Jak se stát bojovníkem

Nejelitnější česká bojová jednotka právě vybírá nové profesionály. Jaká jsou kritéria pro službu u prestižní prostějovské 601. skupiny speciálních sil, která snese ta nejpřísnější srovnání s americkými Delta Force nebo britskými SAS?

Skupinu speciálních sil z Prostějova donedávna armáda přísně tajila a o její existenci neměli tušení ani politici. - více zde

Loni stovka elitních výsadkářů půl roku pátrala v Afghánistánu po teroristech v historicky první bojové operaci české armády od konce druhé světové války. - více zde

Kdo se může stát příslušníkem speciálních sil? Zájemce musí projít náročnými psychickými, zdravotními a fyzickými testy.

Zástupce velitele 601. skupiny speciálních sil Milan Kovanda v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že výběrem projde obvykle každý čtvrtý.

Výběrová řízení vypisuje jednotka třikrát nebo čtyřikrát do roka. Zúčastnit se jich může každý voják z povolání, který nejméně dva roky aktivně sloužil v české armádě nebo absolvoval minimálně tříletou vojenskou školu. V předchozích letech měli možnost se do výběru přihlásit i civilisté, to už však neplatí.

"Výběr musí být přísný, jde o prestižní jednotku, která je určena ke zvláštním operacím," uvedl jeden z vojáků speciálních sil. Jeho jméno nesmí být kvůli bezpečnosti jeho samotného i jeho rodiny zveřejněno.

Zvláštnímu režimu odpovídají možnosti získat o jednotce speciálních sil informace. Na většinu je uvaleno přísné embargo. Tajný je počet příslušníků i jejich tváře a údaje o speciální výstroji a výzbroji.

HISTORIE

Historie nejelitnější české jednotky se píše už padesát let.

Před půlstoletím ve východoslovenském Prešově vznikla výsadková brigáda, která byla v roce 1960 přesunuta do Prostějova pod názvem 22. výsadková brigáda.

Výrazný posun přichází o devět let později. V Prostějově vzniká reorganizací a redislokací 7. výsadkového pluku z Holešova a 1. a 4. výsadkové průzkumné roty z Chrudimi 22. výsadkový pluk. Tentýž rok s sebou přináší výraznou změnu ve výcviku.

Do té doby byla totiž jednotka cvičena podle sovětského vzoru pro hromadné výsadky s úkolem obsadit a do příchodu hlavních sil bránit významné vojenské objekty. Současně od roku 1969 tvoří výsadkový pluk už jeden výsadkový prapor společně se dvěma výsadkovými průzkumnými rotami.

V roce 1976 zanikají jednotky hromadných výsadků a 22. výsadkový pluk se od té doby zaměřuje na výcvik malých průzkumných skupin cvičených k vysazení do týlu protivníka s úkolem průzkumné a diverzní činnosti.

V roce 1988 se pak jednotka mění na 22. výsadkovou brigádu. 6. speciální brigáda vzniká v roce 1995 a její struktura se rok před vstupem do NATO, v roce 1998, již podstatně přizpůsobuje strukturám zavedených v armádách Severoatlantické aliance.

V roce 2002 byla 6. speciální brigáda přeměněna na 6. skupinu speciálních sil a posléze na 601. skupinu speciálních sil.

Dokud dýchám, doufám
Je to především kvůli bezpečnosti samotných vojáků a jejich rodin. Sporadické informace jsou také o výběrovém řízení, na jehož náročnost však bezezbytku platí motto jednotky: Dum Spiro Spero (Dokud dýchám, doufám).

INFOGRAFIKA:

Jak informoval Vítězslav Bureš z tiskové služby ministerstva obrany, zájemce o práci u speciálních sil si už před samotným přijímacím řízením vybírá své budoucí zařazení.

Jednak si může vybrat mezi prestižní službou v bojových jednotkách nebo se může zaměřit na funkce štábní či logistické. Přijímací testy jsou pro každou kategorii jiné. Na obě jsou však kladeny stejné vstupní podmínky.

Jednotka požaduje vynikající zdravotní stav, čistý trestní rejstřík, maturitní zkoušku a bezpečnostní prověrku na danou funkci. Pro zájemce o zařazení do bojových jednotek trvá výběrové řízení celý týden. Pro ostatní, kteří chtějí pracovat například v logistice pak dva dny.

Uchazeče sledují psychologové
Během přezkoušení tělesné zdatnosti musí uchazeči například uplavat 300 metrů do sedmi minut, uběhnout minimálně 2400 metrů za 12 minut, udělat minimálně 38 cviků leh-sed za jednu minutu nebo 20 kliků do půl minuty.

Na budoucí bojovníky čekají po prvním výběru během sedmi dnů další zkoušky - patnáctikilometrový přesun do výcvikového centra, silová cvičení, dálkové přesuny až na vzdálenost 60 kilometrů či přenášení břemen.

Jednotlivé úkoly plní adepti nejprve samostatně a postupně pak pokračují ve skupinách pro prověření jejich schopnosti týmové spolupráce. Vše probíhá za přísného dozoru psychologů, kteří sestaví uchazečův profil pro zátěžové situace.

Tak jako v amerických filmech o speciálních jednotkách i tady platí, že zájemce může výběrové řízení kdykoliv vzdát.

Výběrem projde 40 procent
Stát se příslušníkem špičkové jednotky není vůbec jednoduché. Přijímacím výběrem projdou skutečně jen ti nejlepší z nejlepších. Uspěje zhruba 30 až 40 procent uchazečů. Úspěšní pokračují v šestiměsíčním základním výcvikovém kurzu. Pokud však neuspějí v závěrečných zkouškách, musí jednotku opustit.

"O téhle jednotce vím už pár let a teď se naskytla příležitost, tak jsem to zkusil," řekl pro Českou televizi jeden z uchazečů.

Výcvik je velmi náročný. V jeho rámci absolvují výcvik boje z blízka, ovládání široké škály zbraní - od osobní pistole po granátomet, práci s výbušninami, získávání zpravodajských informací a v neposlední řadě také slaňování, potápění a samozřejmě výcvik výsadkáře.

Když se předloni k prostějovským průzkumníkům přihlásilo celkem na 600 mladých mužů, uspělo nakonec pouze 26. Další výběrové řízení na službu v 601. skupině speciálních sil v Prostějově by mělo být podle údajů z ministerstva obrany vypsáno na přelomu dubna a května.

Jednotka speciálních sil. Různé typy výstroje jsou pro specifické úkoly.