Severoatlantická aliance od svého vzniku před skoro šedesáti lety fungovala jako nástroj kolektivní obrany, po rozpadu SSSR se postupem času strategie NATO přeměnila v koncept kolektivní bezpečnosti.
Že se NATO novým hrozbám úspěšně přizpůsobilo tvrdí například bývalý generální tajemník NATO George Robertson.
"NATO v 90. letech čelilo výzvě nových hrozeb, na něž reagovalo na summitu v Praze v roce 2002, kde rozšířilo své pole působnosti a přijalo nové závazky," řekl natoaktual.cz George Robertson
"NATO se rozšířilo a nové členské státy jsou jednoznačně méně úrodnou půdou pro konflikty. Aliance dále vytvořila nové Síly rychlé reakce (NATO Response Force – NRF), které představují 20 tisíc vojáků připravených během pár dní zasáhnout v případě nutnosti kdekoli na světě. V rámci NRF působí i jednotka chemické, jaderné a biologické ochrany, která úspěšně vznikla pod vedením České republiky a kterou je možné v případě teroristické hrozby použít," říká Robertson.
Tato jednotka byla například použita při ochraně olympijských her v Aténách.
To ale není vše. NATO také již několik let provádí námořní protiteroristickou operaci ve Středomoří, kde lodě členských států aliance monitorují pohyb plavidel. "NATO se také snaží svými dohodami vytvářet prostředí, v němž by například nebylo možné, aby si potenciální útočníci kupovali zbraně," vypočítává Robertson.
Rozšiřují se i logistické a přepravní schopnosti aliance a v neposlední řadě NATO vede misi ISAF v Afghánistánu, která má za cíl stabilizovat zemi, která byla podhoubím terorismu. Podobně se NATO snaží zapojit i v Iráku při výcviku tamních ozbrojených sil.
Podle jiných ale aliance i přes transformaci na boj s nejnovější bezpečnostní hrozbou v podobě mezinárodního terorismu nestačí.
"Na boj proti mezinárodnímu terorismu je lépe vybavena Evropská unie, NATO v tomto ohledu zůstává stranou," uvedl pro natoaktual.cz britský expert na bezpečnostní politiku Allan L. Williams, bývalý prezident Atlantic Council Association (ATA), v reakci na červencové bombové útoky v Londýně.
Proti teroristům nelze bojovat klasickými nástroji kolektivní bezpečnosti, neboť se jedná o nezávislé jednotlivce, s nimiž navíc ani není možné vyjednávat. "Boj proti terorismu je založen na výzvědných a informačních službách i bezpečnostních složkách, zejména policii, a na sdílení informací těchto subjektů," vysvětluje Williams.
NATO žádné své výzvědné služby nemá, proto je podle Williamse v tomto ohledu důležitější Evropská Unie, která má například Interpol nebo může společně zavádět potřebnou legislativu.
