Stoltenberg je v Pobaltí poprvé jako generální tajemník NATO. Jeho cesta je obecně vnímána jako další ujištění tří pobaltských zemí, že ostatní spojenci jsou připraveni je v případě ohrožení bránit.
Krize na UkrajiněAKTIVISTKA: Zeman je obětí Putinovy propagandy VLÁDCI DONBASU: Elektrikář a Leninův obdivovatel POZOROVATELÉ: Volby v Donbasu hlídali maďarští fašisté SNAJPERKA: Ruka se mi nechvěje NOVINÁŘ: Hlavní problém je korupce MOTORKÁŘ: Český cestovatel projel Donbas BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu |
„Všichni za jednoho, jeden za všechny,“ prohlásil Stoltenberg na letecké základně Amari, kam NATO v reakci na ruskou anexi Krymu vyslalo několik pohotovostních stíhaček k ochraně vzdušného prostoru. „Přítomnost vojáků z celé Aliance ukazuje odhodlání všech spojenců stát za pobaltskými národy,“ dodal.
Litva, Lotyšsko a Estonsko nijak neskrývají své obavy s ruského postupu vůči Ukrajině a moskevští představitelé opakovaně směrem k Pobaltí vysílají signály i provokativní prohlášení jako poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, že by se trojlístek zemí skutečně „bát měl“ (více čtěte zde).
Stoltenberg upozornil, že nebývalá aktivita ruského letectva donutila letos pohotovostní letouny NATO ke čtyřem stovkám startů. To je jednou tolik, co předchozí rok. Většina letů ruských strojů vede velmi blízko vzdušného prostoru zemí NATO, ale k přímému narušování dochází jen ve „velmi omezeném počtu“.
Problém přitom není podle šéfa NATO v tom, že ruské letouny po obloze létají, ale v tom, že se pohybují s vypnutými automatickými odpovídači a nekomunikují s řízením letového provozu. To považuje za velké riziko pro civilní leteckou dopravu.
„Tento model je riskantní a neodůvodněný, proto NATO zůstává ostražité. Jsme tady a jsme připraveni bránit všechny naše spojence proti jakýmkoli hrozbám,“ řekl Stoltenberg po setkání s estonským premiérem Taavi Rõivasem.
O vzájemné solidaritě v rámci NATO hovořila během návštěvy Polska i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ČTK.konstatovala, že Ukrajina dnes čelí pokusům o narušení své územní celistvosti a svrchovanosti.
Evropskou bezpečnost nicméně podle ní nelze ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistit bez ruské účasti. „Proto sankce samy o sobě nejsou konečným cílem, chceme s Ruskem vést dialog,“ uvedla kancléřka v projevu věnovaném 25. výročí historického německo-polského usmíření.
