Letošní žebříček podle organizace Reportéři bez hranic (RSF) odráží dramatické zhoršení v přístupu k informacím a více překážek pro informování veřejnosti. Podíl na tom nese pandemie covidu-19, která v některých státech posloužila jako záminka odepřít novinářům přístup k informacím.
Novináři čelí v době koronaviru překážkám, hůře se dostávají k informacím |
Organizace hodnotí situaci žurnalistiky jako „velmi špatnou“, „špatnou“ nebo „problematickou“ v 73 procentech ze 180 zemí. Data ukazují, že práce novinářů na citlivých tématech a investigace si pohoršily zejména v Asii, na Blízkém východě a v Evropě.
Novináři v Česku mají podle organizace před sebou velké výzvy, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby ze strany vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné online kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace.
Zemanovy hyeny. Je to projev nejhlubšího úpadku, řekl Vystrčil |
V Evropě si letos pohoršilo Německo, které se ze skupiny států s dobrým postojem k médiím přesunulo do skupiny „docela dobrých“, tedy propadlo se z 11. na 13. místo. Podle RSF za tím stojí útoky na novináře ze strany „demonstrantů podporujících extremistická hnutí a konspirace při protestech vůči opatřením proti koronaviru“.
„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci,“ uvádí generální tajemník RSF Christophe Deloire. „Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické a někdy dokonce i kulturní podmínky,“ připomíná Delorie, podle kterého je žurnalistika nejúčinnějším prostředkem, jak zajistit veřejnou debatu založenou na široké škále zavedených faktů.
