Už tři měsíce působí padesátka zkušených českých vojáků, většinou výsadkářů z Chrudimi, na místech, která ještě nedávno zcela ovládali povstalci Talibanu. Jednotce složené hlavně z odborníků na výcvik, střelbu, taktiku a plánování sami vojáci přezdívají "omeleta". To kvůli anglické zkratce pro poradní a výcvikový tým – OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team).
Nejdříve dlouhé týdny v relativním bezpečí základny Black Horse u Kábulu cvičili 500 afghánských vojáků, aby pak na ně dohlíželi a řídili je přímo v boji.
A neklidná provincie Vardak už za tu dobu mnohokrát dostála své pověsti jedné z nejnebezpečnějších v Afghánistánu. Naposledy před několika dny, kdy Češi odvraceli útoky ozbrojenců a zachránili život jednomu z afghánských vojáků. Dva následující příběhy přímo od jednotky ilustrují to, čím čeští vojáci v misi procházejí.
Záchrana afghánského vojáka
Je pátek 1. dubna a vyčerpaný tým českých instruktorů se po týdenní patrole a výcviku jedné z afghánských rot vrací na předsunutou operační základnu Sultan Chajl, aby doplnil zásoby, opravil poškozenou techniku a vůbec obnovil svou bojeschopnost.
Provincie VardakProvincie Vardak leží na středovýchodě Afghánistánu, poblíž metropole Kábulu. V oblasti žije přes půl milionu lidí, většinovou populaci tvoří paštunské kmeny. Provincie je považována za neklidnou. Ještě v roce 2008 byla z velké části pod kontrolou povstalců Talibanu. Ačkoliv se bezpečnostní situace zlepšila, stále má několik okresů této oblasti nálepku nebezpečných zón. Ozbrojenci pravidelně útočí na jednotky mezinárodních sil, časté jsou výbuchy nastražených náloží u silnic. |
Cestou na základnu potkávají Češi patrolu afghánské armády, kterou napadli povstalci. Afghánská jednotka drží povstalce pod palbou. Jeden z vojáků ale leží bez pomoci na zemi a krvácí. V dálce jsou vidět jeho kolegové, kteří se rozmisťují podél blízké vesnice. Velitel českého týmu dostává pokyny z taktického operačního centra, které sleduje a řídí všechny jednotky mimo základnu, aby pokračoval dál s tím, že na pomoc Afgháncům už vyjel tým rychlé reakce.
Velitel českého týmu ale po zhodnocení situace nařizuje zastavit. Rotný Jan P. a praporčík Roman P. okamžitě poskytují první pomoc zraněnému afghánskému vojákovi a sami se ocitají pod palbou povstalců, kteří se ukrývají v blízkém sadu. Kontrolují dýchání, puls a celkový stav. Nasazují škrtidlo a snaží se zastavit krvácení.
Nedaleko od nich přitom neustává střelba z kulometu a AK-47. Češi nicméně afghánského vojáka dopraví do vozidla. Jeho zranění jsou vážná. Praporčík Roman P. musí po celou dobu převozu držet prsty přímo v ráně, aby afghánský voják nevykrvácel.
Na základně už pak čeká český zdravotnický tým. "Ztratil téměř dva a půl litru krve. Honza s Romanem mu téměř s jistotou zachránili život," řekl po zákroku lékař českého týmu Ivo K., kterému se nakonec podařilo stav afghánského vojáka stabilizovat a připravit ho na cestu vrtulníkem do vojenské nemocnice.
Čeští vojáci v afghánském Vardaku
Čeští vojáci v afghánském Vardaku
Čeští vojáci v afghánském Vardaku
Pod palbou v bahenní pasti
Je čtvrtek 31. března a čeští instruktoři se vracejí z předsunuté základny. Poslední dva dny strávili spolu s afghánskými vojáky a americkou četou v podmáčeném korytě řeky nedaleko vesnice Dundokaj. Z normálně devítihodinové patroly se nakonec vyklubalo nebezpečné dobrodružství na 36 hodin. Už odpoledne se Češi dostali do přestřelky s nepřítelem, ve které vojáci afghánské armády ukázali, že jsou schopní správně takticky reagovat na léčku a za pomoci přivolaných stíhaček F/A-18 útok povstalců společně se zahraničními silami odrazit.
Následovala strastiplná cesta vyschlým korytem řeky, takzvaným "vádím". Do bahna tu postupně zapadlo jedno vozidlo po druhém. "Bylo to jedno dlouhé, nekončící vyprošťování. Vádí bylo podmáčené, plné bahna a obrovských kamenů. Byla to jedna z nejdelších nocí v mém životě," řekl poté velitel týmu Robert Š.
Čeští vojáci v afghánském Vardaku
Když už se zdálo, že se svítáním a příjezdem amerických posil s vyprošťovací technikou všechno skončí, stalo se to, čeho se podle vojáků každý obával. Ozval se ohlušující výbuch improvizovaného výbušného systému. Dokonce dvou za sebou. Ten druhý, velice silný, pořádně poškodil vozidlo americké jednotky.
Naštěstí nebyl nikdo vážně zraněn. "Čekali jsme to. Nepřítel měl na přípravu léčky celou noc a v prostoru se vyzná. Snažili jsme se minimalizovat riziko, ale byla to jen otázka času. Tohle vádí je široké místy 200 metrů a hluboké i 10 metrů. Tudy projde i rota nepřítele a nevšimnete si ho," konstatoval Robert Š.
Nepřítel situaci využil a začal na vojáky střílet ze zalesněného okolí. Na pomoc vojákům přispěchala přivolaná dvojice vrtulníků Apache a nepřítele zlikvidovala. Po chvíli dorazil na místo česko-afghánský tým rychlé reakce s další americkou posilou. Zapadlá vozidla se pak podařilo rychle vyprostit a na základnu Sultan Chajl, kde sídlí štáb, dorazila jednotka nakonec v pořádku.
