Do Česka se ve čtvrtek odpoledne vrátilo posledních 39 ze 170 českých vojáků, kteří tvořili v pořadí 13. strážní rotu.
Z armádního letiště v Praze-Kbelích se hned přesunuli do Centra biologické ochrany Těchonín, kde nastoupí na preventivní čtrnáctidenní karanténu po návratu ze zahraniční operace. Pak se teprve vrátí ke svým domovským jednotkám.
„Naše mise na základně Bagrám skončila. Byla to náročná mise, která stála život několik našich vojáků. Vždy jsme ale úkol ochrany a obrany základny bezezbytku splnili. Jsem na naše vojáky hrdý,“ řekl šéf Velitelství pro operace Josef Kopecký.
V afghánském Bagrámu měli Češi na starost ochranu základny i patnáctikilometrový pás kolem ní. Vyjížděli proto na patroly do okolí, sbírali zpravodajské informace a kontrolovali místa, odkud povstalci odpalovali na základnu rakety.
Od podzimu 2013 se na Bagrámu vystřídalo přes dva tisíce českých vojáků. A osm z nich při ochraně základny během patrol padlo. Při sebevražedném útoku mezi civilisty v roce 2014 to byli David Beneš, Ivo Klusák, Libor Ligač a Jan Šenkýř a po převozu do Česka také Jaroslav Lieskovan. Při dalším útoku atentátníka v roce 2018 pak zemřeli další tři čeští vojáci - Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek.
„Americká“ základna Bagrám patřila mezi nejdůležitější spojenecké základny v Afghánistánu. Leží asi čtyřicet kilometrů severně od Kábulu v provincii Parván a je jednou z největších v zemi.
Dominuje jí letiště s dvěma dráhami, které umožňují přistání i těch největších letadel. Bagrám tak zastával naprosto klíčové středisko pro logistickou podporu mezinárodních misí a sídlilo zde i jedno z velitelství. Během největších bojových operací poskytovala základna útočiště až pro 40 tisíc zahraničních vojáků.
V Afghánistánu Češi zůstávají s jinými úkoly
České ministerstvo obrany už před časem avizovalo, že strážní rotu z Bagrámu, jakožto nejpočetnější českou jednotku v Afghánistánu, v rámci reorganizace spojeneckých sil stáhne.
Mise ale nekončí a pokračují v ní dál i čeští vojáci. Do metropole Kábulu se naopak vrátil polní chirurgický tým a posílen byl také výcvik afghánských speciálních sil. „V rámci reorganizace se nyní koncentrujeme na výcvik afghánských speciálních sil a podporu aliančních sil,“ podotkl Kopecký.
Poslední strážní rota ukončila svůj operační úkol v rámci zahraniční mise Resolute Support už koncem března a v uplynulých týdnech vojáci „balili“ materiál a techniku. K její přepravě využila armáda program strategické přepravy SALIS a velkokapacitní transportní stroje An-124 Ruslan. Z Afghánistánu letouny přepravily kontejnery s materiálem, spojovací techniku, zbraně, munici, vozidla Land Rover a také výstroj a vybavení vojáků.
Poslední jednotka na Bagrámu si misi o několik měsíců prodloužila. „Na základě požadavku spojenců, kterým česká strana vyhověla, došlo k prodloužení našeho působení o tři měsíce. I s tímto prodloužením délky mise u žádného vojáka výrazně nepřesáhla sedm měsíců. Navíc jsme na tuto možnost byli již před odletem do Afghánistánu upozorněni,“ konstatoval velitel roty Josef Kozelek.
Jeho 13. strážní rotu tvořilo celkem 173 příslušníků převážně ze 43. výsadkového praporu z Chrudimi, kteří byli doplněni specialisty z dalších armádních jednotek.
Spojené státy v únoru uzavřely mírovou dohodu s Tálibánem. Podle ní chtějí USA do 14 měsíců ze země stáhnout všechny své vojáky a odejít mají i vojáci ostatních zemí NATO. Tálibán na oplátku slíbil, že začne jednat s afghánskou vládou o trvalém míru a zabrání teroristickým skupinám působit na území Afghánistánu.
