V řadě zemí NATO sílí nacionalismus. Rusko je hrozbou

  • 1249
Konference na Pražském hradě, setkání prezidentů V4, vystavená vojenská technika. Česko si připomíná 20. výročí vstupu země do NATO. Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová při této příležitosti ve svém vystoupení na Hradě varovala před podkopáváním demokracie v zemích NATO, které podle ní pomáhá nepřátelům.

„Rozšíření NATO bylo důležité, aby byly napraveny historické křivdy,“ prohlásila Albrightová.

Podle ní se v posledních 20 letech spory ve světě znásobují a svět ustupuje od demokratických hodnot, a to včetně některých členů Aliance. Mnoho lídrů pak podle Albrightové v řadě zemí dnes volí nacionalismus a jiné priority než demokracii a svobodu. Podkopávají justici, utlačují opozici a zastrašují média.

Albrightová vyzvala k vystoupení proti těmto tendencím. „Nemůžeme pomáhat (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, který se snaží alianci rozdělit a podkopat naši demokracii. Musíme být demokraciemi stoprocentně, nejen slovy, ale i činy,“ řekla.

Někdejší ministryně na konferenci také přednesla vzkaz od Clintona, za jehož prezidentského mandátu Česko do NATO vstoupilo.

„Rozšíření NATO byla dobrá volba. V době kdy jsme svědky ústupu od partnerství je spolupráce důležitá,“ řekla.

Podle Clintona se ukázalo, že rozšíření NATO byla správná věc, která alianci posílila. Vzhledem k bezpečnostní situaci v nynějším světě je podle bývalého amerického prezidenta spojenectví NATO důležitější než kdy předtím. Clinton se také vyslovil pro další rozšiřování aliance.

Výstava vojenské techniky na Hradě

Na Pražském hradě je v úterý až do 18 hodin k vidění armádní technika.

Návštěvníci si mohou prohlédnout například obrněný transportér Pandur, lehká obrněná vozidla Dingo a Iveco nebo bojové vozidlo Humvee.

Albrightová ve svém projevu také uvedla, že rozšíření NATO o země střední Evropy bylo napravením historické křivdy. NATO je podle ní nejen vojenskou, ale i politickou aliancí, která si klade za cíl hájit svobodu a demokracii a stojí na svobodě jednotlivce a na právním státu.

Podle zástupkyně šéfa NATO Rose Gottemoellerové Aliance čelí v současnosti novým výzvám a hrozbám. Jmenovala stále asertivnější Rusko, nestabilní Střední východě a severní Afriku, mezinárodní terorismus, kyberútoky a šíření zbraní hromadného ničení. „Žádná země by se jim nedokázala postavit samotná,“ prohlásila.

Rusko je hrozbou

V projevu ocenila Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko a jejich národní armády za nasazení v zahraničních operacích. „Jste velice silní, angažovaní spojenci, zvyšujete výdaje na obranu, účastníte se aktivit,“ dodala.

Na tom se shodli i prezidenti Slovenska Andrej Kiska a Polska Andrzej Duda. Rusko se podle nich snaží rozbít jednotu spojenců. Duda zmínil ruské provokoce včetně narušení vzdušného prostoru. „Rusko provokuje a testuje,“ řekl s tím, že Aliance na kroky Moskvy reaguje. „Pokud přestaneme reagovat, za chvíli budeme mít ruská letadla nad Prahou, nad Varšavou a pozítří možná nad Berlínem,“ prohlásil Duda.

Podle Kisky bylo rozšíření NATO směrem na východ „definitivním koncem studené války.“ Dnešní život v míru a prosperitě je pak důsledek rozhodnutí vstoupit mezi spojence.

Polský prezident Andrzej Duda vyzdvihl důležitost přítomnosti spojeneckých vojsk v Polsku. Vrátili se podle něj něj totiž „staré souvislosti imperiální politiky Ruska“.

Podle českého prezidenta Miloše Zemana se ale hrdá a  sebevědomá země nemá provokací bát, ale bránit se. Hrozbu ze strany Ruska bagatelizoval slovy, že „ten, kdo se bojí provokací, tím prozrazuje vlastní slabost“.  Navrhl, aby tuto otázku řešily země V4 společně.

Rusko jako hrozbu označili také ministři obrany a zahraničí Lubomír Metnar a Tomáš Petříček. „Není naší volbou, že Rusko se namísto spolupráce a respektu k mezinárodním právním a politickým normám rozhodlo k agresím i anexím vůči sousedům a konfrontační postoj vůči Alianci a Západu deklarovalo jako svoji strategii,“ řekl Petříček.

Ústřední akcí oslav 20. výročí vstupu do NATO je právě národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“, během níž vystoupili na Hradě i prezidenti Česka, Maďarska, Polska a Slovenska - Miloš Zeman, János Áder, Andrzej Duda a Andrej Kiska.

Miloš Zeman varoval před mezinárodním terorismem a vyjednávaním z islamistickým hnutím Taliban o míru v Afghánistánu. „S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje,“ prohlásil.

S Tálibánem se nejedená, z tygra nebude vegetarián, varoval Zeman

Mezi významnými zahraničními řečníky je také zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová, někdejší šéf NATO George Robertson nebo bývalý velitel americké armády v Evropy Ben Hodges.

Podle expertů za dvacet let svého členství v NATO Česká republika dokázala, že umí být spolehlivým a předvídatelným spojencem. Stále se však „učíme zodpovědnosti“ za to, že máme nejvyšší garance vlastní bezpečnosti v historii.

“Česká republika je dnes v NATO přesně 20 let, což je déle, než existovala první republika. Pro doplnění souvislostí české moderní historie bych doplnil, že čas strávený ve Varšavské smlouvě a doba členství v NATO se vyrovná v roce 2033, tedy když v Alianci budeme 34 let,” řekl Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000, které konferenci pořádá.

„Rozhodnutí o směřování ČR do evropských a euroatlantických demokratických struktur bylo jednoznačně správné, bez jiné životaschopné alternativy,“ uvedl například generál Petr Pavel, který po tři roky jako první zástupce nových členských zemí řídil nejvyšší vojenský orgán NATO.

Vrcholem byl slavnostní státní akt za účastí všech čtyř nejvyšších ústavních činitelů – prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše (ANO), předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO).

„Takový státní akt se doposud nikdy nekonal. Je klíčové, že na členství v Alianci, která je pilířem naší bezpečnosti, existuje taková shoda,“ upozornil Pavlačík.

Vstup do NATO

  • Diskuse o možném vstupu země do NATO začala hned po listopadu 1989. Na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, který je považován za jakýsi předstupeň členství.
  • O dva roky později pak čeští zástupci předali Alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství. Pozvánku ke vstupu do NATO dostala Česká republika na summitu Aliance v Madridu v červenci 1997.
  • Přístupové protokoly pak stvrdil svým podpisem tehdejší prezident Václav Havel přesně 26. února 1999. Ve stejnou chvíli obdobné dokumenty podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwasniewski.
  • Země pak vstoupila do Aliance 12. března 1999. Ministři zahraničí tehdy předali ve městě Independence v americkém státě Missouri své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko zastupoval Jan Kavan, ministr zahraničí v tehdejší vládě Miloše Zemana.
, natoaktual.cz

Video