Klesající výdaje na obranu v posledních letech přivedly šestnáctitisícovou slovenskou armádu na pokraj propasti. Obraně za roky 2002 až 2010 chybělo v pokladně na už naplánované úkoly zhruba 1,5 miliardy eur. Ministr obrany Ľubomír Galko ji přirovnal k pacientovi, který potřebuje operaci. Bude se šetřit, propouštět, rušit útvary a zbavovat stárnoucí techniky.
Výdaje na obranuSlovenská armáda má snížený rozpočet z 1,5 procenta hrubého domácího produktu na přibližně 1,08 procenta, což je takřka nejméně v rámci celého NATO. Letos ministerstvo hospodaří s částkou 740 milionů eur. Státy Aliance se přitom zavázaly vynakládat na obranu 2 procenta HDP. To se však daří jen několika členským zemím - USA, Velké Británii, Francii, Albánii a donedávna také Řecku. Slovensko tak slouží jako jeden z nejhorších příkladů. Obdobně málo peněz na obranu totiž vydávají pouze země jako Litva, Lotyško nebo Maďarsko, tedy státy, které se potýkaly či potýkají s vážnou finanční krizí. |
Současný stav, kdy 85 procent z rozpočtu na obranu spolknou mzdy, odvody a platby za energie, je neúnosný. Dalších 6 procent utratí resort v zahraničních misích a pouhých 8 procent zbývá na výzbroj, výstroj a vůbec rozvoj.
V rámci úsporných opatření už obranu opustilo 415 lidí. Ministerstvu se podle Galka podařilo zastavit plýtvání, když si některé služby, jako například provoz kotelen, zajišťuje resort sám a levněji. Jednorázově tak prý ušetřil přes 40 milionů eur.
Změny nastaly i v systému veřejných zakázek, které nyní nelze vypsat bez souhlasu ministra. Galko navíc nechal zrušit všechna výběrová řízení, na která ministerstvo ve skutečnosti nemělo přidělené finance. Na různých dodatcích k nevýhodným smlouvám by zase měla obrana podle něj ušetřit asi 19 milionů eur. Zrušen bude také například vojenský folklorní soubor Jánošík, na jehož fungování obrana ročně dávala 600 tisíc eur.
Stíhačky zůstanou, zatím
Klíčovým pro reformu skomírající slovenské armády má být dokument nazvaný Komplexní hodnocení obrany, kterou zpracoval pro ministerstvo tým expertů. Na jejím základě bude vytvořena slovenská "Bílá kniha", strategický plán, který by měl podobně jako v Česku jasně určit směřování slovenské armády do roku 2020.
Dokument navrhuje tři varianty dalšího vývoje. První, optimistický model, počítá s navýšením financí pro obranu na úroveň 1,5 procenta HDP do roku 2015. To by umožnilo modernizaci jednotek, obměnu techniky a splnění všech závazků armády včetně zahraničních misí. Druhý model zase navrhuje zachovat současný přísun peněz, tedy 1,1 procenta HDP s tím, že by ale armáda už neplnila všechny současné úlohy a byly by výrazně omezeny pozemní nebo vzdušné síly. To by mohlo znamenat zánik nadzvukového letectva nebo stažení vojáků ze zahraničí.
Poslední třetí varianta by znamenala pokračovaní v trendu klesajícího rozpočtu. V krátkodobém horizontu několika let by podle expertů vedla ke kolapsu, kdy by armáda nebyla schopna zabezpečit ochranu vlastního území ani se podílet na kolektivní obraně v rámci NATO.
Bezpečnostní rada státu si vybrala kombinaci prvních dvou. Slovenská armáda by tak nadále měla vlastní nadzvukové letectvo, vysílala by vojáky do zahraničních misí a doma měla bojové jednotky připravené do operací NATO. To se však neobejde bez razantních škrtů. Ministerstvo obrany proto chce do konce roku předložit jasnou strukturu armády, včetně počtů lidí, techniky, výzbroje, a návrhy na zrušení konkrétních útvarů a zařízení.
Jedním z kroků má být zánik celého tankového vojska. Slováci se zbaví 69 tanků T-72. Ještě v roce 1996 měla slovenská armáda tabulkově takřka 500 tanků.
K záchraně mají pomoci projekty s Českem
S otevřeným apelem na reformu ozbrojených sil přišla i slovenská premiérka Iveta Radičová. Zatímco se podle ní armáda zmenšila na sílu jedné standardní divize (obvykle 10-12 tisíc vojáků), struktury zůstaly stejné jako v dobách, kdy ve zbrani sloužilo přes 40 tisíc lidí.
Čtvrtinová sílaSlovenská armáda má v současnosti 13 400 profesionálních vojáků, k tomu ještě necelé 3 tisíce civilních zaměstnanců. Při rozdělení Československa v roce 1993 měly nově vzniklé ozbrojené síly tabulkově 57 tisíc vojáků. V roce 1996 už to bylo 46 tisíc vojáků. V roce 2006 na Slovensku skončila povinná vojenská základní služba a země se od té doby spoléhá jen na profesionály. |
"Samotné struktury nejen komplikují fungování armády, ale jsou opravdu zbytečné," prohlásila Radičová. Ministerstvo obrany by proto mělo začít s reorganizací a zeštíhlením v rámci existujících složek. A zcela zásadní pro fungování slovenské armády v budoucnu by pak podle Radičové měla být spolupráce na společných projektech s Českou republikou.
"Musíme hledat co nejvíce společných projektů, protože to řeší finanční zdroje a zefektivňuje obranu tak blízko sebe ležících zemí," uvedla Radičová. Několik projektů už podle ní připravených je a slovenská strana doufá, že na ně česká strana během připravované podzimní schůzky kývne.
V této souvislosti se často hovoří například o společné ochraně vzdušného prostoru nad Českem a Slovenskem. Nebo dokonce odvážnější vize počítají například s ochranou nebe nad celou Visegrádskou čtyřkou - tedy i Polskem a Maďarskem. Ministr obrany Ľubomír Galko je ale k takovým plánům skeptický. Slovenské vzdušné síly mají 12 modernizovaných nadzvukových letounů sovětské výroby MiG-29. Ačkoliv mají stroje do svého "důchodu" prý ještě poměrně daleko, velmi rychle stárnou a pro společnou ochranu slovenského a českého nebe nebo i dalších zemí střední Evropy nepřipadají v úvahu.
"Nemůžete očekávat, že uděláte například s Českou republikou společné nadzvukové letectvo, přičemž Česká republika dá nové gripeny a vy dáte staré migy. Tak to nefunguje. Když chcete mít se sousedem společné koňské spřežení, tak nemůže on dát krásného dvouletého ušlechtilého koně a vy umírající kobylu. To by nešlo," řekl Galko. Případný nákup nových stíhaček je však na Slovensku zatím veřejným tabu.
