Na prestižní národní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost v Míčovně Pražského hradu premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že vláda nebude navzdory krizi způsobené pandemií šetřit na bezpečnosti a armádě včetně nákupu moderní techniky. Česká Republika míří k tomu, aby v roce 2024 dostála svému slibu v NATO a na obranu dávala slíbená 2 procenta HDP.
Babiš zdůraznil chystané nákupy s tím, že na plánech se nic nemění, včetně pořízení 210 pásových obrněnců (BVP) za 50 miliard korun. „Mohli bychom dostat nějaký úvěr, ale to neznamená, že je nebudeme nakupovat. Budeme,“ prohlásil.
Premiér se v projevu ohradil proti úryvku z knihy bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona s výroky českého premiéra. Bolton ve své knize uvedl, že Babiš byl autorem „nejvíce nejapného komentáře“ při jednání na summitu NATO v červenci 2018, když měl říci, že pro Česko je obtížné přibližovat se ke splnění závazku ohledně výdajů na obranu, protože zemi rychle roste HDP. “Jedná o jednoduchou trojčlenku,” zopakoval Babiš s tím, že s výrokem souhlasil americký prezident Donald Trump i německá kancléřka Angela Merkelová.
Babiš i po zkušenostech s pandemií koronaviru označil za velmi důležitý boj s dezinformacemi. „Součástí odolnosti a bezpečnosti je i zamezení úniku informací do médií. Do budoucna už nechci zažít, aby do médií unikaly tajné a strategicky důležité informace,“ varoval s tím, že podobné úniky by měly být tvrdě postihovány.
Podle ministra obrany Lubomír Metnara (za ANO) právě koronavirová krize jasně ukázala, že armáda je důležitá a stát se v podobných chvílích o ni může vždy opřít. Aby to tak bylo i nadále, musí ji Česká republika budovat a udržovat. Podobně to pak podle jeho slov platí u NATO. „Budu nadále usilovat o růst obranného rozpočtu a modernizaci vybavení armády,“ prohlásil.
Během konference Babiš Metnara nejprve chválil za prosazování obranných plánů, pak se ale „opřel“ do ministrů obrany V4, proč dosud nedošlo k žádnému společnému nákupu Česka, Polska, Slovenska a Maďarska, o který se hovoří už roky. „Tak proč to nepořídíte společně,“ apeloval s nadsázkou na šéfy obrany.
Armádu podle něj neudržujeme kvůli NATO, ale především kvůli „sobě samotným.
Koronavirová opatření jen na nezbytnou dobu
Podle české místopředsedkyně Evropské komise Evy Jourové bylo během šíření koronaviru zavádění nouzových stavů zcela nevyhnutelné. Řada zemí podle ní velmi záhy ale zjistila, že musí být zaváděny jen na dobu nezbytně nutnou.
„Koronavirus nesmí zabít demokracii. Tato krize posiluje všechny negativní trendy, které tu byly před ní,“ konstatovala.
Zástupce amerického ministra obrany v Evropě Richard Landolt prostřednictvím videohovoru uvedl, že zároveň je ale třeba zajistit, aby se tato zdravotní krize se nestaalan bezpečnostní. „Není pravý čas na škrtání výdajů na obranu,” uvedl.
Konference byla první akcí takového typu po rozvolnění opatření k zamezení šíření koronaviru.
Sedmý ročník prestižní konference se věnoval především právě dopadům koronavirové krize na bezpečnost Česka a to s ohledem na roli Evropské unie a Severoatlantické aliance.
„V dynamickém prostředí svět po covidu nebude stejný a velmi pravděpodobně bohužel ne bezpečnější. Čerstvý konflikt mezi dvěma nejlidnatějšími státy - Čínou a Indií a nebo nedávné kybernetické útoky v České republice toho jsou příkladem,“ řekl Zbyněk Pavlačík, předseda Jagello 2000, které akci organizuje.
Útokům na nemocnice se nelze divit
Šéf Národního úřadu pro kybernetiky a informační bezpečnost Karel Řehka upozornil, že jeho úřad během koronavirové krize zaznamenal třetinový nárůst počtu kyberútoků.
Připomněl útoky na nemocnice právě v době nejvyššího vytížení zdravotníků. Podle svých slov se jim nediví. Přirovnal je k sebevražedným atentátníkům, kteří využijí každou slabost a zranitelnosti. “Zlí lidé prostě jsou a budou a využijí toho,” konstatoval Řehka.
Jak dodal, České republice se dosud opravdu velké a závažné útoky v kyberprostoru vyhýbaly. „Nebude to ale věčně. Zatím jsme měli štěstí,“ řekl s tím, že se ani země velikosti ČR brzy neobejde nejen bez špičkové kyberobrany, ale také bez ofenzivních schopností.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) porovnával roli Evropské unie a NATO v obranných schopnostech. Pro ČR je podle něj nezbytná silná EU a Aliance postavená na revidovaných základech, kde budou evropští členové hrát silnější roli. „Bohužel má EU v bezpečnostní i zahraniční politice rezervy,“ řekl.
Právě koronavirová krize podle Hamáčková prokázala, že EU nemá pro zvládání takových krizí kompetence. „Evropský aparát je až příliš těžkopádný,“ prohlásil s tím, že řešení koronavirové krize tak spočívalo především na národních úrovních.
Na konferenci vystoupili kromě premiéra nebo ministra zahraničí Tomáše Petříčka také ministři obrany Česka, Slovenska a Maďarska.
Konference se letos neúčastní prezident Miloš Zeman, účastníkům byla pouze přečtena jeho zdravice. „Dokažte francouzskému prezidentovi Macronovi, že NATO a odborná bezpečnostní komunita opravdu není ve stavu mozkové smrti,“ vzkázal Zeman.
Současná situace s pandemií koronaviru podle Zemana nemůže a nemá být důvodem, aby témata obrany a bezpečnosti zapadla. Naopak ukazuje, “jak a kde bychom mohli být zranitelní”.
Prostřednictvím moderních technologií se do celodenního programu živě připojilo několik zahraničních hostů. Například zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.
O vývoji v Afghánistánu hovořit pak zvláštní inspektor americké vlády pro rekonstrukci Afghánistánu John F. Sopko. „USA, ČR a další spojenci NATO toho hodně obětovali, aby mohli Afghánci pocítit trvalý mír. Stažení vojáků z Afghánistánů je podmíněné činy Talibánu,“ konstatoval.
Odpoledne ve zvláštním panelu o bezpečnostních otázkách a zajištění obrany ČR diskutovali představitelé všech parlamentních stran.
Podle Pavlačíka je bezpečnost nutné vnímat jako jeden ze základních pilířů nejenom svobody, suverenity a demokracie, ale rovněž ekonomického rozvoje. “Ten bude v nadcházejících letech klíčový,” konstatoval.
Připomnněl, že posledních třicet let patří v české moderní historii k bezprecedentně nejbezpečnějšímu období našich dějin. Globální krize způsobená koronavirem ukázala, jak je důležité mít některá strategické činnosti pod národní kontrolou.