S podmínkami pro komunistickou podporu návrhu státního rozpočtu na příští rok jednali před pár dny dosavadní šéf KSČM Vojtěch Filip a komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá přímo s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
A jednou z podmínek bylo snížení rozpočtu na armádu. „Pokud by je druhá strana neakceptovala, pak bychom zvažovali nepodporu rozpočtu ve Sněmovně,“ prohlásil po schůzce Filip.
Česko zaplatí víc do rozpočtu NATO. Evropa chce snížit podíl USA |
Připustil, že se konkrétně na tomto požadavku s premiérem a ministryní financí neshodli s tím, že je Babiš musí projednat s koaliční ČSSD. Komunisté ale podle Filipa chtějí požadavek přednést v poslanecké sněmovně v pozměňovacím návrhu při dalším čtení rozpočtového zákona.
Armáda od propuknutí koronavirové pandemie pomáhá doslova, kde může. Vojáci se v současnosti podílejí na fungování integrovaného řídícího týmu, takzvané chytré karanténě, stovka jich vypomáhá v telefonických centrech, nasadili 14 odběrových týmů, pomáhají v domovech seniorů i zdravotnických zařízeních.
Teď navíc armáda dostala nový úkol - vybudovat polní nemocnici s kapacitou 500 lůžek v pražských Letňanech.
„Nemůže se opakovat historie, kdy armáda pomáhala v každé krizi a současně byla první, komu se v čase škrtů krátí rozpočet. Každé krácení by znamenalo rezignaci na budování schopností a modernizaci. Z hlediska rozpočtu už teď jdeme na krev,“ řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Povodně, volby, covid. Na vojáky je podle něj vždy spolehnutí a krácení rozpočtu si nezaslouží.
Útok na bezpečnost země, říká Opata
Úvahy o možném snižování obranných výdajů komentoval i náčelník Generálního štábu Aleš Opata. Situaci podle něj velení sleduje s velkými obavami, že může nastat známá situace.
„Armáda splní úkoly, ale hned se stane obětí škrtů. K politice se nikdy nevyjadřujeme, a proto naši frustraci není slyšet. Poslední pokus sebrat armádě 10 miliard je ale přímý útok na bezpečnost země!“ uvedl s tím, že jde o hru s důvěrou a motivací všech vojáků.
Armáda podle jeho slov pomáhá, kde je potřeba a zároveň se neustále připravuje k obraně státu. Kvůli pandemii koronaviru vojáci podle jeho slov nevysadili od února.
Zopakoval, že armáda potřebuje podporu veřejnosti, potřebuje moderní techniku, výcvik a kvalitní vojáky. „Bez modernizace se neobejdeme. Všude tam, kde jsou dnes vojenské týmy, už příště nemusí být nic,“ konstatoval.
Připomněl, že na zvládání epidemie obrana letos vyčlenila ze svého rozpočtu 3,5 miliardy korun. Odložit musela tisíce menších projektů modernizace a soustředit jen na ty ty klíčové. „Nikde jsme nebrečeli, že je chceme zpátky,“ dodal.
Jarní tlak Metnar ustál
Tlakům o ořezání výdajů na obranu čelil Metnar už na jaře při první vlně pandemie covid-19. V ohrožení byly tehdy i zásadní modernizační projekty včetně nákupu bojových vozidel pěchoty nebo systému protivzdušné raketové obrany.
Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi nakonec souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní kasy.
Máme skvělé vojáky. Ovšem pokud budou muset stále používat čtyřicet let starou techniku, přijdou o motivaci a armáda v případě jejich odchodu ztratí to nejcennější, co má.
V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun. To je oproti letošnímu roku výrazný nárůst a výdaje na příští rok by měly představovat 1,46 procenta HDP. Vládní koalice slíbila spojencům z NATO, že do roku 2021 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP a v roce 2024 budou obranné výdaje u hranice 2 procent HDP.
První dílčí slib vládní koalice splní. Ten druhý, pro spojence hlavní, je nejistý.
Česko je 21 let v NATO. Slib spojencům neplní, i když na ně spoléhá |
V roce 2022 by totiž obranný rozpočet měl činit 95,2 miliardy a v roce 2023 až 102,7 miliardy korun. To by znamenalo 1,6 procenta HDP. A dosáhnout pak v následujícím roce dvouprocentní hranice by představovalo dát obraně skokově až 30 miliard navíc.
Ministryně financí Schillerová koncem září připustila, že Česká republika opakovaný závazek zřejmě nesplní. „Počítáme, že trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 2024 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládáme,“ uvedla.
Podle opoziční předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu Jany Černochové tak vláda nejen nehodlá dodržet slib spojencům, ale ani vlastní závazek schválený v koncepci výstavby armády do roku 2035, se kterým armáda počítá. „Vnímám to jako hrozbu pro udržení naší obranyschopnosti,“ uvedla Černochová prostřednictvím sociálních sítí.
