Zatímco podle dosavadní právní úpravy mohla být do seznamu takzvaných zahraničních agentů zařazována cizí média jen jako právnické osoby, nyní to platí i pro jednotlivé novináře.
Označení, vnímané v Rusku jako silně znevažující, budou moci úřady napříště přidělovat lidem, kteří v zemi šíří informace nebo jiné texty za finanční odměnu ze zahraničí. Nařízení se týká i internetu.
Podle TASS je zákon reakcí na krok ministerstva spravedlnosti USA, které do své kategorie „zahraničních agentů“ zařadilo americkou filiálku ruské státní propagandistické televize RT. Ve Spojených státech byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahoval od začátku.
Pro mediální společnosti a napříště i pro jednotlivé novináře zařazení mezi „zahraniční agenty“ znamená mimo jiné zesílenou kontrolu a pracovní omezení. Nesmí například do ruského federálního parlamentu, musejí ruské úřady pravidelně informovat o své činnosti a závazně používat přidělené označení.
Ruský seznam zahraničních agentů spravuje ministerstvo spravedlnosti a každé jeho rozšíření konzultuje s ministerstvem vnitra. Označení udělují ruské úřady na základě zákona z roku 2012, podle kterého se používá u každé nevládní organizace přijímající peníze ze zahraničí. V roce 2017 se platnost zákona rozšířila na sdělovací prostředky.
Horní komora ruského parlamentu má o novém zákonu hlasovat v pondělí, schvalování podle médií projde hladce.
Až dosud se v postavení „zahraničního agenta“ ocitla v Rusku desítka médií, vesměs spjatých s americkými rozhlasovými stanicemi Hlas Ameriky a Rádio Svoboda.
Právníci, oslovení listem Vedomosti, ale varují, že nálepku „zahraničního agenta“ mohou napříště dostat i ruská média, novináři, blogeři, občanští aktivisté a dokonce i obyčejní uživatelé internetu.
„Každý, kdo šíří materiály vytvořené zahraničními médii a dostává jakékoli peníze z ciziny, může být podle zákona označen za zahraničního agenta,“ upozornil Maxim Černavin z právnické kanceláře Justers. „Budete agent a vůbec nebude důležité, že peníze vám poslala na studium vaše babička z Lotyšska,“ dodal.
„Je to politika v čisté podobě,“ míní další právník Konstantin Dobrynin. „V zákonu by všechny definice a kritéria měly být jasné a neměl by dávat žádný prostor pro libovůli, protože to v naší zemi vede ke korupci a k porušení práv a svobod občanů. Ale v nynější podobě lze zákon uplatnit na jakéhokoli uživatele internetu, který vyjádří svůj názor tím, že přepošle dál informaci z média, které je na černé listině. V ohrožení se ocitnou i občanští aktivisté, protože ustanovení zákona jsou sepsána maximálně obecně, takže jimi lze manipulovat,“ varoval.
