Pro hlasovalo pozdě v noci 472 poslanců, proti bylo 117. Hlasování předcházela dlouhá pětihodinová a místy velmi bouřlivá debata.
Pro novou britskou ministerskou předsedkyni Theresu Mayovou to bylo první důležité hlasování. Její předchůdce David Cameron hlasování navrhl před týdnem během summitu NATO ve Varšavě, kde se spojenci dohodli, že právě jaderné odstrašení má zůstat klíčovým pilířem kolektivní obrany Aliance.
Pro Británii by podle premiérky Mayové bylo „krajně nezodpovědné“ se jaderných zbraní zbavit. „Někteří lidé naznačují, že bychom se měli reálně vzdát našeho jaderného odstrašení, které bylo důležitou součástí naší národní bezpečnosti a obrany téměř půl století,“ prohlásila v parlamentu s tím, že pokud se země jaderných zbraní vzdá, „už je nikdy nezíská“.
Třída VanguardRaketonosné ponorky britského královského námořnictva s názvy Vanguard, Victorious, Vigilant a Vengeance. Jde o jediné britské nosiče jaderných zbraní. Do služby zařazeny v letech 1993–1999. Všechny v aktivní službě. Operují ze skotské základny HMNB Clyde u Faslane, zhruba 30 kilometrů západně od Glasgow.
Zdroj: Royal Navy |
Jak dodala, Británie nese odpovědnost i za bezpečnost svých spojenců z NATO. Zároveň upozornila, že hrozba v podobě států jako Severní Korea nebo Rusko zůstává stále „velmi reálná“.
Stárnoucí flotila čtyř britských ponorek Vanguard, vyzbrojených střelami Trident s jadernými hlavicemi, musí být podle jeho slov „nade vší pochybnost“ nahrazena.
Spojené státy, Británie a Francie mají zajistit, že všechny prvky jaderného odstrašování NATO budou zabezpečené, spolehlivé a efektivní. Diskuze o tom, zda a jak nahradit ponorky Vanguard, přitom probíhá v Británie už od roku 2007.
Ponorky byly do služby zařazeny v devadesátých letech. Životnost se už chýlí ke konci. Podle původních plánů měly být vyřazeny do roku 2022, s jejich provozem se ale nově počítá ještě o šest let déle.
Ministr obrany Michael Fallon uvedl, že neexistuje „žádný jiný systém, který je stejně schopný a pružný a co týká nákladů také stejně efektivní jako Trident“.
„Všichni můžeme souhlasit se světem bez jaderných zbraní, byl to lepší svět, ale parlament musí čelit realitě,“ uvedl. Připomněl, že ve světě existuje na 17 tisíc jaderných zbraní a „hrozby, kterým Británie čelí, přetrvávají“.
K vládě se přidala i část labouristů
Náklady na pořízení ponorek by měly být až 31 miliard liber, tedy v přepočtu bilion korun. S celkovými provozními náklady na třicet let služby jsou ale odhadovány až na 180 miliard liber. Nákladný symbol britské vojenské síly prosazují především vládnoucí konzervativci. Vláda tvrdí, že jaderný program je životně důležitý.
Labouristé byli donedávna zastánci obnovy, ale jejich nový vůdce a někdejší protiválečný aktivista Jeremy Corbyn je proti. V parlamentu argumentoval právě obrovskou cenou. Stejně jako skotští nacionalisté, kteří se dříve netajili plánem ponorky s mateřskou základnou u skotského Faslane sešrotovat.
„Hrozba masovým zabíjením není legitimním způsobem, jak usilovat o mezinárodní vztahy,“ prohlásil Corbyn také během debaty.
Při hlasováním se ale k vládním konzervativcům řada labouristů i poslanců Skotské národní strany přidala a hlasovala pro.
„Neexistuje žádný skutečný bezpečnostní argument pro to, aby Spojené království utratilo takové obrovské peníze za zbraně, protestovala labouristka Margaret Ritchieová.
Její kolega a naopak zastánce obnovy jaderného odstrašení Jamie Reed označil podobné postoje za „nezodpovědná“. Konzervativní poslanec Tom Tugendhat označil zachování a obnovu ponorek systému Trident za záruku, že případný útočník nemůže zaútočit na Británii, aniž by neriskoval jadernou odvetu. „To je nejvyšší záruka svrchovanosti a bezpečnosti,“ řekl.
Hlasování se účastnil i bývalý premiér Cameron. Po dlouhých jedenácti letech však seděl v zadních lavicích jako řadový poslanec.
