Šéfredaktor Metra: Máme nejaktivnější čtenáře ze všech deníků

  8:30aktualizováno  16:35

Metro je nejstarší, největší a nejslavnější značkou mezi bezplatnými deníky, které kdy v Česku vycházely. Čtenáři si ho denně berou v dalších zhruba dvaceti zemích celého světa. Kdo dnes u nás čte tyto noviny? Jaký je o ně zájem? A jak moc se česká verze liší od těch zahraničních?

Pořád se setkáváte s názorem, že noviny zadarmo ve skutečnosti nejsou noviny, ale takový větší leták s nějakými články jako výplní?

Už dlouho jsem tento názor neslyšel. V redakci děláme všechno proto, aby čtenáři dostávali plnohodnotné noviny. Může se jednat o ozvěnu ozvěny z éry, kdy deník Metro nepatřil pod vydavatelství Mafra. Nicméně i v minulosti tuto otázku řešili spíše kolegové novináři v rámci diskuzí o prestiži médií. S rozsahem stránek, který dnes máme, je vidět, že jsme noviny se vším všudy a mnohdy i něčím navíc. Když se vrátím k přirovnání s letáky – dříve nás občas na první pohled výrazně odlišoval od placených titulů inzertní přebal. Ostatně deník Metro se vždy odlišoval i tím, že byl schopný nabídnout kreativnější formy inzerátů. No, postupem času se inzertní přebaly pozvolna staly občasnou praxí i pro placené deníky, i když samozřejmě v menší míře, takže i toto striktní dělení zmizelo. Jasně, a rozdíl je, že za Metro čtenář nemusí platit, to je bonus. Někdo sice může namítnout, že se v případě větších témat, jako jsou dnes uprchlíci, nedozví úplně všechno. Jenže nejsme nekonečný internet a vzhledem k prostoru se vždy snažíme nabídnout maximum toho, co je možné. A zdarma.

No právě, jste zdarma. Evokuje to něco méně kvalitního, ne?

Necítím to jako problém v případě deníku Metro. Ale máte pravdu, že pro někoho může být pořád mentální bariérou pocit, že co je zdarma, nemá takovou hodnotu. Především internetové zpravodajství lidem ukazuje, že kvalitní může být i to, co je pro koncového uživatele zadarmo. Vezměte si třeba zpravodajství portál iDNES.cz. Samozřejmě výhodou a snad i nezbytností projektu, který je živený reklamou, je kvalitní zázemí velkého vydavatelství.

Jednu dobu byly v Praze tři deníky zdarma a při vstupech do metra se odehrávaly doslova souboje kamelotů jednotlivých konkurenčních značek. Myslíte si, že by se ta doba mohla vrátit?

Nevidím důvod, proč ne. Když se najde investor, který bude chtít utrácet hromadu peněz za rozjezd a bude mít dobrou vizi. Prostor tady je, určitě nekončící prostor mezi čtenáři (smích) a třeba se konkurence objeví. Z toho ale strach nemám, jdeme svou cestou. Jsme se čtenáři v každodenním kontaktu, takže mám z Metra dobrý pocit. Vlastně čtenáře bych velmi rád zdůraznil, protože vidím jejich neuvěřitelně silnou podporu a hlavně zájem o to, co se děje především v jejich okolí.

Z únorové kampaně deníku Metro. 

Reagují nějak na váš obsah?

Neskutečně, velmi mě to těší a někdy i opakovaně překvapuje. Kladu v deníku Metro silný důraz především na regionální pražské a domácí zpravodajství. Něco, na co si můžeme obrazně řečeno sami sáhnout. Především Prahu máme logicky perfektně podchycenou, každý měsíce navíc vycházejí speciály do schránek nejen v metropoli, ale i v Brně. Mnozí čtenáři to nejen oceňují, ale také nám s tím velmi pomáhají a spoluvytváří obsah novin. V minulosti jsem roky pracoval v pražské příloze MF DNES, ale ten čtenářský ohlas, jaký máme tady, a tu iniciativu pomáhat nám tvořit obsah, to jsem tam nezažil. Pravda, souvisí to zřejmě i s rychlým rozvojem internetu, třeba Facebooku, Twitteru a podobně. Pražané si ale zvykli posílat nám své tipy a také fotografie z aktuálního dění, jejichž publikaci pokaždé honorujeme ve výši minimálně 300 korun za snímek.

Jaký je rozsah takových reakcí?

Co se týká čtenářských fotek, tak těch jsou i desítky každý den. Zvlášť, když se koná zajímavá akce s velkou návštěvností. Někdy se stává, že jsme zavalení a kolegové tu pak v redakci šílí, že nestíhají v redakčním systému vybírat ty nejlepší. Před lety, to jsem byl ještě zástupce šéfredaktora, jsme přišli s výzvou na vyfocení svého nejlepšího jarního dne, s tím, že fotku umístíme na titulní stranu, a jen na toto téma přišlo snad tisíc fotek. V tomto směru mě překvapuje a velmi těší i ta reportérská pohotovost čtenářů. Vzpomenu třeba na prasklou vodu u stanice metra Dejvická, první, co mě napadlo. Věděli jsme to hned díky fotkám. A ještě než místo uzavřeli hasiči, měli jsme fotky z podzemí. Postupně asi od devíti lidí. Měli jsme je jediní a článek mohl díky čtenářům zase víc přiblížit ostatním, co se stalo a jak to tam vypadalo. Může to vyznít jako chlubení se, ale klidně bych si tipnul, že dnes máme nejaktivnější čtenáře ze všech deníků.

Takže vám jako jediným prakticky funguje občanský žurnalismus.

Svého druhu. Čtenáři nám samozřejmě nenapíšou skvělý článek. Ale dávají nám pravidelně výborné tipy a my na místo můžeme vyslat našeho reportéra. Fotografie, to je něco jiného. Ty jsou s rozvojem chytrých telefonů technicky často velmi kvalitní. Výhodou je, že aktivní čtenáři většinou pokryjí dění v Praze lépe než seberychlejší fotoreportér. Každý měsíc finančně oceníme desítky těch nejlepších.

Jste vlastně takové interaktivní noviny ofline.

A taky online skrze web Metro.cz a Facebook, díky kterým čtenáři denně přispívají třeba do anket.

Zase vás trošku pošťouchnu. Pamatuji si, že když jsem se v roce 2003 přistěhoval do Prahy, chtěl jsem si vzít Metro a strejda mě praštil do ruky, že si to nemám brát, že to je jenom pro důchodce.

Rozhlédněte se ráno v metru, kdo drží Metro. Nicméně podle výzkumů dneska víme dost dobře, že nejsme jenom pro seniory, i když i oni u nás články najdou. Jedním z posledních byl třeba článek o učiteli bojových umění, který jim pomáhá se bránit. Když to vezmu velmi obecně podle čísel, většina našich čtenářů jsou lidé sportovně aktivní nebo středního věku. Nějakých dvacet procent jsou mladí čtenáři a další část vámi zmiňovaní senioři. Zajímavé je, že nás čtou často i pravidelní čtenáři velkých deníků. Většinou jde o čtenáře bulváru, pro které je Metro takovým serióznějším doplňkem. Navíc třetina našich čtenářů jsou lidé, co si jinak kupují třeba MF DNES nebo Lidové noviny. Metro si zpravidla berou cestou do práce nebo do školy. Odpoledne už Metro stejně neseženou, protože je rozebrané. Celá pětina našich čtenářů pak čte Metro jako jediné noviny, to je docela velké číslo.

Jaký dnes máte náklad?

V průměru 308 tisíc kusů denně. Čtenost je pak podle průzkumů přes 450 tisíc. To je pro nás velká motivace. Kdybych měl mít myšlenky na to, že když tvoříme noviny zdarma, tak nemusíme odvést dobrou práci, tak i tohle vás hodí na opačnou stranu. Věřím, že i tahle čísla naši redakci motivují k tomu brát svou práci vážně, no, a někdy i zábavněji. Jako když jdeme zkoušet stát na eskalátorech v metru vlevo, jak doporučuje dopravní podnik, a cestujícím překážíme. Statisíce lidí, kteří nás čtou, si přece nebudou stále dokola brát něco, co je nebaví. I to je pro mě měřítkem kvality, stejně jako když uděláme chybu. Na to vás čtenáři zatraceně rychle upozorní. A když už se to stane, nebývá to jen jeden čtenář. Pak se snažíme včas omluvit, na šotky se nevymlouváme.

Mě to, co říkáte o svých čtenářích, opravdu překvapuje. Že jim stojí za to, řešit, co je v papírových novinách...

Asi proto, že mají větší možnost se na těch našich novinách podílet víc, než jim to umožní kdokoliv jiný.

Říkal jste, že pražští čtenáři Metra jsou hodně aktivní. Co třeba Brno a ostatní města, kde se váš deník distribuuje?

Zrovna v Brně jsme nedávno museli zastavit nějaké nadšence. Byli smutní, že Metro nemá speciální web pro Brno a začali ho vytvářet na facebookových stránkách, ovšem s naším názvem a logem. Je to sice super nápad, ale samozřejmě takhle to dělat nejde, což jsme jim vysvětlili. Větší angažování zrovna v Brně by se mi líbilo, zvlášť když tam máme tak aktivní čtenáře. Rozšiřování ale musí to jít ruku v ruce s tím, že takový rozvoj bude pokrytý finančně.

S jak velkou redakcí dnes Metro vytváříte?

V podstatě je nás dvanáct lidí včetně grafičky, která má na starosti měsíční magazín Metro, pak jsou tu externí spolupracovníci, tedy myslím ty na profesionální úrovni. Všichni v redakci jsme dost multifunkční. Těžko by se v takhle malém týmu mohl někdo na něco úzce specializovat a nevěnovat se něčemu dalšímu, i když samozřejmě každý má své preference a já se redaktorům snažím při plánování vycházet vstříc. Musíme se tu navíc umět dokonale zastoupit, ať je nemocných nebo na dovolené sebevíc lidí. Teď tedy nevím, jestli jsem měl zrovna tu poslední větu o nahraditelnosti zmiňovat.

Sledujete vývoj Metra v jiných zemích Evropy?

Už ne tak intenzivně jako dřív. Spolupráce se Metrem International se utlumila poté, co deník plně přešel pod mediální skupinu Mafra. Je to otázka možností, nabídky a poptávky a samozřejmě financí. Je sice super, když máte občas v pomyslném křesle šéfredaktora na jeden den světovou celebritu jako je Lady Gaga nebo Karl Lagerfeld, ale čtenáře spíš zajímá, jestli jim náhodou u nich za barákem v tichosti nevyroste mrakodrap. Zajímavé pro mě je, jak se v jednotlivých zemích vyvíjí původní společný design Metra. Třeba ve Francii vidím titulní stranu, kde hodně vsází na fotografie a vizuální styl. Naopak jaksi "nelibovzhledně", nenapadá mě lepší výraz, mi přišly vydání Metra ze Soulu, která jsem v minulosti viděl. Titulní strana jednolitá jako burzovní přehled, mimo to pro Evropana plná nesrozumitelných znaků, a nad tím veliká fotka kamery se semaforem naležato nebo jen šedivý barák, a nikde nikdo na snímku. V Kanadě mi zase vnitřek Metra přijde hodně podobný cestě, kterou kráčela ještě nedávno MF DNES, tedy dominantní článek na stránce a k tomu jen pár menších věcí nebo podval. My jsme si také postupně našli svou cestu a nebojíme se zveřejňovat ani čtenářské fotky, které jsou méně kvalitní. Možná podle hesla, že méně je někdy více. Prostě pokud mají co říct, tak jim leccos odpustíme. Co se týká vzhledu, tak některé navržené prvky se nehodily pro náš formát a časem jsme od nich upustili. Třeba boční grafické lišty, které uvozovaly každou rubriku. Tento prvek se hezky používá v Metrech po světě, kde fungují na šest sloupců na stránku, ale my jich máme pět.

A co se týká obsahu?

V současné době se snažíme čtenáře zasáhnout mixem zpravodajství z denního dění v kombinaci se zajímavostmi, nechceme hned po ránu čtenáře otrávit jenom černým obsahem, pokud se ve světě dějí věci neveselé. Máme rubriky jako Metrofrajer, kde představujeme zajímavé lidi, kteří něco umí nebo dokázali nebo Metrojob, kde skrze lidi představujeme profese. Jednou týdně vychází stránka v angličtině, o které vím, že ji používají v některých školách k výuce, momentálně představujeme olympijské sporty. Zaměřujeme se i na tipy, kam s dětmi, kam za kulturou. Tipů brzy zřejmě ještě přibude, zvlášť v Praze, protože na týdenní přehledy máme dobré reakce. Deník Metro může být pro čtenáře novinami, kdy si řeknou: my už nic jiného nepotřebujeme. Jo, třeba dneska jsem se začal těšit, až kolegové za pár dní udělají článek, co všechno Praha dala svým názvem světu – od šunky, přes koláč až po krysaříka, který prý u nás v domácnostech lovil myši dřív než kočky.

Jan David (1978) je dlouholetý zaměstnanec mediální skupiny Mafra. Působil jako redaktor a zástupce vedoucího pražské přílohy MF DNES, poté jako editor a následně vedoucí bezplatného deníku Metropolitní Expres. Dalších sedm let pracoval na pozici zástupce šéfredaktora deníku Metro. Na podzim roku 2014 byl pověřen řízením redakce, od ledna 2015 je šéfredaktorem. Je hrdým a často radostným otcem čtyřleté dcery, která chce být v dospělosti princeznou. Ve volném čase rozvíjí jako jeden ze spolupracovníků seberozvojové aktivity Mužského kruhu, který pomáhá objevovat a posilovat zdravý přístup k životu. Rád pije vodu, zelené čaje a puery, ale i moravská a francouzská vína. Nerad dlouze telefonuje.

Vydavatelem webu MediaHub.cz je vydavatelství Mafra Slovakia.

Autor:

Sametová revoluce

Připomeňte si události, klíčové osobnosti a atmosféru roku 1989 ve speciálu 30 let svobody.

Boříme mýty o DVB-T2. Speciální anténu nepotřebujete, vysvětlují experti

  • Nejčtenější

Nehoda autobusu na Slovensku. Dvanáct mrtvých, zvažuje se státní smutek

Nejméně 12 lidí, z toho minimálně čtyři nezletilí, nepřežilo srážku nákladního vozu a autobusu u Nitry na jihu...

Je nás 300 tisíc, rezignujte, znělo z Letné. Máte právo na názor, vzkázal Babiš

Na Letenské pláni skončila krátce po čtvrté hodině demonstrace spolku Milion chvilek proti premiérovi Andreji Babišovi....

Skandinávie zažila vlastní Křišťálovou noc, neonacisté útočili koordinovaně

Ve Skandinávii se minulý víkend u příležitosti výročí Křišťálové noci odehrála řada koordinovaných útoků namířených...

Dnes už rozlišujeme přes 40 variant pohlaví, řekl v Rozstřelu genderový expert

Za totality se o problematice LGBT nemluvilo, což bylo paradoxně výhodné, že příslušníci sexuálních menšin nepodléhali...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ruští snipeři mění poměr sil v Libyi. Zajcevův přízrak děsí provládní síly

Rusko přesunulo svou pozornost z Ukrajiny a Sýrie na Libyi. Na tři stovky ruských žoldáků bojují po boku libyjského...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...

  • Další z rubriky

Rádia zahrají 17. listopadu ve stejný čas Modlitbu pro Martu

V českých rádiích zazní 17. listopadu ve stejnou chvíli, symbolicky v 17:11, píseň Modlitba pro Martu v podání Marty...

ČTK si v sobotu připomene sametovou revoluci dnem otevřených dveří

Česká tisková kancelář v sobotu otevře dveře veřejnosti. Je to podruhé v její více než stoleté historii, kdy budou moci...

Z rádia Frekvence 1 odchází její ředitel Miroslav Škoda

Frekvenci 1 opouští po 24 letech Miroslav Škoda. Na Frekvenci 1 začínal jako reportér a moderátor, od roku 2007 byl...

Deník Financial Times povede poprvé v historii žena

Britský deník Financial Times od ledna poprvé za jeho více než 130letou historii povede žena. Dosavadní zástupkyně...

Najdete na iDNES.cz