Mne by zajimal rozbor financovani Talibanu. Vim, ze jednim ze zdroju je opium, ale to urcite nepokryje vsechny vydaje tak dlouheho valceni. Byla tu zminka o Iranu. Kdo jeste financne podporuje Taliban a hlavne proc? Komu/cemu prospiva destruktivita Talibanu? Nechce se mi verit, ze za tim jsou jen nabozenske duvody, ale nevidim k cemu jinemu by to melo prospet.

... válčiště sousedů Nějak mi uniklo, že amíci sousedí s Afgánistánem.

Hlavně nemám pocit, že by se tam sousedé nějak angažovali, i ten Pákistán jen netuší, co má s Paštůny udělat..

Navíc klasika, problém hodíme na Irán...

Níže definovaný článek o systematickém obelhávání americké i světové veřejnosti ze strany vojenského i politického vedení USA by měl být povinou četbou pro každého, kdo hledá pravdu. Považuji za otřesné, že od roku 2001 okupujeme společně s USA...tuto zemi s tím výsledkem, že Talibán vládne na většině území a USA hledají, kde nechal tesař díru. Patetické bla, bla, bla našich představitelů na naši účast v amerických okupacích nezakryje skutečnost, že mrháme životy i našich vojáků, což si nezaslouží. Takže vpřed pod praporem vylhaných cílů, který drží pseudogéniové, Pompeo, Trump...http://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-afghanistan-valka.A191210_174119_zahranicni_jum&h=A6D513FF46B8F0BBD9F697387BFB73F4

Ono třeba takové placaté Polsko to mezi Němci a Rusy taky moc nevyhrálo. Největší neštěstí je pro Afgánistán a hlavně jejich dívky a ženy náboženství míru.

A kdyz tam sli Sovieti pred tim nabozenstvim tamnimu sekularnimu rezimu tehdy na pomoc, tak se to Washingtonu nelibilo.

Tolik krásných míst je na té naší Zemi, ale skoro všude jsou lidi...

To jste mi připomněl jeden film. Parafrázuji: Mexico is a beautiful country. I love Mexico! Unfortunately, it is full of Mexicans.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-afghanistan-valka.A191210_174119_zahranicni_jum

Všichni to věděli, ale teď jsou překvapeni: americké vlády především za časů prezidenta George Bushe a Baracka Obamy lhaly o tom, jak výborně vedou válku v Afghánistánu, demokratizace postupuje a vše je na nejlepší cestě.

Teď je to černé na bílém.

Když prezident Obama navýšil v roce 2009 počet vojáků v zemi, jeho lidé a Pentagon tlačili na armádu, aby dodávala hlášení dokládající úspěch americké ofenzivy.

Je to zdrcující závěr plynoucí z analýzy vládních dokumentů o Afghánistánu, jež si list The Washington Post před třemi lety vyžádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Součástí více než dvou tisíc interních zpráv a hlášení je i šest stovek rozhovorů a poznámek amerických, západních i afghánských politiků a vojáků, jež obnažují mlžení o vývoji války mnohem hůř než pesimistické situační zprávy, jež se objevovaly v médiích už přetransformované v optimistické zpravodajství.

Například v roce 2003, když veřejnost stále věřila, že Tálibán je zcela potřen a Afghánistán uhání k demokracii, řekl tehdejší ministr obrany USA Donald Rumsfeld: „Vůbec nevím, kdo jsou tam ti zlí.“

Zdrcující výsledek analýzy Washington Postu je dost možná největší prohra afghánské války. Amerika nevyhrála vojensky, ale prohrála i morálně sama vůči sobě.

Ukázalo se, že úplně běžně podváděla veřejnost, přestože tvrdila, že válčí s terorismem, aby ji ochránila. Byly to doby vypjatého černobílého moralizování, kdy Amerika sama sebe popisovala jako čestný morální kompas v protikladu s proradnými a zákeřnými teroristy.

Z dokumentů plyne, že američtí představitelé soustavně lhali, aby zdůvodnili další boje, padlé a náklady, ač věděli, že válku nelze vyhrát.

Generál Douglas Lute, jenž měl za Bushe mladšího i Obamy v Bílém domě na starosti koordinaci války v Iráku a v Afghánistánu, v záznamech uvádí, že USA Afghánistánu vůbec nerozuměly. „Nevěděli jsme, co tam děláme a o co se snažíme.“

John Sopko, který byl zvláštním inspektorem pro dohled nad rekonstrukcí Afghánistánu, řekl: „Od chvíle, kdy válka začala, se americkému lidu soustavně lhalo.“

V dokumentech, jež získal Washington Post, úředníci popisují obrovská selhání, v něž zmutovalo „válečné úsilí“, ať už to byla masivní korupce či nekontrolovatelný nárůst produkce drog.

Některé výroky jsou zmrazující. „Pravda byla vítaná jen zřídka,“ říká například v jednom interním rozhovoru plukovník Robert Crowly. „Každý jen chtěl slyšet dobré zprávy a ty špatné byly potlačeny. Každý údaj byl upraven tak, aby nabízel co nejlepší obraz.“

Dokonce i když Tálibán začal ovládat větší a větší rozlohu země, byl pořád silnější a americké jednotky přímo v poli stále více upozorňovaly na nedostatky americké afghánské politiky, vysocí politici a generálové tvrdošíjně oznamovali, že válka zdařile pokračuje.

Zpráva Washington Postu je však i nepříjemným zpětným zrcadlem pro média, která z jakési loajality k válce s terorismem ochotně přebírala oficiální pohled, přestože reportéři na místě viděli něco zcela jiného. V MF DNES se od roku 2007 začaly objevovat články upozorňující, že oficiální výklad neodpovídá afghánské realitě, mise vojáků NATO je stále nebezpečnější, afghánská „demokracie“ je prohnilá nefunkční karikatura a že „pomoc“ je v řadě případů špatně organizovaná a někdy až absurdní.

Byl mezi nimi i výrok jednoho německého generála, který si reportérovi stěžoval, že mladé dívky po univerzitě přijíždějí vykládat kmenovým náčelníkům, jak se mají věci dělat.

Takové Norsko, Kazachstán, nebo Saudská Arábie jsou léta okupovány, že?

Ty jiné zdroje nerostného bohatství v Afghánistánu má pod palcem Čína. Jak to vysvětlíte?

Problém není ani tak v Tálibánu, jako v tom, že Američany, stejně jako jimi dosazené vedení země nemůže obyvatelstvo ani cítit.

Proto tahle válka nejde vyhrát, proto se nedaří dobytá území udržet, když je proti nim civilní obyvatelstvo.

přičemž by se mohli poučit, stačí se kouknout na ruské angažmá v Sýrii...

Nechat být, neřešit jejich vnitřní problémy, jen hlídat, aby se to nerozšířilo mimo Afgánistán.

Afghánistán, nádherný, úžasný Afghánistán, nejlepší trampský ráj na světě . . .