Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Ryšánkové, která dlouhodobě sleduje fungování veřejnoprávních médií, jsou tlaky na Českou televizi před volbami pravidelným jevem.
Navíc ve chvíli, kdy se vybírá nový šéf ČT, mohou být politické tlaky enormní. Výběr pětice finalistů na post generálního ředitele hodnotí Ryšánková kladně, ale Rada ČT nebude mít v konečném hlasování snadnou pozici.
„Všichni kandidáti jsou profesionálové, ale teď nastává situace, kdy se blíží volby – a vždycky před volbami, obzvlášť těmito, přichází vlna zájmu o veřejnoprávní média,“ popisuje analytička.
Co udělá opozice s ČT po volbách?
„Tedy je tu klíčová otázka: co s veřejnoprávními médii udělá současná opozice, pokud uspěje? V takové chvíli záleží především na tom, jestli vítězný kandidát bude silnou osobností, která dokáže odolávat tlakům – například na zestátnění médií veřejné služby,“ upozorňuje Ryšánková.
Podle ní by zestátnění veřejnoprávních médií bylo velkou chybou, stejně jako změna jejich financování. „Koncesionářské poplatky bych určitě v této chvíli ponechala.“
„A co se týče letošních voleb, očekávají se skutečně veliké tlaky. Petr Dvořák byl vždycky silný manažer, řídil Novu a dokázal řídit i Českou televizi a uměl ji uřídit v těžkých časech,“ uvedla analytička s tím, že právě bývalý ředitel Dvořák by zvládl nejlépe čelit sílícím tlakům politických stran.
Kdo by se měl stát novým ředitelem České televize?
Hledání veřejné služby
Irena Ryšánková je autorkou knihy Hledání veřejné služby, kterou vydal Radioservis a jež vznikala několik let. Podle jejích slov ji k napsání vedl její dlouhodobý zájem o veřejnoprávní média z pozice nezávislé novinářky.
„Politici i veřejnost se mě dlouhodobě ptali: Co jsou to jsou vlastně média veřejné služby, protože já to nevím? Tak jsem si říkala – dobře, tak to zjistíme,“ vysvětlila Ryšánková v Rozstřelu.
Upozornila, že mezi komerčními a veřejnoprávními médii je zásadní rozdíl. „Veřejná služba je služba občanům. Komerční média jsou služba spotřebitelům,“ vysvětlila stručně s tím, že obě množiny se mohou protínat, ale mají rozdílné poslání.
Sledovanost a poslechovost
Podle ní je veřejnoprávní televize pamětí národa a pilířem demokracie. „Dokumentuje současné dění, dívá se do hloubky. Má tzv. převis inteligence. A to je její úkol,“ uvedla Ryšánková.
A mají se veřejnoprávní média řídit zájmem veřejnosti? Poslechovostí u Českého rozhlasu a sledovaností u ČT? „Veřejná služba má obsluhovat velká i malá publika. Sledovanost by vůbec neměla být vrcholným ukazatelem,“ odpovídá Ryšánková.
Odmítla také tzv. „Železného doktrínu“, že veřejnoprávní média mají dělat jen to, co nedělají média komerční. Na závěr pak připomněla, že v době sociálních sítí je role veřejnoprávních médií o to důležitější.
„Musí přinášet ověřené informace. To TikTok, nemusí. A nejen veřejnoprávní, ale i velká média, jako jste třeba vy tady na iDNES.cz,“ uzavřela analytička.
Proč je podle ní Česká televize pamětí národa? Jak se podle ní změnila role médií v digitální době? Mohla by veřejnoprávní média přežít i bez poplatků? A jaký je její pohled na možné zestátnění médií po volbách, jak to slibuje současná opozice?
