V případě schválení návrhu budou muset noviny, časopisy či tiskové agentury od května až na výjimky znovu bezplatně zveřejňovat reakce politiků na otištěná skutková tvrzení, která se dotkla jejich cti, důstojnosti nebo soukromí.
Nově by mohli politici i veřejnost kromě využití takzvaného práva na odpověď požadovat ke stejnému článku i opravu případných faktických chyb, zatímco v současnosti právo veřejnosti na opravu zaniká v případě uveřejnění reakce.
Právo na odpověď politiků a veřejnosti na články novin, časopisů a tiskových agentur původně zavedla v roce 2008 první Ficova vláda. Opatření bylo součástí nového tiskového zákona, který vyvolal kritiku vydavatelů, opozice a mezinárodních organizací kvůli možnému ohrožení svobody tisku. V roce 2011 vláda stran pravého středu premiérky Ivety Radičové právo politiků na zveřejnění reakce na články zrušila. V platnosti zůstala možnost domáhat se opravy faktických chyb.
Pokud vydavatel periodického tisku nebo tisková agentura nezveřejní reakci nebo opravu, bude moci dotčený podle zmiňovaného návrhu novely tiskového zákona nově požádat soud rovněž o přiznání odškodného od 1660 do 4980 eur.
Slovenská média dříve návalu žádostí politiků o otištění odpovědi nečelila, toto právo v době jeho platnosti ale využil například Robert Fico. Iniciativu ohledně návratu práva politiků na zveřejnění odpovědi ohlásil právě Fico na sněmu své strany loni v prosinci.
Fico má dlouhodobě napjaté vztahy s některými médii. Novináře opakovaně kritizoval i v souvislosti s loňskou politickou krizí, kterou na Slovensku odstartovala vražda novináře Jána Kuciaka a která vyústila ve Ficovo odstoupení z postu předsedy vlády.
