Jde sice o známou, ale vcelku extrémní metodu, která se z pochopitelných důvodů nedá použít všude. Lesní požáry v nevyužívaném vojenském prostoru se střelnicí v oblasti Älvdalen u Trängsletu, blízko polárního kruhu, ale zuří už dva týdny.
Vrtulník české armády je v pohotovosti. Hasil už slámu na poli |
Zbytky nevybuchlé munice a obtížný terén neumožňuje hasičským jednotkám se k ohniskům dostat. Šéf zdejší záchranné služby se proto ve středu obrátil na armádu, respektive na letectvo, zda by nemohla šíření ohně zabránit nekonvenční metodou s pomocí rázové vlny po výbuchu.
Letectvo vyslalo do boje s ohněm dvojici nadzvukových strojů JAS-39 Gripen, vyzbrojených přesnými laserem naváděnými pumami GBU-49 Paveway II. Jde o 227 kilogramů vážící zmodernizované pumy GBU-12, které mají stejně jako gripeny ve výzbroji i české vzdušné síly.
Jeden z letounů pak ve výšce zhruba
3 000 metrů a v rychlosti 550 km/h odhodil jednu z pum, která zasáhla cíl s metrovou přesností, uvedlo švédské ministerstvo obrany.
Oheň totiž potřebuje kyslík a výbuch pumy s rázovou vlnou ho měl o přísun připravit. Náhlá změna tlaku odstaví plameny ohně od jeho zdroje paliva, tedy ze stromů, trávy a podrostu a výbuch spotřebuje kyslík, takže plameny zhasnou jako svíčky na narozeninovém dortu.
„Kyslík z ohně může být odstraněn pomocí exploze a v tomto případě to bylo možné vyzkoušet, když šlo o požár na střelnici,“ konstatoval velitel hasičských a záchranných prací v oblasti Johan Szymanski. Výbuch pumy dokázal uhasit plameny v okruhu zhruba sta metrů.
Lesní požáry vypukly už i za polárním kruhem, Švédsko žádá o pomoc EU |
Jak dodal, podle předběžných hodnocení neobvyklého úderu jde o účinnou metodu, kterou lze využívat i v budoucnu.
„Šlo o pokus vyřešit problém v obtížně dosažitelné oblasti. Zkusili jsme to,“ dodal. Švédské ministerstvo obrany připomnělo, že ozbrojené síly už v minulosti využívaly k hašení požárů na vojenských střelnicích dělostřelectvo.
Experimentálně se hašení pomocí výbuchů věnovala řada vědců v USA, Austrálii nebo v Rusku. Řadu let jsou řízené výbuchy využívány k uhašení požárů v ropných vrtech. Vědecké práce a pokusy při nestandardním hašení požárů s pomocí výbušnin mají i Češi.
První reálný pokus se odehrál v roce 1935
Asi první reálný pokus ale lze připočíst americkému generálovi Georgi S. Pattonovi, který se v roce 1935 nařídil bombardovat havajskou sopku Mauna Loa, aby zastavil výlev lávy. Neúspěšně.
Ve středu podle informací švédských médií ale stále hořelo ještě více než 40 lesních požárů, v mnoha oblastech země platí kompletní zákaz rozdělávání jakýchkoliv ohňů. Dosud plameny v zemi zničily více než 25 tisíc hektarů a jde tak o nejhorší lesních požáry za čtyřicet let. Při posledních velkých požárech v roce 2014 shořelo 14 tisíc hektarů.