„Řada spojenců nesouhlasí s tím, jak se Rusko snaží vykreslovat situaci na Ukrajině jako občanskou válku. Je to Rusko, kdo destabilizuje východní Ukrajinu. Poskytuje podporu separatistům, munici, finance, zbraně a také velení a řízení,“ prohlásil po jednání Stoltenberg.
První oficiální schůzka Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců po takřka dvou letech tak podle něj zdůraznila hluboké rozdíly v názorech mezi Aliancí a Moskvou ohledně ukrajinské krize a budoucnosti evropské bezpečnosti.
„Setkání potvrdilo, že se neshodneme na faktech, popisu a odpovědnosti ohledně Ukrajiny,“ konstatoval Stoltenberg.
Připomněl, že to byly „ruské akce proti Ukrajině, které vedly k současnému stavu“ ve vztazích mezi Aliancí a Ruskem. Zopakoval, že NATO od počátku podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. „Spojenci neuznávají ruskou ilegální anexi Krymu,“ prohlásil.
About to chair #NATO-Russia Council. In times of tension, important to keep political channels open.
Schůzka na vztazích nic nemění
Velvyslanci podle něj také na schůzce zdůraznili znepokojení nad nárůstem porušování příměří na východě Ukrajiny v posledních týdnech a útoků na pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
„NATO a Rusko mají hluboké a trvalé neshody. Dnešní schůzka to nezměnila,“ řekl s tím, že spojenci neobnoví praktickou spolupráci s Ruskem, dokud se Moskva nevrátí k dodržování mezinárodního práva.
Rada NATO-RuskoZaložena v roce 2002. V rámci ní spolu členské státy Aliance a Rusko spolupracují jako rovní partneři, Rada tak slouží jako nástroj pro konzultace, spolupráci, společné rozhodování a společné akce. Všechna rozhodnutí jsou přijímána konsenzem. Schůzkám předsedá generální tajemník NATO a účastní se jich zástupci všech 28 aliančních států a Ruska. Rada se do ruské anexe Krymu scházela na úrovni vyslanců a vojenských zástupců prakticky jednou měsíčně, dvakrát ročně pak na úrovni ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů. Činnost Rady NATO - Rusko byla poprvé přerušena po vojenské intervenci Ruska v Gruzii v srpnu 2008, obnovena byla v březnu 2009. Rada NATO - Rusko nahradila dřívější fórum pro konzultace a spolupráci - Stálou společnou radu Rusko - NATO (PJC), která byla vytvořena v roce 1997. |
Jak podotkl, přesto šlo o upřímnou a velmi seriózní diskusi. Velvyslanci osmadvacítky s ruskými zástupci hovořili o třech hlavních tématech. Kromě Ukrajiny také o bezpečnostní situaci v Afghánistánu a boji proti terorismu a o možnostech, jak zvýšit transparentnost a snížit rizika při zvýšené vojenské přítomnosti a aktivitách.
Ozbrojené síly každého národa a každé vojenské aliance mají podle Stoltenberga právo cvičit a hlídkovat. Dřívější předvídatelnost a transparentnost, zakotvená v mezinárodních dohodách, však kvůli napětí v posledních dvou letech prudce poklesla. „Společně se zvýšením vojenských aktivit a silné rétorice jde o nebezpečnou kombinaci,“ varoval šéf NATO.
Aliance ruských zástupcům podle Stolteberga během schůzky vyčetla incidenty z minulého týdne v Pobaltí, kdy ruské letouny nebezpečně nalétávaly k aliančním plavidlům (více v článku zde).
Šéf NATO dále uvedl, že v rámci OBSE se před lety všechny země NATO i Rusko dohodly na pravidlech včetně oznamovaní vojenských cvičení a zvaní pozorovatelů, které je potřeba respektovat.
Několik spojenců tak předložilo už konkrétní návrhy, jak modernizovat takzvaný Vídeňský dokument, který upravuje pravidla týkající se vojenské činnosti v Evropě, včetně informování o vojenských cvičeních a jejich sledování. „Více vojenské transparentnost může přispět k větší bezpečnosti v Evropě. To je v zájmu NATO i Ruska,“ konstatoval Stoltenberg.
Je za tím tlak USA, tvrdí Moskva
Ruský vyslanec při NATO Alexander Gruško po schůzce obvinil Spojené státy, že se snaží na Moskvu vyvíjet vojenský tlak. „Jde o pokusy vojensky tlačit na Rusko. Přijmeme veškerá nezbytná opatření ke kompenzaci těchto pokusů,“ prohlásil Gruško k incidentům na Baltu.
Po dvou letech zmrazené spolupráce nevidí ani po středeční schůzce Rady NATO-Rusko možnost na zlepšení vzájemných vztahů do doby, dokud Aliance „neomezí své vojenské aktivity u ruských hranic“.
I přes neshody se spojenci s Ruskem podle Stoltenberga shodli, že je nutné zachovat komunikační kanály. „Politický dialog mezi národy, které sdílejí stejný euroatlantický prostor je nezbytný a užitečný, zejména v době napětí, jaké jsme nyní zakoušeli,“ dodal. Uskutečnění schůzky ale podle jeho slov neznamená, že se vše vrací do „starých kolejí“.
