Armáda prakticky okamžitě poté, co k sebevražednému útoku na hlídku českých vojáků v Afghánistánu došlo, začala analyzovat záběry, které nad místem pořídil průzkumný dron. Čeští vojáci ze základny vypouštějí bezpilotní stroje ScanEagle, se kterými už nad oblastí nalétali přes dva tisíce hodin.
Operátoři tak bdí nad vojáky doslova v přímém přenosu. Pokud však byl atentátník ukryt do poslední chvíle někde ve stínu za budovou a pak znenadání vykročil rychle přímo k hlídce a během dvou tří sekund odpálil nálož, jak tomu nasvědčují dosavadní informace, nebylo to nic platné. Ani blesková reakce operátora bezpilotního letounu a jeho varování vojáků by nemohlo tragédii zabránit.
„Bezpilotní prostředky se využívají ve vytipovaných prostorech se zvýšenou možností útoku. Používají se vždy při sesednutí vojáků z vozidel,“ potvrdil Jindřich Plescher z Generálního štábu AČR.
Vyšetřovatelé tak dostali možnost zkoumat zvukové i obrazové materiály přímo z místa útoku. Díky bezpilotním strojům by měli mít velitelé neustále přehled nad tím, co se kolem jednotky děje.
Monitoring z výšky by měl odhalit, když se někdo v okolí hlídkujících vojáků začne chovat divně, například, že místní obyvatelé se začnou vzdalovat od někoho, kdo se mezi nimi náhle objevil. Při nedělní tragické události se však podle zatím dostupných informací objevil pouze jediný člověk a ten okamžitě zaútočil.
Podle zástupce náčelníka Generálního štábu a ředitele Společného operačního centra Jiřího Vernera „je běžné, že se práce vojáků natáčí na kamery“.
Armáda chce ale ochranu vojáků zajistit více. Už příští rok rozšíří své schopnosti o další průzkumné bezpilotní stroje ScanEagle.
Další sada těchto strojů by měla vyjít řádově na 200 milionů korun. Po roce 2021 pak chce armáda nově do výzbroje pořídit i taktické bezpilotní stroje schopné nést výzbroj nebo prostředky pro elektronický boj. Do roku 2025 pak chce investovat až miliardu korun. Má už připravenou studii.
A kamer se patrně také dočkají přímo jednotliví vojáci na patrole. Ačkoliv neoficiálně už během hlídek někteří různá záznamová zařízení používají.
„AČR počítá s pořízením záznamových zařízení. Například nově pořizované balistické přilby již mají schopnost instalace takovýchto zařízení,“ konstatoval Plescher. Zda půjde o kamery na přilbách nebo jinde na výzbroji a o jaký typ, zatím velení armády nespecifikovalo s tím, že jde o citlivé informace.
Drony ve službě
Bezpilotní stroj ScanEagle americké výroby byl původně navržen pro civilní účely pro lokalizaci mořských živočichů. Díky nízké hmotnosti okolo 20 kilogramů včetně dostatečného množství paliva, celkové délce 1,37 metru a rozpětí křídel 3,11 metru je schopný se udržet ve vzduchu průměrně 20 hodin.
Tři čeští vojáci zahynuli při hlídce v Afghánistánu po útoku sebevraha |
Letoun se pohybuje rychlostí 90 až 110 km/h a za předpokladu ideálních okolních podmínek je schopen vystoupat až do výšky 5 500 metrů a vzdálit se od řídícího centra na více než 100 kilometrů.
Nejdůležitější část letounu tvoří kamera uzpůsobená pro denní i noční provoz a řídící jednotka, díky které je stroj schopen záběry předávat v reálném čase. Pro strategické vojenské účely byl Scan Eagle poprvé použit v roce 2005 v Iráku. Čeští vojáci měli používali od roku 2009 v Afghánistánu pouze malé průzkumné bezpilotní letouny RQ-11 Raven izraelské výroby.
Pak dostali od USA vyspělejší a výkonnější stroje ScanEagle. Zatímco Raven vydrží ve vzduchu maximálně 80 minut a startuje se vyhozením z ruky, bezpilotní ScanEagle startuje ze speciálního katapultu a také přistání se spíše podobá chycení mouchy do pavučiny. Operátor totiž navede v letu stroj ke speciálnímu záchytnému lanu, o který se zastaví a zůstane na něm viset.
Mléčné velryby
Doslova jako oči nad Bagrámem pak slouží také dvě speciální průzkumné „vzducholodě“, které permanentně pozorují prostor kolem základny z výšky. Heliem naplněné balóny takzvaného systému PSS-T (Persistent Surveillance System–Tethered) vypouštěné na laně do potřebné výšky nesou v podvěsu zařízení s vysoce citlivými kamerami včetně termovize a řadou senzorů a jsou schopny sledovat detailně pohyb na velmi velkou vzdálenost.
Vojáci zabití v Afghánistánu jsou ve vlasti, prezident je vyznamená |
Americká armáda systém prakticky na všech základnách v Afghánistánu, kde působí, používá už deset let a postupně jej vylepšuje.
Američtí velitelé tyto vzducholodě „milují“, protože zajišťují relativně velmi jednoduše nepřetržitý dohled nad důležitými místy a pomáhají odhalit pohyb teroristů včetně toho, když připravují nálože na cestách. Operátoři jsou díky nim na dálku schopni dokonale propátrat například okolní kopce, které obklopují základnu v Kábulu a odkud ozbrojenci ostřelují základnu raketami.
Pro Taliban i další islamistické skupiny se siluety bílých vnášejících obrů nad městy staly postrachem a obloukem se už jejich dosahu vyhýbají. V tradiční baště Talibanu, jihoafghánské provincii Hílmand, je kvůli tvaru a barvě místní přezdívají „mléčné velryby“.
Důkazem toho, že je tam nemají ozbrojenci v oblibě, mohou být desítky drobných děr po kulkách v plášti balónu, které technici objeví takřka pokaždé, když balóny stahují kvůli údržbě nebo před bouří.
