Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) je patrně prvním vrcholným českým politikem, který otevřeně naznačil, s čím konkrétně česká delegace na summit NATO do Walesu pojede. Situace na Ukrajině a vztahy s Ruskem budou podle něj patřit mezi hlavní témata nadcházející schůzky osmadvacítky. Bylo by však prý chybou, kdyby dominovala.
Hybridní válce jako na Krymu by Česko dokázalo vzdorovat |
"Použití vojenské síly k násilné změně hranic bylo bezpochyby rázným varováním ohledně křehkosti evropské bezpečnosti. Proto je namístě, jak Aliance v současné době kolektivně činí, přijmout opatření odpovídající na některé kroky Kremlu, ale s Ruskem bojovat zcela nepochybně nebudeme – ani nechceme," uvedl Hamáček.
Aliance v posledních měsících přijala opatření, která mají ve světle ruského chování na Ukrajině zajistit lepší obranu členských zemí především na východní hranici, které s Ruskem bezprostředně sousedí. Hovoří se také o trvalejší přítomnosti jednotek NATO v Pobaltí či budování nových základen, například v Polsku.
Podle Hamáčka však Moskva z dlouhodobé perspektivy zůstává významným hráčem na poli evropské bezpečnosti a bez vzájemného dialogu se Západem o bezpečnostních otázkách se dále nikdo nepohne. "Koneckonců vyvolávání stínů studené války neprospěje ani jedné straně. Až totiž ukrajinská krize odezní, budou zde stále přítomny hrozby, které chtě nechtě bude muset NATO s Ruskem řešit společně," konstatoval Hamáček.
Do budoucna bude podle jeho slov ve vztahu k Rusku stačit vyvarovat se "naivních představ o nadstandardním partnerství, neboť to povede jen k přehnaným očekáváním".
Obrana stojí peníze
Za klíčové téma pro českou delegaci bude podle Hamáčka na summitu platit přesun pozornosti k podstatě Aliance. Tedy k zajištění obrany vlastního teritoria.
"NATO nikdy nepřestalo být organizací kolektivní obrany. V předchozích letech však došlo k přesunu pozornosti téměř výhradně na zahraniční mise či politické konzultace a to hlavní, co spojuje členské státy – tedy vojenská spolupráce a schopnost jednotlivých členů přispět rozvoji Aliance – bylo opomenuto," řekl Hamáček. Masivní zahraniční angažovanost pak podle něj stála za odcizením Aliance občanům jednotlivých zemí.
S hlavním smyslem NATO a schopnostmi čelit novým i starým hrozbám pak souvisí výdaje na obranu. Česká republika i další země byly v uplynulých měsících ostře kritizovány, že na svou i kolektivní obranu nedávají ani tolik, kolik se při vstupu do Aliance zavázaly. A důsledkem pokračujícího propadu výdajů na obranu je, že evropští členové zaostávají v klíčových vojenských schopnostech pro expediční operace.
S čím jedou čeští politici na summit NATO ve Walesu |
"Bez nadsázky je možno konstatovat, že Evropa příliš zlenivěla a otázky obrany přestala brát vážně," uvedl Hamáček. Zvrácení propadu výdajů evropských členů by proto mělo být zcela klíčovým bodem jednání summitu. Současná česká vláda už avizovala, že příští rok by měl rozpočet na obranu dosáhnout 43,5 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy oproti letošnímu roku.
Zároveň je kabinet podle Hamáčka připraven zavázat se k postupnému navyšovaní výdajů na obranu z dnešních zhruba 1,08 procenta HDP na 1,4 procenta do roku 2020. Se vstupem do Aliance se však Česká republika zavázala dávat stejně jako ostatní členské země 2 procenta. Odpovídající výše však dosahuje jen zlomek zemí osmadvacítky.
Podle Hamáčka však navýšení výdajů na obranu zároveň předpokládá, že Ministerstvo obrany bude vědět, jak tyto prostředky co nejefektivněji vynaložit. "Navyšování musí vést k návratu alespoň elementární jistoty a předvídatelnosti vývoje obranných rozpočtů, který by umožňoval plánovat, připravovat a hlavně realizovat dlouhodobé akviziční projekty. To zároveň předpokládá, že i na straně armády a politické reprezentace bude konkrétnější představa, co od ozbrojených sil očekáváme a co potřebují," dodal Hamáček.
Podotkl, že by k tomu měly přispět dva připravované strategické dokumenty - Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2030 a Koncepce výstavby Armády ČR.
