Odborníci na komunikaci varují, že stát nedostatečně investuje především do strategické komunikace. Pokud do konce roku tyto investice nenastartuje, klesne objem veřejných zakázek na celkovém objemu investic do komunikace historicky poprvé pod jedno procento.
Česko se tak propadne hluboko pod průměr zemí západní Evropy, kde podíl veřejných zakázek představuje 15 až 20 procent celkového objemu investic do komunikace. Poprvé také klesl počet průměrných nabídek u zadaných zakázek pod 2,00 a to na 1,98. Údaje vyplývají z každoroční analýzy společnosti CEEC Research pro Asociaci komunikačních agentur (AKA) a Asociaci public relations (APRA).
„To je v době zásadních společenských a ekonomických krizí vysoce rizikové počínání. I přes deklarace vládních představitelů se zatím pravděpodobně nepodařilo přetavit prohlášení do činů,“ komentovala výsledky analýzy Lucie Češpivová, členka prezidia AKA, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá.
„Pevně věříme, že v druhé polovině roku dojde k otočení tohoto nebezpečného trendu a nebudeme svědky největší krize kvalitní komunikace státu,“ dodala Češpivová.
Miliardové investice nestačí
Loni dosáhly celkové investice do reklamy částky 124,7 miliardy korun, z toho objem vypsaných veřejných zakázek tvořil 1,6 procenta z celkového komunikačního trhu. V letošním roce se navíc očekává průměrný růst celkových investic o 11 procent.
„Současný trend vlády bude znamenat, že se podíl výdajů státu do komunikace sníží pod jedno procento. Tím se prolomí psychologická hranice a dostaneme se na nejhorší výsledek, který jsme doposud zaznamenali,“ předpokládá místopředseda APRA Michal Vlasák.
„Určitě bychom rádi do dvou let viděli, že jde směřování státu stejným směrem jako v západní Evropě a Británii – například růst minimálně o dvě procenta v každém roce. Na cílový stav bychom se pak dostali přibližně do sedmi let,“ doplnil.
Nový aparát a nečekané překážky
Podle ředitele AKA Marka Hlavici je možné příčiny znepokojivé statistiky hledat v meziobdobí přebírání vlády. „Po osmi letech předchozí garnitury narážejí noví lidé na pro ně nečekané překážky a aparát zřejmě vyčkává. Je to pochopitelné, ale v současné dramatické době bolestivé,“ poznamenal.
„Na jedné straně vnímáme vůli státu se komunikaci věnovat – koneckonců tato vláda své předchůdkyni nedostatky v komunikaci často vyčítala. Na druhé straně ale statistiky odhalují, že od vůle k výsledku je zatím předaleko,“ vysvětlil Hlavica.
Investice do reklamy loni přesáhly 120 miliard, letos se čeká další růst |
Největší problém, který z analýzy vyplývá, je nárůst zakázek zadávaných mimo režim Zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), mezi které patří všechny zakázky do dvou milionů korun. Ty vzrostly o více než 365 milionu korun, tedy téměř o 300 procent.
„To je alarmující zjištění. Když pomineme rizikovost z hlediska transparentnosti a rovných příležitostí, problematická je především absence jakékoliv koncepce a pravděpodobně také měření efektivity vynaložených investic,“ podotkla Češpivová. Podle ní to znamená, že zadavatelé včas a smysluplně neplánují komunikační aktivity.
To je vede k tomu, že volí co nejrychlejší cestu pro výběr dodavatelů tím, že rozmělní zakázky do limitu dvou milionů korun tak, aby je mohli zadat mimo režim ZZVZ a nemuseli dodržovat zadávací lhůty. Riziko nekoncepčnosti, neprovázanosti komunikačních aktivit a neschopnost následného vyhodnocení dopadů je zde obrovské stejně jako riziko marně vynaložených finančních prostředků státu.