Černochová záhy po nástupu do funkce musela s ministerstvem obrany řešit pomoc ukrajinským obráncům po únorové ruské invazi. Česko tak dosud Kyjevu poskytlo vojenskou techniku a materiál za několik miliard korun včetně tanků, obrněnců, houfnic nebo vrtulníků.
„Tehdy nikdo z nás netušil, co se stane poslední únorový týden,“ řekla s tím, že obrana musela kvůli tomu urychlit vlastní plánování.
Podle Černochové je bezpečnost České republiky a celé Evropy přímo spjata s výsledkem války na Ukrajině. Česká materiální i politická podpora Ukrajině proto podle ní bude pokračovat.
„Ještě máme nějaké možnosti. V našich skladech jsou ještě věci, které armáda nepotřebuje, nemá už na ně třeba i vyškolené lidí nebo munici,“ řekla Černochová. Konkrétní techniku ale nespecifikovala. Znovu odmítla, že by dodávky vybavení nebo techniky byly na úkor české armády. „Nikdy bychom nedovolili, aby se oslabila obranyschopnost naší země,“ dodala.
Ministryně zároveň tvrdí, že je nutná rychlá modernizace české armády, stejně jako zvyšování bojových schopností nebo připravenost na nové hrozby.
Černochová připomněla, že klíčovou stránkou je v tomto ohledu zajištění stabilního financování. „Bez rozpočtu není armáda. Jsem ráda, že vláda Petra Fialy má obranu jako svou hlavní prioritu,“ konstatovala s tím, že pro rok 2023 budou obranné výdaje 111,8 miliardy korun, tedy zhruba 1,51 procenta HDP. Pro rok 2022 to bylo 89,1 miliardy.
Tisková konference ministryně obrany
I v dalších letech mají obranné výdaje růst . Umožnit to má podle Černochové nový zákon o financování státu, který právně zakotvuje dávat na obranu minimálně 2 procenta, jak ČR slíbila stejně jako ostatní spojenci v NATO.
Podle Černochové nepůjde o samostatný zákon, ale bude součástí většího balíku legislativy a počítá se souhlasem všech členů vládní pětikoalice. „Naše pasáž týkající se financování obrany je myslím vydiskutovaná. Netroufnu si tvrdit, jestli bude platit od pololetí 2023 nebo až od roku 2024,“ uvedla.
Příští rok má být podle Černochové klíčový v souvislosti s několika strategickými nákupy pro armádu, především nákupem 210 pásových obrněnců pro přezbrojení těžké bojové brigády.
Slovensko podepsalo nákup pásových obrněnců ze Švédska, stejné chtějí i Češi |
Ministerstvo obrany finišuje jednání se švédskou stranou o pořízení osvědčených obrněnců CV90. Nové stroje mají nahradit zastaralá bojová vozidla pěchoty BVP-2. Podle Černochové jednání probíhají velmi úspěšně a v v nejbližších týdnech by mohl resort informovat o výsledcích.
Ministryně v lednu očekává také formální posun týkajících se dodávky nových amerických vrtulníků. Kromě tuctu objednaných strojů Venom a Viper má Česko dostat darem jz USA eště dalších 8 těchto strojů.
Obrana intenzivně řeší stíhačky a tanky
Pokračovat mají také vyjednávaní s USA o možném pořízení 24 nejmodernějších nadzvukových letounů páté generace F-35. Černochová zopakovala, že v říjnu 2023 bude vládu informovat o výsledku jednání s USA o případném nákupu těchto letounů.
Urychlení modernizace armády, zefektivnění nákupu vojenského materiálu, zvýšení náboru profesionálních vojáků i vojáků aktivní zálohy, úspěšné předsednictví v Radě EU nebo pomoc Ukrajině. Ministryně obrany @jana_cernochova shrnula první rok ve funkci.
https://t.co/L31bmsODec https://t.co/rs1ZEJWq8p
„Máme čas do října, kdy předložíme vládě nějaký návrh, ve hře jsou nyní ještě všechny možnosti,“ uvedla s odkazem na modernizaci taktického letectva a dosavadní zkušenost se stroji Gripen. Připustila, že se obrana ale snaží intenzivně jednat o nákupu ze Spojených států.
Před pár dny ministerstvo také přiobjednalo dalších deset houfnic CAESAR celkově bude mít armáda 62 kusů) a ve středu má armáda převzít první ze slíbených německých tanků Leopard 2.
Stíhačky F-35 nás zapojí do obrany celé Evropy, říká spoluautor doporučení |
Česko má získat od Německa darem celkem 14 tanků starší modifikace A4 a vyprošťovací vozidlo na oplátku za dodávky tanků z armádních skladů na Ukrajinu.
Podle Černochové ministerstvo zároveň připravuje projektovou studii, která se týká budoucího nákupu nových tanků. Nabízí se podle ní varianta, že Česko pořídí tanky Leopard nejmodernější verze z Německa. Za úvahu ale podle ní stojí i pořízení strojů „nových hráčů“ z mimoevropských zemí, zejména Jižní Koreje.
Jihokorejské tanky K2 Black Panther pořizuje například sousední Polsko. “Vypracováváme projektovou studii, která má určit další postup. Nejsme samozřejmě velcí jako Polsko, abychom si mohli dovolit mít tři nebo čtyři typy tanků,“ konstatovala Černochová s tím, že v rámci soutěže musí ministerstvo zkoumat možnosti na trhu.
Zdržení se podle ní naopak promítá do dodávek radarů typu MADR z Izralele, které neprošly vojskovými zkouškami. „Předpokládáme, že zkraje příštího roku se posuneme. Intenzivně jednáme, abychom je tady měli,“ dodala.
Podle plánu zatím běží zakázka na dodávky systému protivzdušné obrany SHORAD rovněž z Izraele. Náměstek ministryně Lubor Koudelka potvrdil, že v roce 2024 proběhnou vojskové zkoušky a dodávky všech šestnácti kusů systémů mají skončit v roce 2026.
