Ve své knize „Ohrožená Evropa: Rodící se krize” píšete, že Evropa je v rozkladu. Proč a co s tím Evropané mohou dělat?
Evropská unie může existovat jen tehdy, pokud má společnou politiku. Nelze však mít společnou politiku pro Evropu, která je rozdělená na jižní státy s více než 20% nezaměstnaností, Německo, které má nezaměstnanost méně než 5 %, východ Evropy posedlý Rusy a zbytek, který se o Rusko nestará. Evropa se nedokáže shodnout ani na tom, co bude dělat s migranty. Má několik možností, může uprchlíky přijmout, může je odmítnout, nebo je mohou přijmout jen některé země. Zatím ale nedošlo k žádnému konsensu. Není to tedy tak, že by se Evropa teprve rozpadala, ona už se rozpadla. Jak můžete mít stejnou ekonomickou politiku pro Německo i pro Itálii? Nesnažte se hledat řešení, kde žádné není, protože základní koncept byl iracionální.
George Friedman Americký zahraničněpolitický a bezpečnostní analytik, zakladatel a předseda Geopolitical Futures, internetového vydavatelství zaměřeného na prognózy vývoje mezinárodního systému. Do května 2015 byl předsedou globálního zpravodajské agentury Stratfor, jejímž je zakladatelem. Friedman je mezinárodně uznávaným geopolitickým prognostikem a autorem několika bestsellerů. Mezi jeho nejznámější knihy patří Příštích sto let, The Next Decade a nejnověji Ohrožená Evropa – Rodící se krize. Žije v texaském Austinu. |
Říkáte tedy, že základ, na kterém byla EU vybudovaná, je zcestný?
Jedním ze zásadních problémů Evropské unie bylo, že místo pouhé zóny volného obchodu se snaží být jakýmsi kvazi státem, ve kterém Brusel reguluje veškeré aktivity. Naproti tomu se podívejte na severoamerickou NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu, z angl. North American Free Trade Agreement - pozn.red.). Jedná se pouze o zónu volného obchodu, bez hlavního města, bez parlamentu pro celou Severní Ameriku. Je to zóna, ve které se prostě obchoduje. Projekt EU byl příliš komplikovaný a v tuto chvíli nikdo nemá situaci pod kontrolou. EU bude i nadále vydávat rozhodnutí, ale nikdo jim nebude věnovat pozornost.
Mohl byste být konkrétnější?
Uprchlická krize je dobrým příkladem. Došlo k nějakým rozhodnutím, některé země se jimi řídily, jiné nikoliv, bez jakýchkoliv následků. Rozhodování je totiž opět v rukou jednotlivých států, přesně jak tomu bylo před rokem 1991. Ve skutečnosti to ale nikdy nebylo jinak. Máte svého předsedu vlády, který je zvolen lidmi. Jeho zájmem není činit EU šťastnou, ale zůstat předsedou vlády. A to je realita v každé zemi. Všechno, co v tuto chvíli EU dělá, někoho rozčiluje.
NATO – existuje ještě?
Nebude-li jednotná Evropa, tím méně jednoty pak najdeme v NATO. To by značně ztížilo jeho konsenzuální rozhodování.
Jedním z problémů v NATO je, že je rozděleno na dvě části – Američany, kteří mají vojenskou moc, a Evropany, kteří mají názory. Z toho už jsme unaveni. Evropanů je 500 milionů, Američanů jen 300 milionů. Máte větší HDP než my, a proto očekáváme, že budete mít armádu stejně silnou a schopnou, jako je ta naše. Tento bod je v našem vztahu velice důležitý, nemůžete mít vojenskou Alianci, pokud nemáte armádu.
Spojené státy budou tedy nadále spolupracovat zvlášť s těmi, kdo budou mít zájem?
Ve východní Evropě vytváříme jednotnou strukturu a nežádáme nikoho o pomoc. Budeme spolupracovat s Poláky, Rumuny, zkrátka s kýmkoliv. Němci ani Italové se ovšem nezapojí, nic jako NATO už tedy neexistuje. Z pohledu Američanů je nejvyšší čas k vyhlášení “stavu nouze” a zahájení kroků k nápravě situace. Vidíme zde stejnou Evropu jako v roce 1938, stejnou Evropu jako v roce 1913, a není to novinka, taková Evropa je.
Jak nás vidí Američané?„Evropané se vždy prezentovali jako starší a vyspělejší, ale v zahraniční politice jsou ve skutečnosti mnohem vyspělejší Američané. Evropané jsou jako nezodpovědné děti, šílení masoví vrazi, kteří vytvořili dvě světové války. Na rozdíl od Evropanů americký prezident dlouze nemluví, ale jedná. Evropané neustále popisují Američany jako kovboje a kriminálníky. Ten kovboj z knih Karla Maye, který je v mysli Evropanů, je ovšem také evropským vynálezem,“ říká George Friedman |
Na nadcházejícím summitu NATO ve Varšavě bude s nejvyšší pravděpodobností Černá Hora pozvána ke vstupu do NATO. Je to podle Vás krok správným směrem?
Mnohem raději než Černou Horu bych v NATO viděl aktivnější Německo. Členství není o místě u stolu, ale o vojenských schopnostech. Máme dohodu, že každá země v NATO vydá ročně na obranu nejméně 2% svého HDP. Vtip je v tom, že neexistuje mechanismus, který by k tomu státy přinutil. Evropané jsou závislí na NATO, jinými slovy očekáváte, že Spojené státy udělají, co je třeba. Ovšem doba, kdy Evropa byla chudým, zoufalým a zničeným prostorem, který si nemohl dovolit platit za svou bezpečnost, už je pryč.
Prezidentské volby v USA: záleží na vítězi?
Volba amerického prezidenta je v plném proudu, mělo by Evropany zajímat, kdo vyhraje? Liší se postoje jednotlivých kandidátů vůči Evropě z hlediska bezpečnosti?
Začněme tím, že prezident Spojených států je nejslabším lídrem na světě. Otcové zakladatelé vytvořili prezidentský systém, kde moc zákonodárná – parlament – je zcela mimo jeho kontrolu. Nikdo se nestará o to, co prezident říká. Nejvyšší soud navíc může zablokovat jakékoliv rozhodnutí. Z toho důvodu je úplně jedno, kdo je prezidentem, protože on věci nemění. Mění je kongres.
Měli by se tedy Evropané bavit v Americe spíš s představiteli Kongresu než s prezidentem?
Podívejte se, srdcem Ameriky je obchod, skutečná moc tedy leží v oblastech jako Silicon Valley, Seattle, Austin a Minneapolis. Politická moc je rozdělena mezi tři instituce, dvě z nich jsou v Parlamentu a mají jen velmi malý vliv na zbytek země. Naši zakladatelé v dobách revoluce nedůvěřovali vládě, naším řešením tedy není vláda, ale obchod. Ať se ve volbách stane cokoliv, stát se nezhroutí. V Americe je totiž soukromý život mnohem důležitější než život veřejný.
Chcete říct, že na osobě prezidenta Spojených států ve skutečnosti nezáleží? Že je jedno, jestli je prezidentem Barack Obama nebo George W. Bush?
Obama se podílel na bombardování Libye stejně jako Bush bombardoval Afghánistán či Irák. Do Afghánistánu pak vyslal další jednotky. Oba byli prezidenty Spojených států a oba museli dělat věci vyžadované zájmy USA. Evropané mají vůbec plné ruce práce s kritikou našich prezidentů. Na názory Evropanů nicméně nejsme zvědavi – prezidenty USA totiž hodnotí jednoduše podle toho, kolik pozornosti jim věnují. Evropa není o nic důležitější než Asie a rozhodně není tak důležitá jako Mexiko. V Evropě nyní panuje zmatek. Naším zájmem je vyslat jednotky do Polska a Rumunska, protože Evropané nejsou schopni to udělat sami.
