"Hlas Jiřího Hrzána tak zazní v původní plnosti, bez zkreslení a šumů. Vedle českých a slovenských diváků se na digitalizovanou verzi seriálu mohou těšit i v Japonsku, kde se večerníček stal kultem zejména mezi staršími dětmi. Dalším snímkem, který se nyní Česká televize chystá digitalizovat, je Přednosta stanice," uvedla v dnešní tiskové zprávě Alžběta Plívová, tisková mluvčí České televize.
Česká televize převedla od roku 2015 do vysokého rozlišení více než sedmdesát večerníčků, na třicet filmových snímků nebo všechny díly seriálu Pan Tau. Díky nové technologii v podobě zvukového scanneru nyní může ještě lépe restaurovat i původní zvukovou stopu.
Cenné archivní materiály, jako Říkání o víle Amálce, se digitalizují z originálních filmových pásů. Nejčastější vadou a zároveň jednou z věcí, které dosud nebylo možné zcela odstranit, byly šumy a zvuková zkreslení. Nový zvukový scanner, jediné zařízení svého druhu v Česku, to ale umožní.
„Jako veřejnoprávní vysilatel máme povinnost pečovat o českou kulturu a zachovávat archivní věci pro budoucí generace. Česká televize proto zakoupila nový zvukový scanner, díky kterému mohou starší filmy znít opět tak, jak je tvůrci natočili. Postupně bude třeba rekonstruovat všechny filmy, které nebyly natočeny na digitální záznamy, protože jejich kvalita se postupem času výrazně zhoršuje. Ať vlivem kopírování, mechanického poškození či třeba špatného přehrávání,“ vysvětluje ředitel techniky České televize Ivo Ferkl.
Česká televize
Na vyčištěnou verzi Říkání o víle Amálce se mohou těšit diváci v Česku, na Slovensku i v Japonsku, kde je seriál nesmírně populární a kde se s motivem víly Amálky vyrábí již přes 280 různorodých průmyslových výrobků.
Kromě právě rekonstruovaného večerníčku Říkání o víle Amálce, podle předlohy Václava Čtvrtka, již Česká televize opravila všech devětatřicet příběhů Boba a Bobka, šestadvacet pohádek o Maxipsu Fíkovi i celé seriály Arabela a Pan Tau. Z filmů třeba Kristiana, Uspořenou libru nebo Vávrovu Srpnovou neděli.
[ad]
Jak digitalizace probíhá?
Postup digitalizace je jednoduchý. Ve filmové laboratoři se filmový materiál nejprve vyčistí, následně se nasnímá a převede do digitální podoby, zvukově vyčistí a opraví. Totéž se děje i s obrazem. Celý proces u jednoho průměrně dlouhého filmového snímku trvá, v závislosti na míře poškození, od několika dnů až do několika týdnů.
