„Cílem bylo nejen zdiskreditovat liberálnější prezidentské kandidáty, ale zároveň podkopat důvěru slovenských občanů v demokratické volby,“ konstatovaly analytičky Miroslava Sawiris a Katarína Klingová z nestátní organizace Globsec ve své výzkumné zprávě. Ta se zaměřila na vliv konspirací a dezinformací na sociálních sítích na slovenské prezidentské volby.
Mnohé dezinformační stránky si podle nich zároveň „předpřipravovaly své publikum“ na to, že jejich oblíbený kandidát neuspěje kvůli nečistým praktikám ze strany vnějších - zahraničních aktérů.
Tím oblíbeným byl pro dezinformační weby Štefan Harabin. Především před prvním kolem prezidentské volby. Podle závěrů výzkumu se stal nejčastěji zmiňovaným prezidentským kandidátem na dezinformační stránkách.
Průzkum analyzoval celkem přes 2 500 příspěvků ze 14 dezinformačních stránek na Facebooku v období od 10. ledna do 3. dubna. Detailně analyzováno bylo 1 312 příspěvků.
Z nich zmiňovalo Harabina 332 textů. Jen pouhých 9 mělo negativní podtext a ostatní bývalého ústavního soudce líčily pozitivně jako preferovaného favorita prezidentských voleb.
Harabin byl přitom poměrně aktivní na dezinformační scéně už před svou prezidentskou kandidaturou. Jeho oficiální internetová stránka odkazovala na nejvlivnější dezinformační kanály na Slovensku, jakými jsou „Zem a Vek“ nebo „Extraplus“.
Čaputová jako hlavní terč
Na jméno pozdější vítězky Zuzany Čaputové se podle zprávy dezinformační kanály soustředily téměř stejně často, ale s tím rozdílem, že drtivá většina příspěvků o ní byla negativních.
Nejčastější dezinformační narativy během voleb
Zdroj: Globsec |
Proevropská liberální kandidátka Čaputová byla vykreslována nejhůře ze všech uchazečů o post hlavy státu. Právnička a environmentální aktivistka se podle analýzy Globsecu stala terčem intenzívní dezinformační kampaně a pokusů o diskreditaci.
Počet negativní konotací o ní začal výrazně ještě narůstat poté, co její protikandidát Róbert Mistrík vzdal na konci února svou kandidaturu v její prospěch a po prvních březnových průzkumech veřejného mínění, které Čaputovou pasovaly do role možné vítězky prezidentské volby.
Nejčastějšími narativy, které se na dezinformační stránkách objevovaly, byly „liberalismus jako hrozba podrývající stabilitu společnosti“, „zasahování do voleb ze strany externích aktérů se skrytým zájmem“ a že „standardní média nejsou důvěryhodná a manipulují s veřejným míněním“.
Konspirace šířili i poslanci
K dosažení těchto cílů bylo podle zjištění výzkumu použito několik technik, využívajících pocit ohrožení, předsudky a stereotypy, stejně jako nové i „osvědčené“ starší konspirační teorie, do nichž byli někteří kandidáti zakomponováni.
Negativní kampaň čerpala například z „oblíbené konspirace“ o židovské kontrole světových vládních institucí. Čaputová v ní byla vykreslována jako “neznámé děvče, které je produktem židovských PR agentur a vlivných dárců a neziskových organizací ze zahraničí, financovaných miliardářem Georgem Sorosem“. Tvrzení pak převzaly a masivně šířili i někteří poslanci slovenského parlamentu.
Dezinformační weby často zpochybňovaly její advokátní praxi nebo její výhru Goldmanovy enviromentální ceny spojené s finanční odměnou s pochybnostmi, že „všichni její nositelé jsou po jejím obdržení nějakým způsobem podivně náhle politicky aktivní“. Negativní příspěvky se týkaly také průzkumů veřejného mínění, které byly podle dezinformačních webů upravené.
Antisemitismus pak cíleně využívaly negativní příspěvky i před druhým kolem voleb. Jeden z největších dezinformačních webů na Slovensku „Zem a vek“ dokonce publikoval digitálně upravenou fotografii Čaputové, která měla konkrétně změnou jejího nosu poukazovat na její fyzické rysy. Snaha o její diskreditaci šla zároveň ruku v ruce s dezinformačními tvrzeními o tom, že se protikandidát Štefan Harabin stal „obětí systému a tohoto plánu“.
Přispěl i Okamura
Do kampaně se podle analytiček zapojili i zahraniční aktéři, když monitorované dezinformační stránky na Facebooku propagovaly například prohlášení českého poslance Tomia Okamury (SPD), který Čaputovou označil za „radikálnější“, než je dosavadní prezident Andrej Kiska a reprezentující “všechno, co by tradiční slovenská společnost měla odmítnout“.
Hojně šířená byla také slova maďarského politologa Orse Farkase, který o ní tvrdil, že bude “následovat politiku Spojených států a George Sorose”.
Zajímavé podle analýzy bylo, že dalšího z kandidátů Maroše Šefčoviče, který se dostal do druhé kola, tolik negativní dezinformace nezasáhly. Příspěvky o slovenském eurokomisaři měly do prvního kola prezidentských voleb negativní vyznění v případě 43 procent, před druhým kolem dokonce jen 24 procent.
„Všeobecně byl zmiňován méně jako Harabin a Čaputová, což naznačuje, že monitorované dezinformační stránky ho potenciálně nevnímaly jako relevantního protivníka pro Štefana Harabina,“ uvedly ve zprávě analytičky Globsecu.
