Bush představil nový plán pro IrákNový Bushův plán na posílení amerických jednotek v Iráku je založen na návrhu iráckého premiéra Núrího Málikího.
Výměnou za to, že USA do Iráku vyšlou až 20 tisíc dalších vojáků, má irácká vláda do terénu nasadit své další vojenské divize a při zásazích přestane rozlišovat mezi sunnity a šíity.
Irácké vedení také slíbilo, že nebude chránit radikálního šíitského duchovního Muktadu Sadra, jehož milice jsou zodpovědné za velkou část šíitských útoků na menšinové sunnity. - více zde
Konflikt se podobá občanské válce
"Nejnovější snaha do řešení více zapojit irácké ozbrojené síly a postupovat bez ohledu na příslušnost k náboženským skupinám a současně přesunout do Iráku další americké jednotky se může jevit jako schůdné řešení," uvedl politolog Jan Závěšický z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity.
K řešení bezpečnostní situace současného Iráku je podle něj nutné přistupovat jako k občanské válce a vojenské aktivity se kromě zajištění bezpečnosti musí orientovat na protipovstalecké operace.
"Aktivní účast domácích sil v protipovstaleckých operacích je klíčová a nezbytná. Jaké výsledky ale přinese dobře míněná ambice o eliminaci náboženské štěpící linie je otázkou, kterou pouhé další ozbrojené síly nevyřeší," řekl Závěšický.
Předpokladem pro zlepšení bezpečnostní situace bude podle něj celonárodní a celospolečenský konsensus na řešení situace v zemi a současně bezvýhradná podpora stabilizace od sousedních států.
Podle politologa Petra Suchého z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně lze důsledky takového plánu těžko stoprocentně předvídat, ale je evidentní, že mnoho alternativ k řešení současné situace v Iráku neexistuje.
"Postupné posilování iráckého podílu na stabilizaci země a navýšení počtu amerických vojáků se rozhodně jeví jako optimálnější řešení, než unáhlený odchod," konstatoval Suchý.
Navýšení amerických sil ale podle něj přichází poměrně pozdě. V období, kdy destabilizace Iráku nabírá tempo a kdy americký Kongres ovládli Demokraté, u nichž lze očekávat, že proti takovým záměrům Bushovy administrativy budou aktivně vystupovat.
Podobný názor má i Libor Frank z Ústavu strategických studií. Přechod k větší odpovědnosti irácké strany by podle něj mohl platit, otázkou však zůstává, zda se to podaří.
"Jde totiž na jedné straně o posilování irácké centrální vlády, která by dosud však sama bez zahraniční pomoci příliš dlouho nevydržela. Uvidíme, jak se to podaří v současné radikalizované situaci a jakou bude mít irácká vláda podporu u samotných obyvatel," řekl Frank.
Na druhé straně je podle něj snaha o zmenšování role USA a tím i v dlouhodobém horizontu snižování počtu vojáků a nákladů. "Irácké ozbrojené síly ale zatím nesplňují očekávání a pokud americká podpora začne slábnout, je otázkou, na jaké úrovni se udrží," dodal Frank.
