„Procvičovali jsme všechny druhy bojové činnosti, tedy útok, obranu, dále přesuny jednotek i doprovody. Díky kombinovanému přesunu do místa nasazení, který byl po železnici a po vlastní ose, jsme si vyzkoušeli přesuny jednotek na velkou vzdálenost a přes území cizích států,“ konstatoval Václav Pejchar, velitel dosavadní jednotky v Litvě.
Její jádro tvořili vojáci žateckého 41. mechanizovaného praporu s obrněnci Pandur, posílení o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotníky. Zhruba 230 vojáků působilo ze základny ve výcvikovém středisku Rukla, asi 70 kilometrů severozápadně od Vilniusu.
Pod německým velením byli součástí vícenárodního bojového uskupení NATO. Za rok se tak na území Litvy vystřídalo ve dvou rotacích více než 450 českých vojáků.
Česká republika v rámci takzvané předsunuté vojenské přítomnosti NATO (eFP - Enhanced Forward Presence) vyslala jednotky do Lotyšska a Litvy. Čtyři předsunuté vícenárodní prapory v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku jsou součástí opatření Severoatlantické aliance k odstrašení Ruska po anexi Krymu a akcích na východě Ukrajiny.
„Vyslání jednotek do operace eFP je nejen součástí našich závazků vůči spojencům, ale i součástí kolektivní obrany,“ uvedl generál Petr Procházka, zástupce ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany.
Předsunuté jednotky NATO Na rozmístění čtyř vícenárodních praporů se dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení vůči Rusku v reakci na anexi Krymu. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky. V každé ze zemí je rozmístěno přes 1 000 vojáků, kteří se střídají. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA. |
Zatímco v Lotyšsku zůstává zhruba šedesátičlenná minometná četa českých vojáků pod kanadským velením do ledna příštího roku, v Litvě se české zastoupení nyní podstatně mění. Místo mechanizované roty je od srpna v zemi zhruba třicetičlenná jednotka specialistů průzkumu a elektronického boje.
Podle Vlastimily Cyprisové z generálního štábu budou do srpna příštího roku plnit úkoly nejen pro ostatní jednotky předsunutých sil, ale také pro takzvané Síly velmi rychlé reakce NATO (VJTF - Very High Readiness Joint Task Force) schopné přispěchat v případě potřeby ohrožené spojenecké zemi v řádu hodin. A pomáhat mají také při ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí v rámci mise Baltic Air Policing.
Do té už v září české letectvo znovu na několik měsíců vyšle letouny JAS-39 Gripen a sedmdesátičlenný kontingent. Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 pravidelně střídají spojenci z NATO. Ze základny v litevském Šiauliai už čeští letci takto působili dvakrát v letech 2009 a 2012.
Většinu techniky armáda z Litvy přesune po železnici. Před odjezdem museli podle armádních internetových stránek vojáci ve speciálním zařízení dezinfikovat stroje i vybavení, které byly v kontaktu s hlínou.
K nakládání na železnici bylo zvoleno místo blíže k polským hranicím, kam technika musí dojet po silnici. Poslední vojáci i s velitelem se mají do Česka vrátit 8. srpna.
