„Bezpečnost, obrana České republiky jsou dlouhodobými vládními prioritami a samozřejmě, že v době, kdy Rusko rozpoutalo válku a vede agresi na Ukrajině, se jen potvrzuje a zdůrazňuje, jak významné téma obrana a bezpečnost jsou,“ prohlásil premiér Petr Fiala.
Zákon tím zaváže i budoucí vlády, aby na obraně země nešetřily a při přípravě rozpočtu počítaly s předepsanou minimální výší výdajů, jinak by postupovaly nezákonně. Česko se v tomto ohledu mezi spojenci stává teprve třetí zemí, která takový mechanismus bude využívat. Podobný zákon mají už v Polsku a Lotyšsku.
V praxi má nová legislativa, pokud ji schválí parlament, fungovat tak, že vláda bude muset každý rok v návrhu rozpočtu na obranu vyčlenit částku odpovídající minimálně dvěma procentům HDP, podobně jako je tomu u jiných povinných výdajů.
Takto navržený rozpočet předloží sněmovně, přičemž poslanci se budou muset při projednávání rozpočtu také řídit příslušným zákonem a výdaje na obranu zachovat minimálně ve výši dvou procent HDP.
„Je to dobré rozhodnutí, které může zajistit stabilitu financování a pokračování modernizace armády a to především v těch velkých projektech,“ uvedl bezpečnostní expert a generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Jako někdejší náčelník generálního štábu na vlastní kůži pocítil, jak rozpočtové škrty armádu na dlouhé roky poznamenaly.
KONTEXT: Válka je jako maraton. Rusko jen tak nezmizí, varuje Zelinka |
Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra ovšem ani dvouprocentní výdaje na obranu vzhledem k bezpečnostní situaci nemusí stačit. „Beru to jako velice silný signál a symbol, přitom nejsem úplně fanda dvou procent. Myslím, že pro obranu a bezpečnost by měl stát pořídit to, co potřebuje a mělo by být jedno, jestli je to 1,5 nebo 2,3 procenta HDP,“ řekl.
Například letošní obranný rozpočet počítá s částkou přes 111,8 miliard korun, což představuje jen zhruba 1,51 % HDP. Už příští rok by to mělo být díky novému zákonu podle odhadů minimálně o 21 miliard více.
Resort obrany má díky tomu získat každoročně podstatnou sumu na strategické projekty, kterou bude moci jednodušeji využívat a nevyčerpané zdroje pak převádět na jiné projekty do dalších let.
Zákon o financování obrany zakotvuje min. 2 % HDP na obranu a stabilní, transparentní pravidla pro financování velkých obranných strategických projektů.
Podrobněji k zákonu v tiskové zprávěhttps://t.co/dfPhWEscWS
Stručný souhrn mého 1. roku na obraněhttps://t.co/ZZh4nSqe2K https://t.co/zmzDpCHukF
Odpadnout by tak měla velmi častá situace z posledních let, kdy obrana odkládala uzavření klíčových nákupů, protože neměla jistotu, že na to bude mít další rok dost peněz.
„Obecně to považuji za dobrý krok, protože dává po mnoha letech obraně jistotu. Ukazuje, že se priority změnily,“ uvedl analytik Lukáš Dyčka z Baltic Defence College v estonském Tartu.
A cíl je jasný. Rychle modernizovat dlouho zanedbávané české ozbrojené síly a po mnoha letech také splnit slib, který Česko stejně jako ostatní spojenci v NATO dalo. Tedy, že bude na svou obranu dávat 2 % HDP. Praha přitom avizovala, že toho chce dosáhnout do roku 2025. Nový zákon by to umožnil splnit dřív.
„Zákon má smysl, aby si každý občan uvědomil, že obrana má vysokou prioritu,“ konstatoval bezpečnostní odborník a sociolog Ivan Gabal, který jako poslanec za KDU-ČSL prosazoval navyšování obranného rozpočtu každoročně o dvě desetiny až na dvě procenta už záhy po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Hranice výdajů osvědčená historií
A proč je neustále přetřásána hranice 2% HDP? V rámci NATO jde o číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země. Jen pro představu, v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 % HDP.
Přehled českých výdajů na obranu od roku 1993 - v miliardách korun a procentním poměru k HDP.
Hranice se v průběhu let stala jakýmsi symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Minimálně pětina obranného rozpočtu pak podle aliančních kritérií má směřovat do modernizace armády a zvyšování bojeschopnosti.
Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale donedávna přes 70 % svého obranného rozpočtu vydávalo na výplaty, penze a další personální náklady.
Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2004, respektive 2005. Pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů.
Podle Gabala to v jistém smyslu ukazuje na laxnost předchozích vlád včetně ODS, jak k obraně přistupovaly. „Zápasili jsme s tím tolik let, jak s neplněním slibů spojencům, tak se zaostáváním v reálných bojových kapacitách. Peníze nechybí v pokladně, ale ve výkonnosti našich bojových sil. Po těch letech to beru jako uznání našeho závazku nám samotným i vůči spojencům,“ řekl.
„Bevka“ budou, oznámila vojákům Černochová. Mohlo by jich dorazit 210 |
Už před více jak pěti lety odborníci z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií brněnské Univerzity obrany spočítali rozdíl mezi skutečnými výdaji na obranu od roku 2004 a vývojem, kdy by Česká republika dávala na obranu 2 % HDP.
Takzvaný „kumulovaný politický bezpečnostní deficit“, nebo jednodušeji český vnitřní dluh vůči vlastní armádě, tehdy činil 379 miliard korun. A k dnešnímu dni tak už dávno překonal hranici 400 miliard. Jen pro srovnání, jde o méně než polovinu letošního rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí.
Armádě nejde jen o novou techniku
Dosažení dvouprocentní hranice je podle expertů vlastně návratem k normálu. „Vyšší“ výdaje do obrany ale podle nich s sebou nesou i značnou odpovědnost.
Podle Lukáše Visingra armádu čekají „tučná“ léta a investice zásadně pomohou i českému obrannému průmyslu. Možnost, že se Česko znovu může stát zbrojní velmocí, není podle jeho slov nerealistická. „Otevírá se příležitost, ale akvizice pro armádu je nutné důsledně spojit s domácím průmyslem,“ konstatoval.
Ivan Gabal věří, že si ministerstvo obrany i armáda uvědomují svůj díl odpovědnosti, tedy že s takovými zdroji budou hospodařit dobře. Kritici masivního zvýšení výdajů na obranu totiž namítají, že obrana nebude schopná nové zdroje efektivně využít.
„Nemám obavy, že by obrana a armáda nedokázaly investice vynaložit účelně. Víme, co chceme. Teď je důležité, aby to bylo podpořeno nejen penězi, ale i podporou veřejnosti. Jsme koneckonců armáda demokratické společnosti a je proto zcela zásadní, aby za námi stála nejen politická reprezentace, ale i občané,“ uvedl Ivo Zelinka z generálního štábu.
Stíhačky F-35 nás zapojí do obrany celé Evropy, říká spoluautor doporučení |
Upozornil, že kromě nejbližších velkých modernizačních nákupů včetně nových amerických vrtulníků, bojových vozidel pěchoty, nebo radarů a protivzdušných raketových systémů bude klíčovou roli hrát personál. Připomněl, že výdaje na obranu se dělí ještě na tři části - investiční výdaje, běžné výdaje a mandatorní výdaje.
„Pokud chceme v roce 2030 mít 30 tisíc vojáků, tak prostá kalkulace ukazuje, že jeden tisíc vojáků navíc představuje miliardu korun ročně na mandatorních výdajích. Není to tedy jen o nákupech, ale o nevyhnutelných výdajích,“ řekl. A zároveň platí, že pokud má armáda více vojáků, zvyšují se i běžné výdaje. „Více cvičení, víc nafty do vozidel, více munice. Mnohdy se na tyto položky zapomíná,“ dodal.
Minimálně 2 % HDP na obranu a stabilní a transparentní financování velkých obranných strategických projektů. Tyto hlavní změny přináší nová legislativní úprava financování obrany, který na návrh ministryně @jana_cernochova schválila vláda.
#BranimeCesko
https://t.co/uhXhogxrNy https://t.co/DVm4M4vLLG
Podle Gabala je nutné investovat především do technologií a vybavení racionálně a transparentně a po důkladné diskuzi. „Ti, kteří rozhodují, musí přijmout otevřenou a tvrdou strategickou debatu o tom, zda je rozhodnutí efektivní a není jen politickým plácnutím. A otevřená debata je také o různých alternativách a co s sebou která nese,“ dodal.
Jde totiž podle jeho slov o tak velké sumy, že nový zákon považuje svým způsobem za závazek určitého způsobu chování s finančními prostředky a jejich konverzi do obranných kapacit země.
„Ruská válka na Ukrajině může vést k velkým geopolitickým změnám. Proto si myslím, že výhled na kvalitní financování obrany bude vyžadovat také celkový pohled na strategický koncept budování obrany státu,“ uvedl.
Cestu mohou zatarasit opět politici
Gabal i generál Šedivý se obávají, že i když jde o zákon, nemusí být pro budoucí zvolené poslance a senátory stoprocentně závazný. „Jde o politické rozhodnutí, které může být dalším politickým rozhodnutí brzy změněno. Viz třeba EET. Stále zde tedy musí být i politická vůle,“ konstatoval Šedivý.
Gabal nicméně kvituje, že novým zákonem vládní koalice dává obraně poměrně velmi vysokou prioritu, kterou si chce udržovat i v podmínkách, kdy bude muset nevyhnutelně omezovat státní výdaje.
Lukáš Dyčka upozorňuje, že zákon o financování obrany není samospásný nástroj a přináší řadu problémů, které nejsou na první pohled vidět. Obává se, že Česko snadno může sklouznou k euforické a chybné rovnici, že 2 % HDP na obranu a nákup nových modernějších zbraní a techniky automaticky zajistí lepší armádu.
„Válka na Ukrajině ukazuje, že často nejsou zapotřebí superzbraně, ale lepší a vzdělanější personál, který je potřeba také relativně draze zaplatit,“ vysvětlil.
Armáda převzala první z německých Leopardů. Zda koupí další, ukáže studie |
Upozornil, že v budoucnu může nastat situace, kdy už česká armáda nebude muset nic modernizovat nebo bude v nějaké mezifázi k další modernizaci.
Například v Lotyšsku se podle něj přibližují k nebezpečnému trendu, že obrana dostává na tak malý stát tolik peněz, že zoufale hledá nástroje, jak stále hranici 2 % HDP plnit. Což vede například k úvahám o možném znovuzavedení určitého typu povinné vojenské služby jen proto, aby zdroje obrana utratila.
Podle generála Šedivého by ovšem měly být výdaje vždy vázány na úkol, jaký má armáda dané země plnit a na její potřeby. „Pokud se za čas ukáže, že bezpečnostní situace už nebude vyžadovat další kroky v modernizaci a že bude stačit, jak se armáda rozvine personálně, tak přeci můžeme upravit, že nám stačí třeba 1,8 procenta nebo méně,“ uvedl.
