Karel Kovanda, český velvyslanec při NATO
"Druhý den summitu byl ve znamení dvou důležitých zasedání, výboru NATO - Ukrajina a Rady euroatlantického partnerství. Na Ukrajině budou na podzim volby. Apelovali jsme na prezidenta Kučmu, aby v předvolebním období měla opozice rovnocennou možnost vystupovat v médiích. Na zasedání Rady euroatlantického partnerství jsme přivítali afghánského prezidenta Kárzáího. Na podzim to bude poprvé, kdy se v Afghánistánu uskuteční svobodné, demokratické volby. A také jsme si připomněli, že program Partnerství pro mír existuje již deset let a za tu dobu deset původních partnerů je dnes již členy NATO.
To, že do Istanbulu nedorazí ruský prezident Putin, jsme věděli delší dobu. Existuje jedna velmi důležitá smlouva o konvenčních ozbrojených silách, která stále ještě nevstoupila v platnost, protože Rusové zatím nesplnili určité podmínky týkající se Gruzie a Moldávie. Tato smlouva leží prezidentu Putinovi velmi na srdci. To, že ještě nevstoupila v platnost, je podle mého názoru jeden z důvodů, proč se zdráhal přijet do Istanbulu."
Petr Suchý, Mezinárodní politologický ústav, Brno
"Velmi zajímavé jsou výstupy ze zasedání komise NATO - Ukrajina. Je zde vidět patrný posun oproti pražskému summitu Aliance, kde vznikl problém ohledně údajného vývozu ukrajinských radarových technologií do Iráku. Zdá se, že Ukrajina od podobných aktivit upustila. Její problémy v oblasti nedostatečné svobody médií a porušování lidských práv však přetrvávají. Ukrajina má zájem stát se členským státem NATO.
|
SUMMIT NATO v ISTANBULU |
|
|
|
|
|
|
|
speciální příloha natoaktual.cz |
SUMMIT ISTANBUL
OPERACE NATO
CO ZMĚNÍ SUMMIT
NAPSALI O SUMMITU Stejný zájem deklarovaly společně i Chorvatsko, Albánie a Makedonie. Tyto tři země se v Istanbulu vyslovily pro posílení vzájemné spolupráce. Pokud nezůstane pouze u slov, jejich spolupráce by mohla mít pozitivní vliv na situaci na Balkáně, snížit riziko vypuknutí etnických konfliktů.
Rád bych vyzdvihl vystoupení ázerbájdžánského prezidenta Alieva. Ázerbajdžán se chce nadále aktivně účastnit tažení proti mezinárodnímu terorismu. Zdá se mi ale, že jeho vystoupení bylo příliš protiarménské a proti tomu je třeba mít se na pozoru. Aliance by měla věnovat pozornost oběma stranám konfliktu o Náhorní Karabach."
Roman Joch, pracovník Občanského institutu
"Evropské členské země NATO nesouhlasily výslovně s vysláním svých jednotek do Iráku. Irák tak zůstane velkým problémem pro Spojené státy. Domnívám se, že Američané v dohledné době stáhnou kompletně své jednotky z Balkánu. Pokud jde o vztahy mezi NATO a Ukrajinou, ty byly v Istanbulu posíleny. Jako dobré hodnotím i vztahy s Ruskem. I když Vladimír Putin nepřijel na summit, nevidím, že by vznikala nějaká nová trhlina ve vztazích mezi Ruskem, Evropou a Severní Amerikou."
Radek Khol, člen Euroatlantické rady
"Je patrný rozdíl v úrovni a v celkové atmosféře jednání NATO s Ruskem a Ukrajinou.
Politická rovina vztahů mezi Aliancí a Ruskem zůstává stále chladná. Zároveň ale existuje řada aktivit ve vojenské oblasti, kde spolupráce probíhá bez problémů. Rusko má výhrady vůči působení Aliance v Pobaltí, především proti posílení vzdušné obrany Lotyšska, Litvy a Estonska. Moskva se snaží získat od NATO ústupky v rozšíření smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě o pobaltské státy. V Istanbulu ale v tomto směru nedosáhla významnějšího úspěchu. Aliance zopakovala, že Rusko nejprve musí splnit své závazky, pokud jde o stažení svých jednotek z Gruzie a Moldavska, a teprve potom je možné ratifikovat zmíněnou smlouvu.
Posun v jednáních s Ukrajinou je zcela zjevný. Na pražském summitu si NATO nepřálo přítomnost prezidenta Kučmy, do Istanbulu již pozván byl. Aliance zopakovala, že v Ukrajině vidí strategického partnera, který pokročil v reformě ozbrojených sil. Poukázala ale i na nedostatky v demokratizačním procesu na Ukrajině.
Francie dnes v Istanbulu zablokovala ambiciózní plán NATO na vyslání Sil rychlé reakce do Afghánistánu k zabezpečení blížících se voleb. Chirak zdůraznil, že tyto síly musí být vyhrazeny pro reakci na akutní krize a nepoužívat se jako záplata na ty operace, v nichž členské země nejsou schopny nebo ochotny plnit své závazky. To velmi rozladilo George Bushe a Donalda Rumsfelda."
Tomáš Klvaňa, člen Euroatlantické rady
"Summit v Istanbulu se nedá označit za úspěch, protože se nepodařilo urovnat rozepře existující v Alianci kolem Iráku a Afghánistánu. Došlo možná k určitým dílčím pokrokům v Afghánistánu, ale navýšení o nějaké dva tisíce vojáků nestačí na stabilizaci země. Břímě akce nadále ponesou jednotky Enduring Freedom, které bojují na jihu a východě Afghánistánu. NATO se rozhodlo posílit svoji přítomnost na severu a v Kábulu, jenomže to jsou provincie relativně stabilizované. Může se stát, že Afghánistán se stane na podzim kolem voleb velmi horkou půdou.
Do jisté míry chápu odmítnutí francouzského prezidenta vyslat do Afghánistánu Síly rychlé reakce, které budou plně bojeschopné až v říjnu 2006. Bylo by to jistě provizorní řešení. Chirak má pravdu v tom, že tyto jednotky nemohou sloužit k záplatování akcí, kam je potřeba vyslat běžné jednotky. Pokud ale zároveň blokuje vyslání těchto běžných jednotek do Iráku, tak to na mě opravdu působí jako politická obstrukce a nedostatek vůle domluvit se.
A navíc se nemohu zbavit dojmu, že francouzský prezident hraje představení pro své domácí publikum. Připomínám, že pravice ve Francii utrpěla porážku v regionálních volbách a neshody se Spojenými státy je dobrá politická karta. A je taky možné, že Chirak se snaží odepřít Bushovi možnost tvrdit doma před volbami, že došlo k jakémusi pokroku na mezinárodní scéně a usmíření mezi znesvářenými mocnostmi."
