Vyplývá to z prohlášení vysokého představitele NATO Petera Floryho.
Jelikož jsou alianční země Řecko, Rumunsko, Bulharsko a Turecko příliš blízko místu odpalu balistické rakety z oblasti Středního východu, kterého se USA obávají, nebudou rozšířeným americkým systémem před takovým útokem plně chráněny.
Nicméně aby byl zachován jeden z principů NATO, tedy nedělitelnost obrany, bylo by nutné i tyto země proti uvedené hrozbě chránit. Tuto ochranu, doplňující americký systém, by mohlo poskytnout NATO svou protiraketovou ochranou proti střelám krátkého a středního doletu.
USA doufaly, že by takové rozhodnutí mohlo padnout na summitu NATO v Bukurešti počátkem dubna. To se ale kvůli množství nedořešených otázek pravděpodobně nestane.
"Domnívám se, že bukurešťský summit má potenciál být důležitým summitem k tomuto tématu," řekl podle ČTK náměstek generálního tajemníka NATO Peter Flory.
"Myslím (nicméně), že se rozhodnutí na summitu nedočkáme. Nevidím žádnou zemi, která by usilovala o rozhodnutí o realizaci programu," dodal.
Rozhodnutí o případné investici do tohoto programu se tak prý nedočkáme dříve než příští rok. Právě rozpočet je jednou z nezodpovězených otázek celého projektu včetně toho, jak by se na něm jednotlivé země podílely.
A tak podle Floryho ze summitu spíše vzejde zadání pro experty, aby projekt dále rozpracovali s tím, že se k němu Aliance vyjádří až na dalším summitu v roce 2009.
USA chtějí v rámci rozšíření svého systému protiraketové obrany umístit v Česku radar a v Polsku deset antiraket. Systém by tak poskytl velké části Evropy ochranu proti raketám dlouhého doletu, kterou zatím starý kontinent postrádá.
Systém obrany proti raketám krátkého a středního doletu, o němž uvažuje NATO, by pak mohl americký systém doplnit. Plán na umístění částí amerického systému v Evropě ostře kritizuje Rusko, které se obává ohrožení svých zájmů.
