„Výdaje na obranu jsou samozřejmě prioritou rozpočtu nové české vlády,“ prohlásil Havlíček na texaské univerzitě v Austinu, kde vystoupil v rámci první česko-americké odborné konferenci RICE (Resilience in Security and Economics Dialogue) pořádané Jagello 2000 a prestižním americkým think-tankem Atlantic Council.
Havlíček odmítl obavy bezpečnostních expertů i varování amerických diplomatů z posledních dnů, že pokud Česko výrazně nepřidá v investicích do vlastní obrany, bude patřit mezi spojenci k nejhorším a oslabí tím celou Alianci.
„Nejde o slova, jde o výsledky. Když jsme v roce 2014 nastoupili do první vlády, výdaje na obranu byly na úrovni dvou miliard amerických dolarů, na konci našeho funkčního období to byly čtyři miliardy amerických dolarů, tedy dvakrát více,“ uvedl.
Obrana je prioritou české vlády, vysvětloval Havlíček expertům v Texasu.🇨🇿🇺🇸
Nová česká vláda chce finančně vyvážit všechny pilíře bezpečnosti a investice do obrany jsou pouze jedním z nich, snažil se vicepremiér @KarelHavlicek_ (ANO) během své návštěvy Texasu rozptýlit obavy https://t.co/PWV8fXahwH
Podle čerstvě schváleného státního rozpočtu by mělo ministerstvo obrany letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun. Původní návrh předchozí vlády chtěl pro armádu vyčlenit o 21 miliard více.
Celkové obranné výdaje by měly letos činit zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard má jít ovšem z jiných rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat asi 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna. Samotné výdaje na armádu podle expertů ovšem zřejmě dosáhnou jen zhruba 1,7 procenta HDP, což pravděpodobně Česko pošle mezi nejhorší země v rámci NATO.
„Není to na úrovni 1,7 procenta, ale na úrovni do 2,1 procenta, protože zahrnujeme také infrastrukturní výdaje, které úzce souvisejí s obranou, jako je doprava a tak dále. Je to podobná částka jako za minulé vlády, jako v roce 2025, a naším cílem je dosáhnout 2,1 v roce 2026,“ řekl Havlíček na dotaz, zda nová česká vláda vidí výdaje na obranu v rozporu se svými prioritami, když prakticky všechny ostatní spojenecké země investice do vlastní obrany navyšují.
Podle Havlíčka je potřeba pochopit, že nová vládce chce vyvážit financování všech pilířů bezpečnosti, za které považuje nejen obranu, ale také energetickou bezpečnost a průmyslovou soběstačnost.
Na otázku, zda vidí výdaje na obranu jako potenciální motor dalšího hospodářského růstu v České republice, odvětil, že už to je realita. Účastníkům konference vysvětloval, že v České republice jako průmyslově orientované zemi byl posledních 20-30 let nejdůležitějším segmentem a tahounem automobilový průmysl, zatímco obranný průmysl přebírá takovou roli pouze asi dva nebo tři poslední roky. „Je stejně důležitý jako automobilový průmysl. Problém je v tom, že v automobilovém průmyslu je tisíc dodavatelů a rozhodně jde o infrastrukturu,“ uvedl.
V obranném průmyslu pode nějak taková provázaná infrastruktura zatím neexistuje a segment táhne jen několik velkých společností. Konkrétně zmínil například Czechoslovak Group (CSG), kterou označil za jednu z nejrychleji rostoucích společností světa.
Klíčová konkurenceschopnost
První unikátní konference RISE za účasti předních politiků, zástupců podnikatelské sféry a odborníků přichází v době, kdy transatlantické vztahy procházejí obdobím obrovských změn a Spojené státy přehodnocují svou širší zahraniční politiku. Evropa má podle organizátorů příležitost oživit spolupráci s USA tím, že využije ekonomické, historické a kulturní vazby Evropy s různými regiony Spojených států. Texas a Austin proto organizátoři nezvolili náhodou.
Cílem je prozkoumat, jak je možné prohloubit spolupráci, posílit odolnost, podpořit inovace a rozšířit ekonomické příležitosti na obou stranách Atlantiku.
Havlíček za klíčovou oblast pro zvýšení odolnosti státu označil zlepšení konkurenceschopnosti nejen České republiky, ale celé Evropy. Varoval, že evropské společnosti opouštějí kontinent a stěhují své zájmy do USA nebo do Číny například kvůli levnějším energiím.
„Stát musí reagovat rychleji.“ Pavel, Řehka či Havlíček hovořili na Hradě o bezpečnosti |
Soukromý sektor a průmysl jsou podle Havlíčka pro odolnost společnosti nesmírně důležité. „Úlohou vlády je vytvořit takové prostředí, aby firmy generovaly příjmy a zisky, my mohli vybírat daně a investovat do obrany,“ řekl.
Americký velvyslanec Nicholas Merrick na konferenci stejně jako při týdnem v Praze zopakoval, že všichni spojenci sdílí odpovědnost za společnou bezpečnost. Souhlasí s tím, že hospodářský růst je hnacím motorem prosperity i základem bezpečnosti.
„Bezpečnost však vyžaduje také odhodlání zajistit, aby NATO dostálo svému původnímu slibu,“ prohlásil s tím, že proto v České republice i v rámci celé Aliance nadále Spojené státy zdůrazňují nutnost proměnit závazky v oblasti obrany v konkrétní schopnosti.
Riskujete. Americký velvyslanec varoval Česko kvůli škrtům v obraně |
Bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar vidí současnou turbulentní dobu jako příležitost. Podobně, jako když před čtyřmi lety Rusko napadlo Ukrajinu a Česká republika se poměrně rychle vymanila ze závislosti na ruské ropě a plynu. „Lidé z energetického sektoru tvrdili, že to bude trvat 5 nebo 10 let, a nakonec se to podařilo za dva roky. Bylo to bolestivé? Ano. A stálo to za to? Rozhodně ano,“ konstatoval.
Vazba přes Atlantik nemá náhradu
Pojar připomněl, že nejnižší bod důvěry a kritický bod transatlantických vztahů nastal v době, kdy USA po nástupu prezidenta Donalda Trumpa přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. „Naštěstí to trvalo jen několik dní. Ale v tu chvíli si opravdu všichni kladli otázku, jestliže se to může stát Ukrajině, může se to zítra stát i nám,“ podotkl.
Uznávaný americký diplomat Daniel Fried popsal Trumpovu administrativu jako směs tradic – od izolacionismu k transatlantismu. Zůstává ovšem podle svých optimistický. Vztahy mezi USA a Evropou podle jeho slov nejsou založeny na pošetilé sentimentalitě, ale na tvrdém uvědomění si amerických zájmů a poučeních, která Spojené státy dostaly, kdy na vztahy s Evropou zanevřely.
„Ta poučení nejsou založena na citech. Jsou založena na realitě. A ta realita se nezměnila ani tváří v tvář čínské výzvě a ruské agresi. Naší nejlepší šancí jako Spojených států je úzce spolupracovat s Evropou,“ konstatoval.
