Každá členská země NATO přispívá do společné alianční pokladny podle své velikosti a síly ekonomiky. Součást každoročních českých výdajů na obranu, zjednodušeně na armádu je tak od vstupu do NATO i pravidelná platba do společného rozpočtu, ze kterého Aliance hradí svůj provoz.
Jde o takzvané „přímé náklady za členství“ a tvoří prakticky zlomek z národních výdajů na obranu. V případě České republiky to je momentálně zhruba 554 milionů korun, když letošní rozpočet ministerstva obrany činí 72,6 miliardy korun.
Vláda tento týden souhlasila s navýšením českého příspěvku z 20,754 milionu eur na 22,387 milionu eur, tedy v přepočtu o 41,5 milionů na přibližně 600 milionů korun ročně. O vyšší náklady se podělí ministerstva obrany (36,6 milionu korun) a zahraničí (4,9 milionu). Obě ministerstva jsou částky připraveny pokrýt ze svých rozpočtů.
USA chtějí spravedlivější podíl
Podobné zvýšení svých příspěvků připravují i další evropští členové. „Aktuální úprava národních podílů vychází ze snahy navýšit evropský příspěvek ke sdílení nákladů na společnou obranu a snížit břemeno USA, které jsou dlouhodobě nejvyšším přispěvatelem,“ konstatoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
České výdaje na obranu(v miliardách korun; procentní podíl HDP)
** původně 75,5 miliardy, ale 2,9 miliardy ministerstvo obrany vrátilo do státního rozpočtu kvůli koronavirové krizi Zdroj: Ministerstvo obrany ČR |
Rozpočet Aliance například v roce 2018 činil více než 2,3 miliardy eur (téměř 59 miliard korun). Zdaleka nejvíce se na financování chodu NATO podílejí USA, pokrývají až jeho čtvrtinu.
Na druhém místě je Německo (14 procent) a třetí Francie a Velká Británie (10 procent). Česko hradilo dosud 0,97 procenta z rozpočtu NATO, od příštího roku to bude 1,05 procenta.
Spojené státy a především americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizují evropské členy, že na svou obranu dávají málo. Ať už jde o národní výdaje na obranu, tak právě o platby do společného rozpočtu. Trump opakovaně vyzval ke spravedlivějšímu sdílení nákladů.
USA tak od roku 2021 sníží svůj příspěvek do společné pokladny z 22,1 na 16,6 %. Na stejnou úroveň naopak zvýší příspěvek Německo a podobná opatření připravují i další evropští členové.
Podle českého ministerstva jde o vyjádření transatlantické solidarity a odpovědnosti evropských spojenců za společnou obranu.
„Také Česká republika podporuje vyváženější sdílení nákladů na společnou obranu mezi spojenci,“ uvádí se v prohlášení k materiálu, který vláda přijala.
Peníze na operace a investice
Celková částka v rozpočtu NATO se dělí na tři části. Vojenská (1,325 miliardy eur) je určena na výdaje velitelství, na mise a operace po celém světě. Civilní (246 milionů eur) na sekretariát NATO, chod centrály v Bruselu, plánování operací, zastupitelské úřady v nečlenských zemích či diplomacii. A třetí část (až 700 milionů eur) tvoří rozpočet Programu bezpečnostních investic NATO (NSIP).
Právě prostřednictvím tohoto programu ale získala Česká republika v minulosti nemalou část svých finančních příspěvků nazpět. Pokrývá totiž investice na kontrolní systémy, velení a nové strategické stavby, jež jsou součástí obrany nejen členských států, ale celé obranné architektury NATO.
Česko je 21 let v NATO. Slib spojencům neplní, i když na ně spoléhá |
Aliance od roku 1999, kdy se Česká republika stala její členskou zemí, financovala například výstavbu dvou velkých páteřních radarů vzdušné ochrany v Nepolisech a u Slavkova či na leteckých základnách v Čáslavi a Náměšti více než 30 projektů za zhruba tři miliardy korun na rekonstrukci původní a vybudování nové letištní infrastruktury, nezbytné pro společné akce českých a aliančních letců.
Mezi nejvýznamnější patří výstavba hangárů a parkovacích ploch pro letouny – stojánek, letištní osvětlovací technika, záchytná lanová zařízení, operační centra letek, sklady pohonných hmot a stanovišť pro testování leteckých motorů. Další investice se připravují.
Za 20 let NATO v České republice investovalo do takových zařízení téměř čtyři miliardy korun, přičemž na bezpečnostní investice přispěla ČR do společného rozpočtu zhruba třemi miliardami korun.
