Američané odpálili balistickou střelu v pátek kolem 16. hodiny ze základny Kodiak na Aljašce směrem nad Tichý oceán a experti testovali, jak přesně ji jsou schopny senzory a radary protiraketové obrany zaměřit.
"Testovací střela reálně simulovala objekt v podobě rakety, kterou lze očekávat ze zemí jako Írán nebo Severní Korea," řekl James Armstrong z Integračního a operačního centra (IOC) protiraketové obrany, odkud byl test řízen a sledován. Na testu se přitom podílelo na 500 civilních a vojenských expertů.
. přečtěte si takéParkanová zažila na pouštní základně informační tsunami, novináři saharu |
Přesná data jsou zcela zásadní pro to, aby střelu mohly později sestřelit antirakety. K vystřelení protirakety došlo pouze simulovaně. Test byl primárně zaměřen na testy senzorů.
Raketa po více jak dvaceti minutách letu skončila v Tichém oceánu několik stovek kilometrů od mexického pobřeží.
Hlavním smyslem cvičení pod názvem FTX - 03 bylo otestovat schopnosti senzorů a radarů protiraketové obrany a integraci jejich sledování.
Vůbec poprvé bylo také testováno plné zapojení radaru SBX, jehož pozemní verze, nyní stojící na Marshallových ostrovech, bude instalována v ČR. "Český" radar ale do dnešního testu zapojen nebyl.
"Poprvé nicméně radar typu X-band dodával data do celého systému, nefungoval pouze separátně," řekl po testu český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Systém protiraketové obrany fungoval správně
Let testovací střely trval zhruba 20 minut. Původně měl být dlouhý 3500 kilometrů, ale kvůli problému s třetí pohonnou jednotkou nakonec letěla jen 3000 kilometrů.
"Při prezentaci jsme se na to ptali a bylo nám potvrzeno, že cíl letěl níže a spadl dříve, než původně měl," řekl Füle s tím, že tato nehoda paradoxně posílila reálnost cvičení, které bylo náročné i kvůli bouřím v Pacifiku a sopečné aktivitě na Hawajských ostrovech.
"Cíl cvičení byl splněn, radary systému zafungovaly tak, jak měly," dodal Füle.
Reálný test včetně použití skutečného interceptoru by měl proběhnout letos v zimě. Cena tohoto plného testu se pohybuje kolem sto milionů dolarů.
Američané poprvé pustili k testům novináře
Celému testu v Integračním a řídícím centru na přísně střežené základně Schriever nedaleko města Colorado Springs přihlížela také jako vůbec první zahraniční politik i česká ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Testování se před časem zúčastnil japonský ministr, viděl však jen zlomek z celého testu.
Je to vůbec poprvé, co Američané svolili, aby celé testování mohli sledovat i novináři, navíc z Česka. Dosud takovou možnost nedostali ani zástupci amerických médií.
"Byl to úžasný zážitek. Byla jsem nervózní, i kvůli tomu, kdyby test třeba nevyšel. Velice jsem totiž ocenila, že USA podstupují riziko toho, že test absolvují i za přítomnosti naší a hlavně poprvé také novinářů. Protože je jasné, že kdyby se test nepovedl, kvůli médiím by se to dozvědělo mnohem více lidí," uvedla Parkanová.
Do poslední chvíle ale nebylo jasné, jestli novináři budou mít do místnosti, kde sledování testu probíhá, vůbec přístup. Celý briefing a výstupy na obrazovkách jsou totiž v přísně utajeném režimu a k těmto informacím nemají přístup lidé mimo základnu.
Radar v Česku bude řídit velitelství vesmírných projektů
Parkanová před samotným testem navštívila velitelství vesmírných programů Air Force Space Command (AFSC) na základě amerického letectva Peterson v Colorado Springs.
"Teď jsme na místě, ze kterého by byl český radar, bude-li postaven, řízen," konstatovala ministryně po úvodním briefingu s tím, že se česká delegace dokonce setkala s generálem, jež by měl radar na starosti.
"Ano, pokud radar v Česku vyroste, operačně bude spadat na ramena našeho velitelství," potvrdil informaci velitel AFSC generál Robert Kehler.
Podle něj se ale podrobnosti celého řetězce konkrétních odpovědností stále dojednávají, o radaru zatím ještě nebylo ani definitivně rozhodnuto.
