Čtvrtek 9. dubna 2020, svátek má Dušan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. dubna 2020 Dušan

Česko je 21 let v NATO. Slib spojencům neplní, i když na ně spoléhá

  14:55aktualizováno  14:55
Ve stínu pandemie koronaviru si Česká republika potichu připomněla 21 let od vstupu do NATO. I po takové době ale neplní jeden z klíčových slibů, který spojencům dala – že bude dávat na obranu 2 procenta HDP. Ve srovnání s ostatními členy až na úplném chvostu. Nejhůře ze zemí V4. Navíc hrozí, že nákaza proklamace o splnění slibu odsune.

Česká armáda. Ilustrační snímek | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Evropští spojenci včetně Česka pokračují ve zvyšování výdajů na obranu. Pátý rok po sobě od ruské anexe Krymu, která zapůsobila jako budíček po letech škrtů.

Dohodnutá 2 procenta HDP (hrubého domácího produktu) dává na obranu už devítka členských zemí, zatímco v roce 2014 to byly pouze tři. Vyplývá to z výroční zprávy za loňský rok, kterou tento týden zveřejnil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Další státy jsou velmi blízko. „To je dobrý trend. A očekáváme, že bude pokračovat. Většina spojenců toho plánuje dosáhnout do roku 2024,“ zopakoval Stoltenberg.

Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené procentem HDP

Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené procentem HDP

Růst výdajů na obranu evropských zemí NATO a Kanady

Růst výdajů na obranu evropských zemí NATO a Kanady

Podíl HDP a výdajů na obranu v porovnání mezi USA a dalšími zeměmi NATO

Podíl HDP a výdajů na obranu v porovnání mezi USA a dalšími zeměmi NATO

Česko i přes prokazatelně zvyšující se obranný rozpočet a nově podepsané nákupy moderní techniky patří nelichotivá pátá příčka od konce, když výdaje na obranu představují zhruba jen 1,19 procenta HDP. Horší z devětadvacítky spojenců je už jen Slovinsko, Belgie, Španělsko a Lucembursko.

A mimo statistiky stojí pochopitelně Island, který armádu v pravém slova smyslu nemá. Zveřejněná souhrnná data Aliance za loňský rok sice nesou poznámku, že jde o „předpoklad“ a upřesněné údaje centrála NATO zveřejňuje s odstupem několika měsíců, obvykle však jde jen o „kosmetické“ úpravy.

Česká republika je v tomto ohledu nejhorší i mezi svými nejbližšími v rámci Visegrádské čtyřky. Polsko investuje masivně do obrany už roky a dosahuje hranice 2 procent. Následuje Slovensko (1,74%) a Maďarsko (1,21%).

Výdaje na obranu zemí V4 v roce 2019

Vydaje na obranu v % HDP
do výzbroje v % z obranného rozpočtu
výdaje celkové (miliard USD)meziroční změna %
Česká republika
1,1914,42,978,48
Maďarsko 1,21 23,52,08 9,74
Polsko 2,00 24,011,90 3,10
Slovensko 1,74 41,71,91 48,11

Česko se zavázalo, že dvouprocentní hranice dosáhne do roku 2024. Jde o závazek spojencům, na které se spoléhá v případě ohrožení. Armáda má letos hospodařit s rekordním rozpočtem 75,5 miliardy korun, příští rok to má být podle vládního výhledu 85 a napřesrok 95 miliard.

Pro armádu nadějný výhled, se kterým počítá ve svých modernizačních plánech, se kvůli pandemii koronaviru může zhroutit jako domeček z karet.

Armádní rozpočet první na řadě

Premiér Andrej Babiš (ANO) už připustil, že pro zmírnění ekonomických škod v souvislosti s šířením nákazy, bude muset stát šetřit a omezit by se podle jeho slov mohly například investice do armády.

Obranné výdaje České republiky

(v miliardách korun; procentní podíl HDP)

  • 1993    23,8    2,61
  • 1994    27,0    2,60
  • 1995    28,3    2,26
  • 1996    30,5    2,16
  • 1997    31,3    1,90
  • 1998    37,6    2,07
  • 1999    41,7    2,25
  • 2000    44,7    2,35
  • 2001    45,0    2,10
  • 2002    48,9    2,23
  • 2003    53,2    2,21
  • 2004    52,5    1,90
  • 2005    58,5    2,00
  • 2006    55,4    1,72
  • 2007    54,9    1,55
  • 2008    49,8    1,35
  • 2009    51,8    1,43
  • 2010    47,7    1,29
  • 2011    43,8    1,17
  • 2012    42,0    1,10
  • 2013    40,8    1,06
  • 2014    39,1    0,91
  • 2015    43,4    0,96
  • 2016    44,2    1,01
  • 2017    48,9    1,04
  • 2018    58,9    1,11
  • 2019    66,7    1,19
  • 2020    75,5*   1,30
  • 2021    85,3*   1,40
  • 2022    95,2*   1,50

* návrh státního rozpočtu

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

„Bude nás to stát strašně miliard, možná desítky miliard,“ řekl Babiš k opatřením v souvislosti s koronavirem. Rozpočtové změny by se podle něj kromě dalších resortů mohly dotknout právě ministerstva obrany.

V ohrožení jsou tak některé chystané strategické nákupy. Babiš zmínil především pořízení pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za více jak 50 miliard korun. „Asi teď okamžitě nepotřebujeme BVP, ale potřebujeme jiné věci na tuto válku,“ prohlásil. Nákup nových obrněnců má být přitom doposud největší armádní zakázkou v moderní historii.

Novými vozidly má být přezbrojena 7. mechanizovaná brigáda a k její modernizaci a vyšší bojeschopnosti se Česká republika přímo zavázala spojencům do roku 2026.

Ministerstvo obrany přitom chtělo nové obrněnce vybrat už letos, aby mohlo podepsat smlouvu a dodávky mohly začít co nejdříve. Proti odsunutí naplánovaných strategických nákupů se ostře ohradila opozice.

„Nákup nadzvukových letadel spláchla v roce 2002 velká voda. Byla to chyba. Podle vyjádření premiéra Babiše může nákup BVP padnout za oběť koronaviru. Nechybujme znovu, BVP potřebujeme stejně jako strategické zásoby roušek a jiného zdravotnického materiálu,“ uvedla v reakci šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Sliby spojencům jako na houpačce

Očekávaný velký ekonomický dopad omezení způsobených koronavirem a investice do zmírnění následků by neměla být překážkou k zajištění obrany ani podle šéfa NATO Jense Stoltenberga. Výdaje na bezpečnost se podle jeho slov „vyplatí“ nejen vzhledem k obranné roli Aliance, ale i v krizových situacích, jakou je právě tato.

„V mnoha spojeneckých zemích nyní právě ozbrojené síly pomáhají s logistikou, zajišťují bezpečnost na hranicích, vojenské nemocnice a další,“ upozornil.

Proč 2 procenta HDP?

Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země.

Jen pro představu v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP.

Hranice se v průběhu let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale přes 70 procent obranného rozpočtu jde na výplaty, penze a další personální náklady.

Minimálně 20 procent z obranného rozpočtu tak má mířit do modernizace armády a zvyšování bojeschopnosti.

Stoltenberg povzbudil členské země, aby navzdory očekávaným tvrdým ekonomickým dopadům pandemie dodržely své sliby ohledně zvyšování výdajů na obranu. „Na základě národních plánů, které státy doručily NATO, očekávám, že své závazky dodrží. Ačkoliv je jasné, že čelí složité situaci,“ konstatoval.

Úvahy o seškrtání obranného rozpočtu České republiky přišly jen pár dní poté, co se na dodržení závazků vůči spojencům shodli ústavní činitelé na schůzce na Pražském hradě (11. března). Kromě prezidenta Miloše Zemana také premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a ministři vnitra Jan Hamáček (ČSSD), zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO). Shodli se, že ČR bude na obranu dávat 2 procenta HDP do roku 2024.

Schůzka zafungovala jako důležité ujištění, zvlášť po měsících politických diskuzí o tom, zda je dodržení takového závazku vůbec reálné. Slib předtím zpochybňoval například místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj není rozumné vydávat na obranu tolik, když chybí peníze třeba na zvyšování důchodů nebo platů.

Podobně i premiér Babiš prohlašoval, že „dvouprocentní závazek není vytesán do kamene“. Později ale uvedl, že v případě stabilního ekonomického růstu by Česká republika dvě procenta HDP na obranu v roce 2024 dávat mohla.

Hazard s důvěrou i obranyschopností

Zastánci růstu rozpočtu poukazují na zastaralost armádního vybavení. Kvůli dlouhodobému podfinancování z minulosti armáda potřebuje nutně modernizovat velmi zastaralou techniku, výzbroj i infrastrukturu. Potřeba budou řádově stovky miliard korun. Při dodržení dvouprocentního závazku by mělo mít ministerstvo obrany v roce 2024 k dispozici v rozpočtu asi 130 miliard korun.

Armáda se chce posunout na vyšší úroveň. Zesílí, když politici necouvnou

Náčelník generálního štábu Aleš Opata nedávno varoval, že po letech zanedbávání z armády zbylo jen torzo a v modernizaci proto není čas zpomalit. Armáda má připravený podrobný plán až do roku 2030, jehož realizace by ji posunula na zcela novou úroveň. Výtky kritiků, že armáda „ani není schopná takové peníze efektivně utratit“, tak padají.

Odklon od slibu kritizuje řada politiků a odborníků. Poukazují na to, že by se Česko stalo pro spojence nedůvěryhodné. „Bezpečnost ČR stojí a padá se systémem kolektivní obrany. Pokud naše vláda veřejně zpochybňuje závazky, které z toho pro nás plynou a porušuje sliby, které premiér dal, tak se vláda sama stává bezpečnostním rizikem,“ uvedl Miroslav Kalousek (TOP09).

Ještě kritičtěji se k neplnění aliančních závazků vyjádřil bezpečnostní expert a sociolog Ivan Gabal. Podle něj by dokonce mohlo jít o porušování Ústavy.

„Dnes nemáme schopnost ani kapacitu ubránit se v případě napadení vlastní silou. Jsme plně závislí na pomoci a obraně spojenců, ale neplníme ani své vlastní deklarované závazky k těmto spojencům a nejsme schopni je ani reálně svými vojenskými schopnostmi naplnit. A možná k tomu nemáme ani potřebnou vůli,“ konstatoval.

Gabal: Dodržuje česká vláda ohledně obrany ústavu?

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara případné krácení obranného rozpočtu mělo velký vliv na realizaci strategických modernizačních projektů, které vycházejí z koncepčních materiálů ministerstva schválených vládou. A byl by to také silně negativní signál vůči NATO.

„Armáda potřebuje a musí přezbrojit. Je nezbytné modernizovat zastaralou techniku často ještě sovětské provenience. V uplynulých dvou letech se podařilo rozhýbat některé strategické akvizice a v tomto trendu budeme pokračovat,“ podotkl.

Letos obrana plánuje kromě pásových obrněnců za 50 miliard podepsat například smlouvy na nákup 30 tisíc nových českých ručních zbraní za 2,4 miliardy, pořízení až 31 tisíc balistických vest za 1,6 miliardy, modernizaci 33 tanků T-72 za 1,8 miliardy nebo nákup čtyř baterií protiletadlového raketového kompletu SHORAD za 10 miliard.

„Alianční závazek 2% HDP není jen číslem na papíře. Je to vizitka České republiky, kterou partnerům v rámci Aliance potvrzujeme, že jsme připraveni podílet se na kolektivní obraně,“ zdůraznil ministr Metnar. Česká republika chce být podle jeho slov spolehlivým partnerem v rámci NATO, když členství v Alianci potvrzuje orientaci země k západním hodnotám a na oplátku poskytuje jistotu bezpečnosti. „Tato spolupráce ovšem musí být vzájemná, nelze jen brát a nic dávat,“ dodal.

Češi Alianci věří a spoléhají na ni

Zcela bezprecedentní právě ve „vzájemnosti brát a dávat“ jsou výsledky aktuálního a dosud nevídaného výzkumu veřejného mínění, který si Severoatlantická aliance nechala zpracovat ve všech devětadvaceti členských zemích.

Nezávislá agentura Populus se loni dotazovala 29 tisíc respondentů v Evropě i v Severní Americe. Šetření ukázalo, že 81 procent lidí považuje alianční spolupráci mezi Severní Amerikou a Evropou v oblasti zajištění bezpečnosti za důležitou.

Průzkum ukázal, že 60 procent obyvatel věří, že členství v NATO snižuje riziko...

Průzkum ukázal, že 60 procent obyvatel věří, že členství v NATO snižuje riziko napadení jejich země cizím státem

Důvěra obyvatel zemí NATO ve spolupráci mezi Severní Amerikou a Evropou v...

Důvěra obyvate zemí NATO ve spolupráci mezi Severní Amerikou a Evropou v otázkách zajištění bezpečnosti

V případném referendu by 64 procent obyvatel zemí Aliance hlasovalo pro...

V případném rerefrendu by 64 procent obyvatel zemí Aliance hlasovalo pro členství v NATO

S principem kolektivní obrany souhlasí 76 procent obyvatel. Tedy že by ostatní spojenci měli napadené členské zemi přispěchat na pomoc a bránit ji a 71 procent dotázaných souhlasí s tím, že jejich vlastní země by měla pomoc s obranou jiného spojence. A jasná většina - 64 procent - by v případném referendu hlasovala pro zachování členství své země v NATO.

A samotní Češi? Z výzkumu vyplývá, že 59 procent obyvatel České republiky si myslí, že členství v Alianci snižuje pravděpodobnost, že bude země napadena jiným státem. Nemyslí si to 17 procent dotázaných a zbytek neví. Nižší důvěru v odstrašující efekt Aliance mají například obyvatelé Řecka, Slovenska, Francie ale také USA.

Pro zachování členství země v NATO by v případném referendu hlasovalo 66 procent Čechů, proti 15 procent. Nejnižší podporu (50 procent obyvatel) má podle výzkumu Aliance ve Francii, na Islandu a ve Slovinsku. Nejvyšší naopak v Albánii, Polsku a Rumunsku.

Autor: natoaktual.cz
  • Nejčtenější

Míříme ke katastrofě. Mrtvých ve Švédsku přibývá, klid dostává trhliny

Copak se celý svět zbláznil? Nebo snad jenom my děláme něco špatně? Tuto otázku si uprostřed pandemie koronaviru kladou...

Právníci podali trestní oznámení na Babiše, Vojtěcha, Hamáčka i Prymulu

Brněnští právníci David a Vendula Zahumenští podali trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše, ministra zdravotnictví...

Promoření odložme. Máme jiný recept a Prymula není proti, říká expert

Zdravotnický expert Pavel Hroboň míní, že řízené promoření zdravých obyvatel Česka by mohlo mít dalekosáhlé následky....

Otevřou hobbymarkety, cyklisté mohou jet bez roušky. „Promořování“ nebude

Lidé si budou moci jít od čtvrtka nakoupit do hobbymarketů, stavebnin, železářství a do prodejen jízdních kol. Všechny...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Poslanci prodloužili nouzový stav v Česku, ale jen do konce dubna

Poslanci prodloužili nouzový stav v České republice do konce dubna. Vláda usilovala o to, aby byl nouzový stav...

Premium

Klienti versus cestovní kanceláře: jak nepřijít o peníze za zájezd

Cestovní kanceláře jsou zahlceny žádostmi klientů o zrušení zájezdů. Sociální sítě se plní příspěvky nespokojených...

Premium

Ufňukaná generace. Mladí v pandemické panice možná konečně dospějí

Vše zlé může být k něčemu dobré. Dokonce i koronavirus. Magazín Víkend DNES se domnívá, že mladí lidé v pandemické...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

  • Další z rubriky

Tisíce tun milosrdenství. USA nasazují do boje s virem plovoucí nemocnice

Americké námořnictvo nasadilo do boje s šířením nového koronaviru dvě obří plovoucí nemocnice Mercy a Comfort. První už...

Španělé, Italové a Černohorci hledají kvůli nákaze pomoc u spojenců

Španělsko, Itálie a Černá Hora požádaly spojence z NATO o naléhavou humanitární pomoc v boji proti novému koronaviru....

Nákaza na letadlové lodi stále roste. Testy prošla zatím polovina posádky

Zdravotníci otestovali na nový koronavirus zatím polovinu z více jak 5 tisíc členů posádky americké letadlové lodi USS...

Rusko může zneužít pandemie k testování naší obrany, varoval šéf NATO

Státy NATO chtějí zrychlit a rozšířit pomoc mezi spojenci v boji proti šíření koronaviru. Jednat o tom budou ve čtvrtek...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz