„Kapitáni lodí musí pochopit, že potenciální hrozby pro naši infrastrukturu budou mít důsledky, včetně možného nalodění, zabavení a zatčení,“ prohlásil Rutte po summitu s lídry členských států NATO v Helsinkách.
Spuštěním nové námořní operace Baltic Sentry (Baltská stráž) reaguje NATO na nedávná poškození důležitých podmořských kabelů v oblasti. Naposledy 25. prosince byly v Baltském moři poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvFinsko bezprostředně poté zadrželo ropný tanker Eagle S, který je součástí takzvané ruské stínové flotily využívané k obcházení západních sankcí. Vyšetřovatelé posádku lodi podezírají ze sabotáže s tím, že podmořské kabely poškodila úmyslně, když záměrně táhla několik set mil jednu z lodních kotev po mořském dně. K dalším několika podobným incidentům předtím došlo v listopadu.
„Vyšetřování všech těchto případů stále probíhá. Existuje však důvod k vážným obavám. Ochrana naší infrastruktury je nanejvýš důležitá,“ konstatoval Rutte. Aliance chce být podle něj nekompromisní.
„Finsko prokázalo, že rozhodné kroky v rámci zákona jsou možné,“ podotkl. Intenzivní hlídkování má podpořit nejméně dalších deset bojových plavidel spojenců.
Sousední Švédsko už oznámilo, že poskytne tři vojenské lodě a sledovací letoun ASC 890 k posílení hlídek. Švédská pobřežní stráž navíc dodá čtyři lodě pro monitorování, přičemž dalších sedm bude v pohotovosti. Jde o první přímý příspěvek Švédska k obraně NATO od jeho vstupu mezi spojence.
Také velení Společných expedičních sil JEF sdružujících vojenské kapacity desítky zemí severní Evropy pod vedením Velké Británie oznámilo, že už byly aktivovány některé prvky pro posílení ochrany Baltu.
Ruská flotila pod dohledem
Jde především o pokročilý systém rychlé reakce pojmenovaný „Nordic Warden“, který dokáže sledovat potenciální hrozby pro podmořskou infrastrukturu a monitorovat plavidla ruské stínové flotily. Systém využívá umělou inteligenci k posouzení velkého množství dat z řady zdrojů, včetně automatického identifikačního systému (AIS), který lodě používají k vysílání své polohy a také dovede spočítat a predikovat rizika, které představuje každé plavidlo vstupující do zájmových oblastí.
NATO ohlásilo operaci v Baltu. Ochrání kabely před podezřelými loděmi |
Konkrétní lodě identifikované jako součást ruské stínové flotily, podobně jako tanker Eagle S plavící se pod vlajkou Cookových ostrovů, byly už zaevidována do systému, takže je lze pozorně sledovat, když se ke kritické podmořské infrastruktuře přiblíží. Pokud to bude vyhodnoceno jako potenciální riziko, systém bude sledovat podezřelé plavidlo v reálném čase a okamžitě vyšle varování, které bude sdíleno se spojenci v oblasti a umožní rychle zasáhnout.
„Jde o významnou inovaci, která nám dává bezprecedentní schopnost monitorovat velké oblasti moře s poměrně malým počtem zdrojů,“ konstatoval britský ministr obrany John Healey.
Šéf Aliance Rutte připomněl, že podmořská infrastruktura je kriticky důležitá nejen pro zásobování energiemi, ale podmořské kabely zajišťují také 95 procent veškerého internetového provozu. „Na 1,3 milionu kilometrů kabelů zaručuje každý den finanční transakce v odhadované hodnotě 10 bilionů dolarů,“ dodal.
Spojenci proto podle něj v rámci nové operace velmi markantně posílí vojenskou přítomnost na Baltu a budou nepřetržitě monitorovat klíčové oblasti. „Bude to zahrnovat řadu prostředků včetně fregat a námořních hlídkových letadel,“ ujistil po společném jednání s finským prezidentem Alexandrem Stubbem a estonskou premiérkou Kristen Michalovou.
Aliance chce do operace nasadit také nejnovější technologické prvky včetně flotily malých bezpilotních letounů nebo bezosádkových průzkumných plavidel, které mají zajistit lepší pokrytí inkriminovaných oblastí.
Jednotliví spojenci pak mají do operace integrovat také své zpravodajské prostředky pro komplexní detekci možných hrozeb. Za ochranu nyní bude zodpovídat Velitelství spojeneckých sil pro operace (ACO).
„Poskytneme cílené odstrašení v celém Baltském moři a budeme bojovat proti destabilizujícím činům, jako byly ty z minulého měsíce,“ varoval vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Christopher G. Cavoli. Operace Baltic Sentry podle něj bude rozšířením dosavadní stálé přítomnosti sil NATO v Baltském moři.
Zadržený tanker nesmí dál
Finská dopravní a komunikační agentura Traficom dokončila kontrolu zadrženého tankeru Eagle S. Na základě zjištěných nedostatků inspektoři zakázali plavidlu znovu vyplout na moře, dokud nebudou všechny odstraněny. Je jich celkem. Tři jsou přitom závažné a týkají se požárního zabezpečení lodi, navigačního zařízení a větrání čerpací místnosti.
Finská pobřežní stráž také objevila chybějící kotvu tankeru na dně moře na úrovni poloostrova Porkkala ve Finském zálivu. Ležela směrem k západnímu konci stopy.
Finští vyšetřovatelé tvrdí, že posádka ropného tankeru obviněná z poškození podmořských energetických a komunikačních kabelů se připravovala před zásahem úřadů na další sabotáže. Šéf tamního národního úřadu pro vyšetřování Risto Lohi uvedl, že hrozilo také poškození elektrického vedení Estlink 1 a plynovodu BalticConnector.
„Existovalo téměř bezprostřední nebezpečí, že by mohly být poškozeny další kabely nebo potrubí související s naší kritickou podvodní infrastrukturou,“ řekl Lohi. Devět členů posádky včetně gruzínského kapitána a námořníků z Indie proto zůstává v zadržovacích celách.
Podobně jako tanker ruské stínové flotily podezřívají úřady čínskou nákladní loď Yi Peng 3, že v listopadu tažením kotvy po dně poškodila dva podmořské kabely z optických vláken. Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin potvrdil, že důkazy spojené s Yi Peng 3 byly nalezeny také poblíž elektrického přenosového kabelu NordBalt, který spojuje Švédsko a Litvu. „To zjevně ilustruje vážnost situace, ve které se nacházíme,“ prohlásil Bohlin.