„Pokud mě obtěžuje dron, je standardním řešením zavolat státní policii,“ konstatoval František Hubáček, šéf oddělení bezpilotních leteckých prostředků Letecké služby Policie ČR.
Pokusy o sestřelení, byť třeba prakem, v žádném případě nedoporučuje. V tom „nejlepším případě“ by mohlo jít o poškozování cizí věci, pokud má sestřelený dron hodnotu více jak pět tisíc korun. Při střelbě v obydlené oblasti pak pravděpodobně i o ublížení na zdraví. Zranění totiž může způsobit nejen kulka vystřelená do vzduchu, ale také samotný sestřelený dron.
Na nedávné mezinárodní konferenci obecních policií v Olomouci Hubáček radil městským strážníkům, co v takovém případě mají dělat. Oznámení o obtěžujících dronech už totiž zaznamenali. Zatímco bezprostředně po takovém oznámení mohou začít sami v okolí pátrat po pilotovi, mají stejně hned kontaktovat své republikové kolegy.
Ani jedni ani druzí rozhodně po dronech nebudou střílet. Policie ČR však testuje některé aktivní a pasivní systémy, jak obtěžující dron lokalizovat. „A ve chvíli, kdy najdeme dron a pilota, tak už mu v drtivé většině případů můžeme dokázat, že létal, kde neměl,“ uvedl Hubáček.
Pravidla platí pro všechny
V Česku jsou podle odhadů tisíce dronů, jenomže oficiálně je zaregistrováno pouze několik set bezpilotních strojů.
Drtivou většinu, která registraci nepodléhá, tvoří běžně dostupně „hračky“ pro zábavu. Obecně sice platí, že drony užívané pro rekreační či sportovní účely o maximální vzletové hmotnosti do 20 kilogramů nevyžadují zvláštní povolení Úřadu pro civilní letectví, přesto se rovněž musejí řídit základními pravidly.
Deset věcí, které musíte vědět pro létání s dronem |
Předpisy pilotům dronů ukládají, aby nelétali výše než 300 metrů, nesmějí létat nad lidmi, ale ani nad budovami. Minimálně 50 metrů od lidí při startu a přistání, minimálně 100 metrů od lidí při samotném letu a minimálně 150 metrů od hustě osídlených území. Pro lety v těchto oblastech je potřeba individuální povolení za přísně vymezených podmínek.
„Uvnitř budovy ve městě můžete vlastně létat jakkoliv, pokud někoho samozřejmě neohrozíte. Jakmile ale s dronem ve městě vyletíte ven nad budovu, máte problém i pod statisícovou pokutou. Lidé o tom většinou neví,“ řekl Hubáček.
Jsou však oblasti, kde se létat vůbec nesmí. Například v okolí letišť, elektráren a dalších objektů.
Střelba není řešení
Známých případů, kdy někdo sestřelil „obtěžující“ dron, je z poslední doby hned několik. Například v lednu policie pátrala po neznámém pachateli, který sestřelil ze vzduchu dron ve Štramberku na Novojičínsku. Majitel s ním létal nad veřejnou loukou a svým vlastním pozemkem. Dron kdosi sestřelil ve chvíli, kdy ho majitel vedl na přistání u svého domu.
Loni zase muž sestřelil loveckou zbraní dron u Žďáru nad Sázavou, kdy bezpilotní stroj nakukoval do jeho chalupy. Předtím zase myslivec na posedu sestřelil bezpilotní letoun, který mu údajně plašil zvěř. Mimosoudní vyrovnání s majitelem ho přišlo na 300 tisíc korun.
Pro obranu před obtěžujícími drony je podle experta také problematické využití různých rušiček dronů. „Jakékoliv nasazení systému třeba pro rušení nebo převzetí kontroly nad dronem, je zatím nelegální. To se však může změnit,“ naznačil Hubáček.
S tím, jak se bude zvyšovat počet bezpilotních strojů a také jejich využívání nejen pro zábavu, ale i pro plnění různých úkolů, bude podle něj potřeba přijímat další omezení. „S rostoucím provozem bude narůstat riziko kolize s velkou dopravou s lidmi na palubě,“ konstatoval.
Policie chce drony v budoucnu využívat například pro dokumentaci dopravních nehod, sledování provozu na dopravních tazích nebo měření rychlosti. Ale podle platných předpisů nad silnicemi zatím létat nesmějí.
Přísnější pravidla si pravděpodobně vyžádá i dnešní dostupnost dronů a stále se vylepšující technické možnosti. Především v souvislosti s hrozbou terorismu nebo kriminální činností. Evropská unie zvažuje, že by registraci podléhaly bezpilotní stroje od 250 gramů. „Je klika, že na to ještě nikdo nepověsil něco horšího,“ dodal Hubáček.
Drony narušují provoz také na letištích (09/2017)
