Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos mezi 232 novináři ze začátku letošního roku pro Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (IPI).
V 18 procentech případů šlo v posledních 12 měsících o osobní verbální útok. S tím se častěji setkali fotografové a regionální zpravodajové. V desetině událostí šlo o vyhrožování nebo zastrašování a pět procent tvořily právní hrozby.
Na novináře v 61 procentech případů útočili běžní lidé, z deseti procent to byli příznivci některé politické strany a v osmi procentech případů aktivisté nebo členové protestních hnutí. Tři čtvrtiny útoků směřovaly na samotné novináře a 28 procent na médium, které zastupují.
Sdružení novinářů vyzývá politiky, aby se vyvarovali útoků vůči novinářům |
Celkem 60 procent napadených poslední útok nikomu nenahlásilo, nejčastěji kvůli tomu, že jej nepovažovali za závažný, nebo jej považují za součást své práci. Pokud informaci o útoku s někým sdíleli, tak nejčastěji s kolegou z práce nebo s rodinou.
Podle čtyř pětin respondentů je ohrožení novinářů aktuální a skutečnou hrozbou pro svobodu tisku a podle 70 procent riziko útoku a výhrůžek ovlivňuje práci novináře. O skončení práce novináře kvůli tomu někdy uvažovalo 14 procent respondentů.
S trestním řízením nebo civilní žalobou má zkušenost 14 procent novinářů. V 88 procentech případů poskytl novináři součinnost jeho zaměstnavatel.
Dejte mu pěstí, vyzýval Turek k útoku na novináře. Ten teď radši nosí pepřový sprej |
IPI zahájil projekt „Bezpečná žurnalistika“, jehož cílem je zlepšení podmínek pro vykonávání novinářské práce. Ještě v letošním roce, pravděpodobně ještě před volbami, by měly vzniknout internetové stránky, které budou útoky monitorovat a poskytovat napadeným pomoc a asistenci.
