Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet vojáků o 350 tisíc až na 1,5 milionu, představují pro NATO přímou hrozbu a je nutné na ně reagovat s patřičnou ostražitostí, uvedl šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.
Finská rozvědka ve čtvrtek zveřejnila svou výroční zprávu za loňský rok, ve které spojence varuje především před ruskými hrozbami. A ústředním tématem jsou právě chystané reformy ruské armády. Severská země sdílí s Ruskem hranici o délce 1 335 kilometrů, která zůstává kvůli agresivní politice Ruska uzavřená – poprvé od konce druhé světové války.
Moskva chce navýšit počet vojáků o 30 procent, vytvořit nové jednotky a velitelská stanoviště do konce roku 2026. Podle Turunena může Rusko svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. „Ano, je to hrozba pro NATO, zejména pokud bude plán realizován,“ řekl Turunen.
Dokument vojenské rozvědky konstatuje, že počet ruských vojáků umístěných v blízkosti Finska by se mohl oproti období před válkou na Ukrajině zdvojnásobit až ztrojnásobit. Ze 30 tisíc až na 80 tisíc vojáků. Nové jednotky budou rozmístěny v přilehlé ruské oblasti Karélie a stávající jednotky na poloostrově Kola a v okolí Petrohradu budou rozšířeny.
@anttihakkanen @valtioneuvosto @TKomitea The Finnish Government adopted a government resolution on the Security Strategy for Society today.
Press release: https://t.co/HU9cIyfDwk
Strategy: https://t.co/wemEaXG8Ql https://t.co/VnAKmabtvN
Těžiště reforem bude spočívat v obnově ruských pozemních sil, které také utrpěly ve válce na Ukrajině největší ztráty. „Rozvoj vzdušných a námořních sil se zaměří zejména na blízkou ochranu a schopnosti dálkového dosahu. Rusko bude rovněž udržovat a modernizovat svůj jaderný arzenál, protože jaderné zbraně jsou budou i nadále klíčovým prvkem velmocenské strategie, kterou si vytvořilo,“ uvádí finská rozvědka.
Rusko podle ní už začalo s reformou svých vojenských okruhů. Zrušilo Západní vojenský okruh a Severní strategické operační velitelství. Leningradský vojenský okruh má být v budoucnu výrazně posílen. Vojenský okruh na poloostrově Kola bude přetvořen na armádu, zcela nový vojenský okruh vznikne v Karélii a několik brigád bude rozšířeno na divize.
Klíčem bude vývoj na Ukrajině
„Evropa je ve válce. Eskalaci války na Ukrajině nelze vyloučit. Na hrozbu rozsáhlého útoku je třeba se připravit,“ konstatoval v dokumentu náčelník generálního štábu finských sil Janne Jaakkola.
Klíčovou proměnnou k uskutečnění ruských plánů přitom bude podle finské rozvědky další vývoj ruské války na Ukrajině. Zpravodajci předpokládají, že dokud bude konflikt na Ukrajině pokračovat jako opotřebovací válka, Rusko své vojenské síly v bezprostřední blízkosti Finska výrazně navyšovat nebude. Opačná situace zřejmě nastane pokud se Rusku podaří konflikt nějakým způsobem zmrazit.
„Po skončení ukrajinské války však Rusko pravděpodobně upřednostní svůj severozápadní směr a bude se snažit urychlit provádění reforem,“ uvádí se v dokumentu s tím, že ruské strategické zájmy „jsou v nesmiřitelném rozporu se Západem a v současné situaci není vyhlídka na zlepšení“.
Rozkazy se nesplnily. Místo toho Rusové devastují vlastní území |
Zpravodajci proto předpokládají, že se Moskva bude intenzivně snažit rozbít jednotu Západu v podpoře ukrajinských obránců. Evropským státům bude dál nabízet různé typy „výhodné“ vzájemné spolupráce. A stranou nezůstává podle rozvědky ani samotné Finsko. Rusko se snaží ovlivňovat rozhodnutí finské bezpečnostní politiky a naznačuje, že rozmístění infrastruktury NATO ve Finsku by vedlo ke zvýšení napětí,“ konstatuje zpráva.
Schopnost Ruska mobilizovat vojenské a sociální zdroje bude podle zpravodajců pravděpodobně stačit k udržení konfliktu na Ukrajině přinejmenším po několik následujících let. Podpora obranyschopnosti Ukrajiny ze strany Západu proto zůstává rozhodující a Rusko pravděpodobně zvýší využívání všech dostupných vlivných prostředků, aby mezi spojenci v NATO a Evropské unii vyvolalo rozkol.
„Mezi ně patří kybernetické a informační útoky, energetické vydírání, vliv na energetickou a další kritickou infrastrukturu, řízení migrace a různé zpravodajské operace,“ varuje finská rozvědka.
Ruská ekonomika sice zatím umožňuje pokračovat ve válce, ale sociální náklady jsou vysoké. „Zároveň je pravděpodobné, že se Rusko stane nepředvídatelnějším,“ uvádí dokument.
Balt zůstává pro Moskvu strategický
Ve strategickém zájmu Ruska zůstává podle finské vojenské rozvědky zajistit si využívání Baltského moře za každé situace. Důvodem je, že více než 40 procent ruského zahraničního obchodu stále prochází přes Balt, které je hlavní ruskou exportní trasou ropy.
Podmořské kabely na Baltu pohlídají fregaty, drony i umělá inteligence |
A operace ruského námořnictva v Baltském moři jsou nyní omezené, protože všechny ostatní pobřežní státy jsou členy NATO.
Vstup Finska do Aliance v reakci na ruskou invazi, intenzivnější mezinárodní obranná spolupráce a měnící se bezpečnostní prostředí v Evropě podle rozvědky donutily Rusko, aby zintenzivnilo svůj „zájem o Finsko“. Ruské tajné služby se snaží sbírat informace o výrobních kapacitách obranného průmyslu i vývoji nových technologií.
„Ruská vojenská zpravodajská služba se snaží aktualizovat své zpravodajské prostředky, aby lépe odrážely změněné operační prostředí. Metody budou pravděpodobně rozmanitější a částečně improvizované,“ uvádí zpráva s tím, že častější budou nyní snahy o získávání informátorů na sociálních sítích.
Za významnou hrozbu pak finská rozvědka označila ruské kyberútoky a sabotážní akce, kterými se mohou ruské tajné služby snažit destabilizovat společnost. „V případě potřeby je Rusko schopno zvýšit intenzitu svých operací a schopnost zaměřit se na vojenské cíle nebo kritickou infrastrukturu a bezpečnost zásobování společnosti,“ varuje finská vojenská rozvědka.
