí překotně mění. Cíl je jasný, odstranit byrokratické průtahy a zdržování zakázek, dodávat ty nejlepší technologie a bezprecedentně urychlit růst kapacit a výroby zbrojovek, mimo jiné zadáváním dlouhodobých objednávek klidně od několika zemí společně.
Protože vymíráme, nebudeme schopni posílat na bojiště miliony lidí jako za druhé světové války, takže se musíme spolehnout na roboty a bezpilotní stroje.
Admirál Vandier, šéf velitelství pro transformaci
V žádném případě však nejde jen o konvenční zbraně, munici a vybavení. Podle nizozemského ministra obrany Rubense Brekelmanse je nasnadě začít uvažovat prozíravě. „Továrny na výrobu aut můžeme ted použít na výrobu dronů,“ nastínil, jak možná řešit potřeby vyšších průmyslových kapacit pro rychlé přezbrojení Evropy. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že je potřeba „rychle etablovat Evropu jako centrum pro rozvoj obranného průmyslu a technologií“.
Podle šéfa aliančního velitelství pro transformaci Pierra Vandiera si Evropa v posledních třiceti letech myslela, že se zbavila velkých válek. Ruská invaze na Ukrajinu ukázala opak. „Na Ukrajině vidíme boje jako za první světové války, ale zároveň také obraz třetí světové – každý voják se spoléhá na satelitní informace, zatímco válčí v zákopech,“ konstatoval.
„Protože vymíráme, nebudeme schopni poslat na bojiště miliony lidí jako za druhé světové války, takže se musíme spolehnout na roboty a bezpilotní stroje,“ podotkl.
Hi-tech systémy do dvou let
Pomoci má v tom také nově přijatá a zveřejněná první komerční vesmírná strategie NATO. Spojeneckým zemím umožní flexibilněji a rychleji integrovat komerční řešení v oblasti vesmírných technologií a zajistit k nim nepřetržitý přístup jak v době míru, tak během krizí a konfliktů. Ať už jde o satelitní sledování nebo nejnovější analytické nástroje využívající umělou inteligenci. Cílem strategie je opět omezit byrokracii v procesech zadávání veřejných zakázek NATO, zjednodušit způsob, jakým vesmírné společnosti spolupracují s Aliancí.
A konečně jako zásadní se jeví právě odtajněný a lídry států přijatý akční plán pro rychlé zavádění nových technologií (Rapid Adoption Action Plan). Ten má zajistit, aby Aliance dokázala rychleji integrovat nové technologie, jako je umělá inteligence nebo kvantové systémy, do svých ozbrojených sil. Cílem je posílit obranu a odstrašování v reakci na rostoucí hrozby, jako jsou kybernetické útoky nebo agresivní kroky strategických konkurentů, v čele s Ruskem nebo Čínou.
Ústředním bodem akčního plánu je, že zavedení každé nové technologie do spojeneckých armád nepotrvá déle než 24 měsíců.
Ukrajina ukazuje, že zrychlit inovace jde
Podle admirála Vandiera je pro spojence životně důležitý rychlý vývoj ve všech bojových doménách. „Při operaci Pavučina jsme viděli, že Ukrajina byla schopná vytvořit koncept a zbraň najednou,“ upozornil. Současné procesy jsou ale podle něj příliš pomalé, a proto plán klade důraz na pružnost, spolupráci a odvahu riskovat při testování novinek.
Ukrajina podle něj prokázala neskutečné umění, jak prakticky v boji neustále inovovat a urychleně zavádět nové prostředky do výzbroje.
#NATO is investing in the capabilities, forces & infrastructure required to uphold deterrence, manage crises, and ensure cooperative security.
TASK FORCE X Baltic is one of several initiatives showing our rapid adaptation in practice: https://t.co/vRkUIJtNuR
#WeAreNATO https://t.co/tRmWiWpYxg https://t.co/t5K8tRKSIz
Znamená to zrychlení nákupu, sdílení informací o nabídce na trhu mezi spojenci i přijetí většího rizika při testování nových produktů. Tradiční a zdlouhavé metody testování mají zmizet.
Testovat chce NATO nové technologie rychleji a efektivněji. Aliance plánuje využít svůj program DIANA (Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic) a vytvořit nové testovací centra (Innovation Ranges), kde se budou technologie zkoušet v reálných podmínkách. Zvláštní skupina „Task Force X“ pak pomůže rychle integrovat technologie do reálných vojenských jednotek, aby byly ihned použitelné.
Produkty, které testy projdou, dostanou nálepku ověření „NATO Innovation Badges“, což je jakýsi certifikát kvality, který usnadní jejich přijetí do všech spojeneckých armád. Něco ve smyslu: „Ověřeno a funguje! Jestli to chcete také, můžete bez obav pořídit“.
Aliance bude nyní také jasně veřejně specifikovat, jaké technologie potřebuje, aby firmy včetně start-upů věděly, na co se zaměřit. To má podpořit zapojení netradičních armádních dodavatelů, jako jsou právě technologické firmy, které nejsou klasickými výrobci zbraní.
Výdaje do obrany nejsou vycucané z prstu, Babiš neví, o čem mluví, říká Černochová |
Samotný nákup pak má výrazně urychlit to, že země NATO budou mezi sebou sdílet osvědčené postupy a společně vytvoří jednotné nákupní mechanismy, aby se technologie dostaly k vojákům v co nejkratším čase. Od dronů, přes autonomní robotické systémy až po zbraňové systémy.
Podle admirála Vandiera je výborným příkladem první uskupení „X Baltic“,které vzniklo na sklonku roku 2024 a intenzivně testuje a připravuje nasazení nejmodernějších bezosádkových námořních systémů s umělou inteligencí v Baltském moři, která má sloužit pro střežení spojených vod, průzkum i zabezpečení podmořské infrastruktury.
