„Desetina populace sledujících placené služby zní jako povzbudivé číslo, ale realita je přeci jen trošku jiná. Nejde totiž říci, že by šlo přímo o milion jednotlivých lidí, kteří za obsah platí. Zas takovou revoluci nečekejme,“ komentovala výsledky Erika Luzsicza z distribuční společnosti AXOCOM.
Podle ní je třeba si uvědomit, že i jednotlivé streamovací služby nabízí zkušební dobu, kdy je obsah přístupný zdarma a zejména pak jsou rozšířené rodinné balíčky. „Ty umožňují za jedny peníze sledování na několika zařízeních a je jedno, jestli jde o domácnost, o kolegy v práci, nebo o kamarády,“ poznamenala.
Srovnání streamovacích služeb. Kde za oblíbené televizní seriály ušetříte? |
Připomněla, že hybatelem změn je nejmladší generace, což statistici potvrzují. Podle Českého statistického úřadu bychom nejvíce těch, kteří sledovali zpoplatněná videa, našli ve skupině 25-34 let, a to 23 %, na druhém místě jsou diváci ve věku 16-24 let s 20 %. Vysoký podíl, konkrétně 22 %, byl zaznamenán také u vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Covid přiměl Čechy platit za online seriály, počet uživatelů se ztrojnásobil |
Z výsledků měření Eurostatu vyplývá, že v Česku placených služeb na internetu využívá 12 % lidí. Nižší čísla v rámci Evropské unie vykazuje jen Lotyšsko, Srbsko a Rumunsko, shodně 11 %, a Bulharsko 6 %.
Naopak nejvíce podle Eurostatu si za obsah připlácí diváci v severských zemích, kde jde o 55 až 80 % populace. U našich nejbližších sousedů jde o 17 % na Slovensku a 25 % v Polsku.
„Tyto skokové rozdíly nejsou způsobeny poplatky, které jsou všude nízké, dokonce levnější než mobilní paušály, tudíž ve srovnání s jinými věcmi téměř zanedbatelné. Stejně tak nelze říci, že by problémem byla kupní síla. Spíše jde o mentální nastavení a přístup. Ve východní Evropě jsou lidé stále zvyklí, že některé věci jsou zadarmo, ale bohužel si neuvědomují, že kvalita a možnost širokého výběru něco stojí,“ poznamenala Luzsicza.
