„Pietním aktem chceme vyjádřit úctu všem obětem válečných konfliktů uplynulého století, kdy právě vlčí máky představují symbol padlých vojáků již od dob první světové války,” vysvětlil Zbyněk Pavlačík, předseda Jagello 2000, které Dny NATO v Ostravě o víkendu 15. a 16. září na letišti v Mošnově pořádá.
Na 200 tisíc symbolických vlčích máků shodí nad areálem mošnovského letiště při speciálním průletu letoun OV-10 Bronco. Ten patří mezi symboly války ve Vietnamu. Střílel, odpaloval rakety, přepravoval výsadkáře, zachraňoval sestřelené letce, naváděl vzdušné údery i dělostřelectvo.
Turbovrtulový lehký útočný a pozorovací letoun byl v 60. letech minulého století vyvinut hlavně pro boj proti povstalcům.
Relativně pomalý letoun byl navržen pro krátký vzlet a přistání, aby mohl operovat z předsunutých základen nebo z palub letadlových a výsadkových lodí. Poprvé startoval 19. července 1965. Nad bojištěm byl letoun schopen vytrvat až pět hodin.
Konstrukci tvoří netypická trupová gondola a dva prodloužené ocasní nosníky. Jejich přední části nesou dva motory, zadní vytvářejí dvě svislé ocasní plochy a propojují se v souvislou vodorovnou ocasní plochu. Posádku v prosklené kabině tvoří pilot a pozorovatel. Do trupu se pak může vměstnat až šestičlenný výsadek.
Dny NATO v OstravěLetošní ročník Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády České republiky se uskuteční 15. a 16. září. Vstup na akci je zdarma. Je to ojedinělá nekomerční přehlídka, na které mohou návštěvníci vidět vedle nejmodernější armádní techniky také to nejlepší, co má k dispozici policie, hasiči, záchranná služba, celníci, Vězeňská služba a další složky. Divácký rekord v návštěvnosti je 225 tisíc návštěvníků. Loni kvůli nepřízni počasí program vidělo jen 90 tisíc diváků. Více informací na oficiálních stránkách www.natodays.cz |
Americká námořní pěchota i vzdušné síly poslaly letouny do důchodu v 90. letech. Stihly však zapojení do operace Pouštní bouře v Iráku v roce 1991. V roce 2012 však Pentagon při hledání lehkých letounů hodících se do protiteroristických akcí a asymetrických konfliktů odkoupil dva stroje Bronco od NASA a ministerstva zahraničí a vytvořil novou experimentální jednotku.
Po dovybavení strojů o moderní techniku pro provádění úderů na pozemní cíle letouny nasadil v roce 2015 do boje proti takzvanému Islámskému státu v Iráku a v Sýrii. Během 82 dní letouny úspěšně podnikly 134 misí.
Výhodou takových jednoduchých letounů byly totiž vždy minimální nároky na technické zázemí, velmi nízké provozní náklady a schopnost operovat z předsunutých základen s prašnými polními a travnatými dráhami.
Vlčí máky od Ypres
Symbolickým může být i konkrétní letoun, který v rámci slavnostního průletu na Dnech NATO v Ostravě bude vlčí máky shazovat. Provozují ho soukromí nadšenci z belgického Bronco Demo Team. Stroj získali z Německa, kde letouny Bronco sloužily pro vlečení cvičných leteckých cílů.
Mateřské letiště týmu kolem pilota Tonyho DeBruyna přitom sídlí v Kortrijk-Wevelgem. Tedy pouhých 12 kilometrů východně od Ypres v Západních Flandrech. Právě tady se za první světové války odehrávaly ty nejkrvavější boje a také zde poprvé v dubnu 1915 byl poprvé v historii ve velkém měřítku nasazen bojový plyn. Nejprve chlór a později v roce 1917 i hořčičný plyn, který podle místa získal označení yperit.
Schéma slavnostního průletu ke 100. výročí vzniku Československa na Dnech NATO v Ostravě
A sem také pravděpodobně sahá prapůvod symboliky vlčích máků jako uctění památky padlých a válečných veteránů. Nedaleko Ypres sloužil v roce 1915 kanadský chirurg John McCrae, který otřesen válečným běsněním tehdy sepsal proslulou báseň začínající slovy: „Na flanderských polích vlčí máky vlají...“
Traduje se, že na bojištích a hrobech vždy vyraší nejprve rudé vlčí máky, o jejichž záplavě psal v básni McCrae. Vysvětlení je podle botaniků prosté. Semena vlčích máků jsou schopné vyčkávat v půdě řadu let a vyraší až tehdy, když nejsou nablízku konkurenční rostliny. Rozbrázděná bojiště bez jiných rostlin tak byla ideální příležitostí.
Báseň na sklonku téhož roku otisk britský magazín Punch a stala se brzy velmi populární. Krátce před uzavřením příměří 11. listopadu 1918 ji pak použila americká humanistka Moina Michael, přezdívaná „Poppy Lady“, pro symbolické uctění památky padlých ve válce a na finanční sbírky pro zmrzačené veterány.
Krátce nato se květ vlčího máku stal prostředkem pro získávání peněz pro sirotky po padlých vojácích. V roce 1921 pak bývalý velitel britských expedičních sil Douglas Haig jako předseda Nadace veteránů zvolil vlčí mák za symbol a prostředek pro sbírku na pomoc válečným veteránům.
