„V dnešním složitém globálním prostředí Kanada potřebuje armádu, která je flexibilní, agilní a schopná reagovat na různé nepředvídané situace. Jsme odhodláni zajistit, aby naši současní i budoucí piloti k tomu měli to nejpokročilejší vybavení,“ uvedla ministryně obrany Anita Anand.
Připomněla, že kanadské Královské letectvo má za úkol střežit jeden z nejrozsáhlejších vzdušných prostorů světa. „S potěšením dnes oznamujeme, že Kanada vybrala F-35 jako stíhací letoun, který bude plnit tuto důležitou roli,“ dodala.
Kanadská vláda už předem avizovala, že půjde o nejvyšší investici do vzdušných sil za posledních třicet let. Přezbrojení letectva má v rámci programu Future Fighter Capability Project vyjít až na 19 miliard amerických dolarů, tedy v přepočtu přes 420 miliard korun.
Součástí má být ovšem nejen pořízení 88 nejmodernějších letounů páté generace americké výroby F-35A, ale také výzbroj, náhradní díly, servis a údržba a investice do infrastruktury kanadských leteckých základen včetně vybudování nové stíhací perutě v Bagotville a Cold Lake.
Náklady na provoz během celého takzvaného životního cyklu, tedy období nejméně čtyřiceti let všech strojů, jsou pak odhadovány na 50 miliard dolarů (v přepočtu 1,16 bilionu korun).
V ruském dostřelu F-35 potřebujeme, říká šéf finských vzdušných operací![]() |
Nové stíhačky mají nahradit flotilu stárnoucích letounů CF-118 (F/A-18 Hornet), které kanadském letectvu slouží přes 35 let. První čtyři nové letouny by Kanada měla získat už v roce 2026 a první plně nasaditelnou letkou by kanadské letectvo mělo disponovat v roce 2032.
Podle prohlášení kanadské vlády je letoun F-35 nejvhodnější strojem pro zajištění kanadské obrany včetně finanční dostupnosti a záruk dodavatelského řetězce. Ottawa počítá rovněž se zapojením domácího obranného průmyslu včetně dodávka některých klíčových komponentů pro nové letouny.
V továrně na superstíhačky F-35. Vládce nebes tady skládají z 22 tisíc dílů![]() |
„To pomůže kanadskému leteckému a kosmickému průmyslu a obrannému průmyslu v nadcházejících desetiletích rozvinout špičkové technologie, s příležitostmi jak ve výrobě, tak v udržování kanadských a globálních flotil,“ konstatoval ministr pro průmysl, vědu a inovace François-Philippe Champagne.
Akvizice a počáteční udržení projektu F-35 má podle něj potenciál ročně přispívat k HDP Kanady sumou 425 milionů dolarů a zajistit přes 3 300 pracovních míst po dobu 25 let.
„Jde o důležitý milník ve významném procesu nákupu moderních stíhaček pro Královské kanadské letectvo a příklad otevřeného, spravedlivého a transparentního nákupu,“ uvedla ministryně veřejných služeb a veřejných zakázek Helena Jaczek.
Kanada se tak stává už patnáctou zemí, která si letoun F-35 vybrala. Předtím Německo, Finsko nebo Švýcarsko. O nákupu letounů od loňska vyjednává také Česko, které má zájem o 24 strojů.
Stíhačky F-35 nás zapojí do obrany celé Evropy, říká spoluautor doporučení![]() |
Podle odhadů vrchní ředitelky ekonomické sekce ministerstva obrany Blanky Cupákové, která vede český vyjednávací tým, by nákup zřejmě překročil hranici 100 miliard korun.
Kanada chtěla stroje už před lety
„F-35 je nejlepší na světě a poskytuje bezkonkurenční interoperabilitu Americe, Kanadě a dalším 15 zemím, které si tento stíhací letoun vybraly. Je to globální změna hry. Díky projekci síly je F-35 špičkou v odstrašení. Jeho předsunutá přítomnost bude i nadále zajišťovat, že potenciální protivníci dají přednost diplomacii před ozbrojeným konfliktem,“ uvedl v reakci na kanadský výběr generálporučík Mike Schmidt, výkonný šéf programu F-35.
Berlín schválil nákup letounů F-35. Přeberou roli v jaderném odstrašení Ruska![]() |
Kanada přitom patří k původní prvním investorům do programu F-35. Před lety poskytla stovky milionů dolarů do vývoje s tím, že nakoupí nejméně 65 letounů F-35 za zhruba 16 miliard dolarů. První stroje chtěla mít už v roce 2016.
Mezitím ale ve volbách uspěli liberálové současného premiéra Justina Trudeaua, kteří dokonce svou volební kampaň postavili na tom, že země „příliš drahé stíhačky kupovat nebude a najde přijatelnější řešení“, jak nahradit stárnoucí flotilu letounů Hornet.
Trudeau se původně stavěl proti nákupu amerických letounů. Ministerstvo obrany ale odmítlo F-35 předem z nového výběru vyloučit a nakonec vláda akvizici zdůvodnila i změněnou bezpečnostní situací po ruské invazi na Ukrajinu a také stále asertivnějšímu chování Číny.
V novém výběru bylo původně pět výrobců s pěti různými stroji. Svou nabídku ale posléze stáhl evropský Airbus se strojem Eurofighter Typhoon a předtím také francouzský Dassault, který nabízel letoun Rafale.
Zůstávali pak tři – švédský Saab nabízel nejnovější verzi stroje Gripen E, americký Boeing s poslední modifikaci letounů F/A-18 Super Hornet a americký Lockheed Martin s letounem F-35.
Favoritem byl opět stroj F-35, a to hned z několika důvodů. Předně kanadské firmy díky členství země v programu už získaly zakázky na dodávky různých dílů do F-35 za více než 1,3 miliardy dolarů. A dalším důvodem či klíčovou podmínkou pak bylo, že nový bojový stroj musel být předem prokazatelně plně integrovatelný do americko-kanadského systému protivzdušné obrany NORAD.